O americké lidovosti a evropském elitářství

Když jsme psali včerejší várku novinek z autosalonu v Ženevě, nemohli jsme si nepovšimnout zvláštní podobnost mezi novým “puristickým” Porsche 911 R a Chevroletem Corvette Grand Sport. Obě auta nabízejí podobný balíček schopností a zážitků – obě jsou pekelně rychlá (Porsche má o 40 koní víc a bude tak pravděpodobně o něco rychlejší) a obě se od dosavadních verzí liší přítomností atmosférického motoru a sedmistupňové manuální převodovky. Rozdíl je v jediné drobnosti. Zatímco 911 R je exkluzivní limitovanou sérií pro “puristy”, což samozřejmě znamená především to, že bude a) pekelně drahá b) brzy vyprodaná (stojí kolem pěti milionů a proslýchá se, že vyprodaná je už teď), Corvette Grand Sport je vlastně pravým opakem. Představuje řešení pro ty, kteří by chtěli něco ostřejšího a více okruhově zaměřeného než je běžná Corvette, ale nemohou si dovolit zběsilé monstrum jménem Z06 (které však stále stojí “rozumné” asi tři miliony). A manuál? Standard, osmikvalt s pádly za drobný příplatek – bez ohledu na verzi.

Jak je možné, že zatímco jeden výrobce vám naúčtuje peníze za věc navíc, zatímco jiný si nechává platit za věci, které vám do auta nedá? Je to snad typem zákazníka, který jednotlivé modely kupuje? Nebo má Porsche nějakou výhodu, kterou Chevrolet využít nemůže?

Automobilka ze Stuttgartu měla odjakživa talent na to prodat méně věcí za více peněz – nejrůznější speciální edice a sportovní modely sice samozřejmě mívají i nějakou tu vylepšenou techniku, ale často je jejich nejtypičtější vlastností to, že z nich naopak spousta prvků zmizí kvůli snížení hmotnosti. A nebo kvůli tomu, aby nabídly ten správný “puristický charakter”.

Podobným směrem se ubírají i další evropské automobilky – podívejte se třeba na Abarth 124 Spider, který byl taktéž představen včera. S cenovkou 1,1 milionu korun to bude poměrně drahé auto, a přesto nabízí po technické stránce jen o málo víc než sesterská Mazda MX-5 s dvoulitrovým atmosférickým motorem, která je téměř o cenu nové Fiesty ST levnější. Přesto není pochyb o tom, že si italský sporťák najde své kupce.

Naproti tomu “ostré” edice amerických a většiny japonských aut fungují o dost víc “prvoplánově”. Zaplatíte víc peněz, dostanete víc. Víc koní, víc válců, víc litrů, víc techniky, víc vychytávek. 

Je ten rozdíl snad způsoben tím, že americká auta jsou obecně levná a k tomu jsou průměrní Američané bohatší, takže i Corvette Grand Sport je vlastně autem “pro normální lidi”, kteří uvažují více přímočarým způsobem? Nebo evropští výrobci těží z dnešní vlny zájmu o klasická evropská sportovní auta (a zvláště u Porsche) a vědí, že pod dojmem stále rostoucích cen klasických aut zaplatí zámožní zákazníci za limitované edice i absurdní sumy? Jak to vidíte vy?