Opel Corsa Hybrid GS: Sportovní styl a skvělá technika v městském balení

Tradice. To je jedna z hodnot, které nám mohou nabídnout tradiční automobilky. Tradice je známka toho, že už daný produkt vyrábějí dlouho a že za tu dobu vychytali všechny drobné nedostatky. Právě Corsa je přesně takovou ukázkou – vždyť je tu s námi již přes 44 let. V roce 1982 totiž ve Španělské Zaragoze začal z výrobních pásů sjíždět malý rodinný hatchback s předním pohonem. Do té doby Opel tak malý vůz nenabízel, ale poptávka zákazníků byla zřejmá podle slušných prodejů konkurenčního Pola nebo Fiesty. Corsa sice přichází později, ale na oblíbenosti ji to neubírá. A oblíbenost vlastně trvá do dnešních dní. Vždyť Corsa je aktuálně osmá v prodejích na evropském kontinentu. To je velmi pěkný výsledek.

Nyní tu máme generaci pojmenovanou písmenem F (takže šestou podle abecedy), která prošla faceliftem. Vizuálně spíš jen doplňuje přední masku Vizor, kterou má i zbytek opelovské rodiny, ale to neznamená, že by mu to neslušelo. Naopak – ve výbavové verzi GS, kterou jsem měl k dispozici a s příplatkovou červenou barvou Kardio za rozumných 13 tisíc, je to pohledný vůz. Černá střecha nebo odhalená dvojice koncovek výfuků (kdo to dneska u malých aut má…) ji dodávají příjemně sportovní šmrnc.

Na zmíněnou inovovanou přední masku, zde se zatmaveným logem, navazují inovované matrix světlomety IntelliLux, které nově nabízejí čtrnáct segmentů místo osmi před faceliftem. Stínování aut před vozem by tak mělo být o něco jemnější, což jsem příliš nepozoroval, ale samotný výkon světlometů je na danou třídu velmi slušný. Z boku jde o městský hatchback toho nejvíc klasického tvaru, který si pod touto třídou lze představit. Žádné zbytečné výstřelky, prolisy nebo třeba oplastování lemů nad koly… Prostě čistý a jednoduchý vůz s jedinou výraznější linkou pod okny. Vzadu už na nějaké ty kudrlinky narazíme – třeba na výšku postavené odrazky v nárazníku nebo mlhovka uprostřed. Mě se ale styl Corsy moc líbí a věřím, že nepřeplácanost ji na rozdíl od některých konkurentů zaručí, že bude pohledným autem i po letech a vizuálně tak rychle nezestárne.

V interiéru se toho na první pohled také příliš nemění. Volant zůstává shodný, pozice obrazovky infotainmentu pod výdechy je také stejná a příšerné zabudování obdélníkového displeje do kulaté kapličky přístrojů se bohužel také nemění. Přesto je to tu o něco lepší, díky novému hardwaru pro středovou obrazovku. Ta je nyní o něco rychlejší a má inovovanou a o něco (málo) příjemnější grafiku. I displej za volantem lehce ožil a je zajímavé na něm sledovat třeba tok energie mezi malou baterií, motorem a koly.

Výbavový stupeň GS nabízí vše potřebné a těch pár zbývajících navíc je za docela rozumné příplatky. Je tu ale jedna výjimka a tak trochu chyták – Corsa totiž nabízí navigaci vždy za poměrně tučný příplatek 47 tisíc korun. V době, kdy stejně půlka řidičů používá Android Auto nebo Apple CarPlay a druhá půlka navigaci nepoužívá vůbec, to nevypadá jako nějaká větší překážka, ale pak tu máme asistenta čtení dopravních značek a také upozornění na překročení rychlosti. Jak asi tušíte, bez mapových podkladů to právě tyto dva asistenti nemají vůbec lehké. Takže jak to vlastně funguje? Jen podle toho, co vidí kamera na předním skle, a to je problém. Takový systém není vůbec spolehlivý a snadno něco přehlédne (třeba schované za autem). Úspěšnost čtení se dle mého motá kolem padesáti procent a přibližně takovou dobu z řízení uvidíte na přístrojovce v kruhu s maximální rychlostí jen dvě čárky. V tomto autě je tak pípání na překročení rychlosti opravdu nutné vypínat. Obzvlášť rychlosti z provizorního značení (práce na silnici, rychlosti v areálech firem a podobně), které často nemají druhou značku o ukončení omezení, je auto schopné vyžadovat dlouhé kilometry, než si všimne jiné značky.

Zbytek interiéru je ale příjemný. Sportovní sedadla mají boční vedení spíš naoko, ale sedí si v nich příjemně (v rámci třídy). Někoho potěší i zachování samostatného panelu pro klimatizaci a pár fyzických tlačítek rozesetých po interiéru. Vzadu je to samozřejmě poměrně stísněné, i když kratší cesta se bez problémů vydržet dá. Klasičtější obsazení dětmi je ale naprosto v pořádku a aspoň na ně rodič pohodlně dosáhne. Kufr pak podle očekávání pojme týdenní nákup v Lidlu, a tak splňuje, co se od něj očekává.

Více než vzhled je ale zajímavějších technika. To, že poslední Corsa stojí na platformě CMP od Stellantisu, jako například Peugeot 208 a další sourozenci, tady asi připomínat nemusím. Právě od sourozenců si ale Corsa přebírá i nové hybridní jednotky, které fungují nad očekávání pěkně. Jako první ji vyzkoušel Jarda právě v malém Peugeotu (slabší verzi), ale vyzkoušel jsem si ji i já v o něco větším Citroënu C4 . A když se mi líbila v C4, v menší Corse to nebude jinak. Vlastně je to zde ještě o kousek lepší, protože je shodná technika zabudovaná v menším a lehčím autě.

Takže co tu máme? Především klasickou tříválcovou turbobenzín 1.2 PureTech, který je tu s námi již mnoho let. Je naladěný na 100 kW, ale pomáhá mu ještě elektromotor svými 21 kW a 55 Nm. Celkový výkon činí 107 kW (145 k) a 230 Nm, které putují samozřejmě na přední kola. Převodovka má k dispozici šest stupňů. Malá hybridní baterie má kapacitu 898 Wh, z čehož je využitelných 432 Wh a je umístěna pod předními sedadly, aby neukrajovala z kapacity zavazadlového prostoru (309 litrů). Corsa má nádrž na 44 litrů benzínu, váží 1267 kg a utáhne až 1200 kg těžké přívěs.

Oficiální čísla výše jsou tedy jasná, ale realita je možná lepší, než by leckdo čekal. Na malou baterii se dá v dobrých podmínkách ujet jen asi čtyři až pět kilometrů, ale bezemisní jízda úkolem této Corsy není. Elektromotor tu má především pomáhat při nízkých rychlostech, a to mu jde skvěle. Právě rychlé reakce ve městě dělají jízdu s touto spalovací Corsou příjemnější než kdy dřív. Už číslo zrychlení na stovku za 7,9 vteřiny vypadá pěkně, ale úplně to nevypovídá o pocitech. Elektromotor totiž pomáhá především do 70 km/h a pak už ztrácí síly, takže právě ve městě se zdá zrychlení ještě o něco lepší. Tady je zkrátka Corsa ve svém živlu – všude se vejde, je mrštná a řízení je lehké.

Za městem už auto z pohonu tolik netěží. Při vyšších rychlostech musí vše utáhnout spalovací motor sám. Není to špatné, vždyť 100 kW je na takové auto stále slušná hodnota, ale z města mě Corsa navnadila lepšími výkony. Přesto se s ní jezdí příjemně a svou úlohu zvládá na jedničku. V dobrém světle se ukázala i převodovka, která má kromě obvyklého řazení také za úkol sladit souběh obou motorů. Z jiných hybridů víme, že to není lehká práce, ale zde se to zdá velmi dobře zvládnuté a zaváhání přichází opravdu jen zřídka.

Podvozek to hraje na jistotu – ani moc tvrdý, ani moc měkký. Jenže to, co dřív stačilo, mi teď přijde trochu málo. Díky rychlejšímu motoru začíná být snadné dostat jej na limit, kdy šestnáctipalcové pneumatiky začínají ztrácet jistotu. Řízení je možná až příliš lehké a odtažité a co se děje pod koly je tak opravdu jen odhad. Na suchém asfaltu to ještě jde, ale na kluzkém povrchu to může být pro nezkušené řidiče těžší. Je zkrátka nutné mít na paměti, že ani výbava GS podvozek nemění a je spíš na pohodu.

Jistě vás bude zajímat i spotřeba – vždyť i kvůli ní se nám ty hybridy tak množí. V tomhle konkrétním případě bych klidně bral i zvýšení spotřeby, protože jsem dostal i zvýšení dynamiky, ale opak je pravdou. S autem jsem jezdil ve všech režimech (třetina město, třetina okresky, třetina dálnice) na přelomu listopadu a prosince (nižší teploty, ale nad nulou) a skončil na 4,9 litru na 100 km. To je velmi pěkné číslo, které nemá daleko od papírových 4,7 l/100km. Věřím, že za příznivějších podmínek nebude problém jezdit možná i lehce pod touto hranicí, protože po městě umějí spotřeby začínat i trojkou. Na druhé straně je moderní technika vyvážená pořizovací cenou. Auto s tímto motorem a výbavou začíná na 550 tisících (dlouhodobý akční ceník) a s pár příplatky atakuje 600 tisíc. Uvidíme, jaký úspěch bude mít tato nová pohonná jednotka u zákazníků.

Závěr

Vlastně jsem si týden s Corsou užil víc, než bych sám čekal. Vždy jsem ji měl zaškatulkovanou v kategorii aut, která sice fungují dobře, ale emoce nebo snad nadšení od nich očekávat moc nejde. S novým hybridním systémem (alespoň tedy s tím silnějším, slabší jsem zatím nezkoušel) se z šedé myšky stává poměrně atraktivní vůz, a to nejen díky té pěkné červené. Auto má odpich a ani za to nežádá moc benzínu. Prostorově sice kouzla, o která se snaží třeba Fabia, nečekejte, ale určení auta je snad jasné. Otravná je tak nakonec snad jen absence navigačních dat, která pak chybí asistenčním systémům, ale klik na vypínání si mnoho z nás osvojilo stejně jako dřív vypínání start&stop systému. Corsa tak má stále co nabídnout.

Technické údaje

Opel Corsa Hybrid 145k GS 

Motor: přeplňovaný zážehový tříválec 1199 cm3 + elektromotor, celkem 107 kW (145k)
Výkon spalovacího motoru: 100 kW při 5500 ot/min
Výkon elektrického motoru: 21 kW
Točivý moment spalovacího motoru: 230 Nm při 1750 ot/min
Točivý moment elektrického motoru: 55 Nm
Převodovka: šestistupňová automatická dvouspojková
Provozní hmotnost: 1267 kg 
Maximální rychlost: 210 km/h
0-100 km/h: 7,9 s 
Spotřeba psaná výrobcem, v testu: 4,7 l/100 km, 4,9 l/100 km
Základní cena modelu Corsa: 399 990 Kč
Cena testované motorizace a výbavy: 549 990 Kč
Cena testované verze včetně příplatků: 599 990 Kč