Peugeot 308 GT 1.5 BlueHDi – Francouzská avantgarda klame tělem

Peugeot 308 býval jeden čas pravděpodobně nejtestovanějším autem na Autíčkáři. Konkrétně šlo o předchozí generaci, takovou tu kulatou. Měli jsme to jako takový interní vtípek, že když už jsme nevěděli o čem psát, vždycky tu byla „třistaosma“. Auto veskrze obyčejné a zcela nekonfliktní – nedělalo nic vyloženě špatně, ale ani nijak zvlášť skvěle.

Pak přišla současná generace a bylo poznat, že se Francouzi snaží zbavit stigmatu zaoblené nudy. Novinka byla extravagantní a plná vychytávek a než se stihla okoukat, je tu facelift. Na test dorazil exemplář v ve výbavě GT, s naftovým čtyřválcem a klasickým automatem v příplatkové červené metalíze a napěchovaný snad veškerou myslitelnou výbavou, jakou v ceníku najdete.

Onen zmíněný facelift na první pohled poznáte hlavně podle prosvětlené přední masky. To je prvek, bez kterého dnes žádná „cool“ automobilka zřejmě nedokáže existovat. Jestli už jde o pouťový kýč, nebo vkusný moderní detail, to nechám na posouzení každému z vás. V případě Peugeotu mě to ale vlastně neuráží – tahle značka byla vždycky hodně zdobná, takže k její DNA světelná show vcelku pasuje.

Celkově je na autě designových nápadů a kudrlinek tak na tři běžné Volkswageny nebo jiné usedlejší konkurenty. Ostré hrany se střídají s dramatickými prolisy, a i když to občas balancuje na hraně lehkého překombinování, výrazný červený lak celou karoserii vizuálně sjednocuje a dělá autu dobrou službu. Vypadá dravě, sebevědomě a na silnici ho nepřehlédnete.

Ačkoliv jde o technicky vzato přímého konkurenta stálic jako Hyundai i30, Volkswagen Golf nebo Škoda Octavia, v disciplíně vnitřního prostoru 308 trochu ztrácí. Auto je celkově nízké a vzadu je místa spíše poskrovnu. Pokud plánujete vozit potomky v autosedačkách, připravte se na to, že vám budou okopávat přední opěradla. A mezi dvě dětské sedačky ukotvené v Isofixu se kloudně nevejde ani velice štíhlý dospělý, stejně tak sem nenacpete ani polystyrenový podsedák. Pro rodinné využití je to spíš čtyřmístné auto, což je zkrátka daň za dynamickou siluetu, kterou někteří pro styl rádi zaplatí.

V interiéru se designová avantgarda opakuje. Záhyby, členité lamely výdechů ventilace, střídání zajímavých materiálů a všudypřítomné lomy světla tvoří dohromady futuristický kokpit, který na první pohled působí jako ze stíhačky. Pak ale usednete za pověstný malý volant, zvyknete si na vrstvený 3D displej nad ním a zjistíte, že přes veškerou vizuální divočinu je ergonomie ve výsledku vlastně docela konzervativní a intuitivní. Hodně tomu pomáhá druhý displej s editovatelnými tlačítky, kterým se podle letáčku říká „i-Toggles“. Což zní jako něco od Applu, ale jsou to prostě jen virtuální „nečudlíky“, jak tyto ovladací prvky označuje kolega Marek. 

Co se týče pohonného ústrojí, musím pochválit naftový motor spárovaný se starším osmistupňovým automatem. Nehodnotím tu samozřejmě jeho potenciální dlouhověkost nebo spolehlivost, to je na jiné povídání, ale čistě jízdní projev u čerstvě zajetého auta je skutečně velice kultivovaný. Pořád trvám na tom, že tato klasická měničová převodovka funguje v běžném životě mnohem lépe než nově montovaná dvouspojka, kterou Stellantis začal nasazovat do svých elektrifikovaných modelů.

Celý tandem působí neobyčejně klidně. 308 tak trochu klame tělem – zvenku se tváří jako nekompromisní sporťák, ale za volantem se chová velice dospěle, klidně a důstojně. To neznamená, že by byla pomalá. Svou dynamiku ale servíruje s naprostým nadhledem, bez otravného cukání, zbytečných zvukových projevů a bez nutnosti vyhánět diesel do nesmyslných otáček.

Jediné, co mě trošku mrzelo, je chování podvozku. Ve výbavovém stupni GT se mi auto zdálo možná až příliš tvrdé. Jistě za to mohou velká příplatková kola, nicméně trošku vyšší zdvihy tlumičů a celkově měkčí a poddajnější naladění by charakteru klidného polykače kilometrů sedělo mnohem lépe.

Druhou výtku mám k opravdu nízké světlé výšce. V městské džungli je potřeba dávat velký pozor i u zdánlivě nevinných obrubníků. A pokud plánujete cesty po nezpevněné polní cestě s vyjetými kolejemi, třeba někam do zahrádkářské kolonie nebo k chatě, Peugeot 308 rozhodně nebude ideální volbou. Tohle auto ve verzi GT zkrátka patří na hladký asfalt. 

Verdikt

Pokud hledáte praktický stěhovák pro celou rodinu na víkendy na chalupě, porozhlédněte se jinde. Pokud ale chcete nízký kombík, který jde proti módě crossoverů a svým nápaditým designem spolehlivě rozbije šeď firemních parkovišť a baví vás, když se věci dělají trochu jinak, dává tenhle Peugeot překvapivě dobrý smysl. Diesel a osmistupňový hydroměnič jsou k dispozici jako základní motorizace, rozhodně ale nejsou nedůstojné. Pokud jezdíte delší cesty, myslím, že je to stále rozumnější volba, než hybrid nebo elektroverze. 

Technické údaje

Motor: čtyřválec vznětový 1,5 litru s přeplňováním
Výkon: 96 kW (131 k)
Točivý moment: 300 Nm
Převodovka: osmistupňová automatická hydroměničová
Maximální rychlost: 207 km/h
Zrychlení 0-100: 10,9 s 
Průměrná spotřeba WLTP: 5 l/100 km
Průměrná spotřeba v testu: 5,6 l/100 km 
Objem kufru: 551 l
Rozměry D/Š/V: 4636mm/1852mm/1438mm
Cena již od:  710 000 Kč
Cena testované varianty (GT diesel 130): 865 000 Kč