Piaggio Vespa 150 TAP: Tomuhle skútru se smát nebudete

V padesátých letech, po konci druhé světové války se Francie rozhodla obnovit a také trochu modernizovat armádu. Také se poučila z událostí posledních let, obzvlášť je zaujala německá taktika Blitzkrieg, jejíž hlavní předností je po proražení obranné linie velice rychlý postup, který nedává obráncům mnoho šancí se přeskupit a reagovat. K dosažení řečeného je třeba zvýšené mobility vlastních jednotek. Motorizované oddíly hrají hlavní úlohu a snad by se našlo uplatnění i pro motorky.

Úkolu se zhostila firma Ateliers de Construction de Motocycles et Automobiles (ACMA), která použila běžný civilní italský přepravník skromného lidu jako nosič pro protitankovou zbraň. Zrodil se výsadkářský speciál – Vespa TAP (Troupes Aéroportées). V letech 1956 až 1959 vzniklo zhruba 600 kusů ve dvou barevných provedeních – zelená a písková.

Základní Vespu poháněl dvoutaktní jednoválec o objemu 145ccm, jež uměl vyprodukovat mocných osm koní. Francouzi osadili 75 mm protitankovou bezzákluzovou pušku M20, původně americké výroby, kterých se v Evropě po konci války válelo mnoho. Sice byla mnohem delší, než Vespa samotná, ale stačilo ji umístit pod sedlo a sedět obkročmo přímo na ní. Jednalo se o výbornou volbu, protože bezzákluzová zbraň nemá žádný zpětný ráz. Podobně jako bazuka. Technicky je mezi nimi sice trochu rozdíl v pohonu střely, přesto vznikla přezdívka “Bazooka Scooter”. Navíc je mnohem lehčí, než by kdy byl klasický protitankový kanón. Používáné střely HEAT dokázaly prorazit až 100 mm pancíře, takže tenhle roztomile se tvářící skútřík měl ambice vyřadit třeba i německý Tiger… teoreticky. Kromě toho bylo potřeba upravit a zpevnit rám, pro použití v terénu, přidat dva kanystry s benzínem a pouzdra pro 6 dalších nábojů. Také se osadila “koule”, pro případné tažení malého vozíku s dalším vybavením – obdoba našeho PAVka. Výroba jednoho kusu přišla zhruba na 500 tehdejších dolarů, což byla naprosto směšná cena, za stroj jež mohl ohrozit mnohonásobně dražší cíle. I přesto že váha vzrostla na 115 kg, se maximální rychlost stále pohybovala okolo 66 km/h a dojezd dosahoval slušných 200km.Důvod vzniku jsme si popsali, hlavním cílem byla zvýšená mobilita protitankového týmu obsluhujícího M20. Ve své době jednalo o jednu z nejlehčích možností artilerie, ale celá sada – zbraň, trojnožka a pár střel vážilo okolo 50kg. Obsluha čítala dvojici vojáků, kteří ji jindy museli tahat takříkajíc “na hrbu”. Jak vypadala praxe? Dvojice vojáků zůstala, k sobě nafasovala dvojici skútrů. První primárně vozil pušku, druhý náboje a další vybavení. Jelikož se jednalo o parašutisty, bylo nasazení celého týmu shozem z letadla samozřejmostí. Skútry byly shazovány na paletách vystlaných senem (beze srandy) pro utlumení přistání. Oficiální bojová doktrína pak byla dojet k místu střetu a usadit pušku na trojnožku a spustit palbu. Já vím, zkazil jsem vám radost, co? Nezoufejte! V případě nouze šlo vypálit z pušky uložené přímo pod sedlem a dokonce i za jízdy. Zamíření byl pak sice trochu oříšek, ale koho to zajímá? Nedokážu si na skútru představit jakoukoliv jinou činnost, která by byla víc cool. V angličtině se některé motorky, zpravidla ty velmi rychlé, označují jako “crotch rocket”, což bych přeložil jako “raketu v rozkroku”. Vespa TAP však tomuhle výrazu propůjčuje zcela nový rozměr. Trochu škoda, že se o téhle věci nedozvěděli třeba tvůrci nového Mad Maxe, hned bysme měli zábavnější podívanou!

Navzdory tomu, jak nepravděpodobně vám to může znít, dočkal se tenhle vynález i skutečného bojového nasazení. Konkrétně ve válce za nezávislost Alžírska v letech 1954-1962. Věrohodné údaje o jeho (ne)úspěších prakticky neexistují, pouze fámy. Parašutisté a žoldáci z cizinecké legie, jež skútry používali, si údajně pochvalovali jejich jednoduchost, obratnost a snadnou opravitelnost. Tanky byly pro zastarávající M20 trochu velké sousto, přesto však stále byly postrachem pro lehčí obrněná vozidla a vybudované polní opevněné pozice.

Vzhledem k jejich nízké ceně zřejmě nebyl velký tlak na jejich navrácení z boje a později byly z výzbroje zcela vyřazeny. Považte – civilní skútr, puška z druhé světové války přidělaná k trojnožce kulometu z první světové. Po boku novějších a schopnějších tanků, vozidel a stejně tak protipancéřových zbraní už pro ně nebylo místo.  Hlavním “bojištěm” Vespy jsou především přeplněná centra stísněných italských měst. Problém se skutečným bojištěm je, že vypadá úplně jinak. Nachází se na něm mnoho překážek, jejichž překonávání na skútru s malými koly a silničním podvozkem bude dost obtížné. Do dnešních dní se dochovalo už jen pár kusů. V roce 2020 prodala italská společnost “Rote de sogno” (Vysněná kola) jeden exemplář TAP 56 sběrateli za zhruba 40 000 eur, což je cca. rovný milion korun. Bohužel, již bez původní protitankové pušky. Nahradit ji, by však neměl být zas takový problém, stačí trubka a… Vlastně si to necháme na nějaký příští článek, společně s tématem “Jak se vyhnout zatčení za nedovolené ozbrojování”. Pokud byste ji přesto zatoužili mít doma, narazil jsem dokonce na model za mnohem přijatelnější cenu!

zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Vespa_150_TAP
https://militaryhistoria.com/vespa-150-tap
https://www.popularmechanics.com/military/a34823483/vespa-150-tap-french-combat-scooters-military-history/