Nissan X-Trail 1.6 dCi 4x4: Anděl na horách

Nadpis pro tenhle článek vznikl dlouho předtím, než jsme si testovací auto vyzvedli. Cesta na zimní dovolenou na horách je totiž přesně ta situace, kdy člověk ocení anděla strážného, který by ho nenechal ve štychu pod zledovatělým svahem nebo v půlmetrové závěji. A čtyřkolka od tak zkušeného výrobce, jako je Nissan, dokonale zapadala do mého obrázku zasněžených horských průsmyků. 
Koncept jsem byla nucena přehodnotit hned první den po příjezdu na kótu. Horské svahy se zelenaly, ptáčkové cvrlikali, jediná sněhová pokrývka ležela na sjezdovkách, kam ji v lepších časech nastřílela sněhová děla, a led byl k dostání leda tak v suchém Martini (Doufám, že ten netvor, který nechal v suchém martini led, byl neprodeleně přejet Nissanem! – pozn. šéfredaktora). Nu což, otestuji tedy X-Trail jako moderní rodinné vozidlo, což je stejně asi úděl, který ho čeká u většiny zákazníků…

Naložte si, prosím

První výzva se objevila hned při balení a týkala se kapacity zavazadelníku. Nebýt zápůjčky testovacího vozidla, jeli bychom jako vždycky dvojkovou oktávií, takže si mnu ruce, jak jsme to vyhráli. Jenže. Oktávka má příčníky, na příčníky se hodí plastový futrál a do něj se zase nasypou všechny dlouhé ostré předměty. X-Trail má kufr. Ne že by byl malý. Auto lze pořídit i s třetí řadou sedadel, která v tomto konkrétním exempláři (naštěstí pro nás) chyběla a po krátké meditaci se mi povedlo získat další centimetry krychlové vytažením dna, jež pod sebou skrývalo další volný vzduch. Ale pořád je to jen kufr – i když s velkorysým objemem 650 litrů.

Naložit je třeba dvakrát kompletní sjezdařskou a snowboardovou výbavu, dvě plnohodnotné osoby, dvě poloviční osoby, svršky a spodky na týden plus početné potřeby polovičních osob, protože „mičuda na vybiku v herně určitě nebude, mami.” Tetris nechávám na starost své lepší polovičce, neb už před dávnými časy jsme shledali, že společné balení s sebou nese riziko hrdelního zločinu a to si dnes coby zodpovědní rodiče nemůžeme dovolit. Nebudu vás napínat – všechno se vešlo a narvaní jak Homolkovi do Jugošky jsme mohli vyrazit. V situaci, kdy je nutné cestovat s lyžemi a prkny přímo v kabině, člověk dostatečně ocení její vnitřní rozměry. Všichni mají dost místa nad hlavou, před sebou i kolem sebe, náklad dokonce funguje jako vítaná prevence bitek na zadních sedadlech. Mimochodem, posuvná zadní řada dává na výběr, zda bude víc místa pro bagáž, nebo pro cestující.

Sport? Děkujeme, nechceme

Trasa z Prahy na místo určení nabízí všechny druhy silnic, jaké si člověk dovede představit. Počínaje (skoro) rovnou dálnicí a konče vítězným úsekem ze soutěže o nejrozdrbanější asfaltku v ČR, kde si řidič ve většině modelů současné automobilové produkce vyzkouší, jak se asi cítí kufr na kolečkách zdolávající kamennou dlažbu. X-Trail se přes zející otvory přelévá jako klidný vodní tok. Můžu s klidným svědomím prohlásit, že podvozek není ani trochu sportovní, ale jednoznačně pohodlný. O smutném stavu českého silničářství se dozvídám jen díky tlumenému hřmění pod pneumatikami. V zatáčkách se auto lehce nakloní, ale bez velkého přesvědčování vykrouží oblouk přesně tam, kde si volant řekne. Přeposilované a ‚dlouhé‘ řízení kupodivu tvoří s naladěním podvozku povedený a komfortní celek. Na největší esa v segmentu tak Nissan ztrácí hlavně hlukem od pneumatik, jinak jsou jízdní vlastnosti chvályhodné. 

Počítání koníků

Svůj podíl na tom jistě má i vzhledem k velikosti auta maličký motor, oturbený naftový čtyřválec. 1,6 litru na 1,6 tuny je sice pohledné číslo, ale leckoho teď asi zachvátí pochyby, zda má vozidlo šanci na rovném úseku předjet třeba žebřiňák tažený koňmi. Vyzkoušeno za vás! Chce to sice trochu odvahy, ale má. Koníků je sice jenom 130, ale jsou to statní oři, kteří se nebojí zabrat. Po překonání počáteční nejistoty už si troufám i na motorová vozidla, a čím déle s autem jezdím, tím větší důvěru v jeho sprintovací schopnosti mám. Navzdory tomu, že z nuly se rozjíždí s rozvážností autobusu městské hromadné dopravy, jakmile už trochu kinetické energie nabere, stává se z něj docela svižný vůz, u nějž je třeba počítat jen s citelným turbolagem a taky s dosti chabým rozmezím použitelných otáček. Mezi hodnotami 1750 a 3000 dokáže auto po fouknutí turba vyrazit jako splašený buvol a nechá se točit i přes 4000. Nechte ale otáčky spadnout pod 1500, a motor vyhlásí stávku. Zejména v městském provozu je třeba být vždy připraven k řazení, což může být vzhledem k dlouhým drahám a ne zcela přesnému chodu řadicí páky trochu otravné. Automat by mi tu asi seděl líp. 

Pojďte dál a nezouvejte se 

Když jsme po příjezdu do horského střediska vyložili tuny nákladu, konečně jsme si mohli začít užívat běžné každodenní fungování (všichni přece každý den nakládáme lyže a v přezkáčích se soukáme na sedadla). Musím přiznat, že naše rodina nejedná s osobními dopravními prostředky zrovna v rukavičkách, a solidní – fajnovější osoba by možná řekla humpolácké – provedení interiéru vnímám jako velkou výhodu. Sedačky jsou hezky široké, umí hřát i odvětrávat, použitá kůže je pevná a odolná, žádný safián.

Ergonomie posezu je navíc zvláštně univerzální. Já a můj muž máme hodně odlišnou tělesnou konstituci, přesto nám při častém střídání za volantem stačilo posunovat sedadlem dopředu dozadu, na nic jiného nebylo třeba sáhnout. Většinu čudliků lze ovládat i v ne zrovna řidičských rukavicích a odkládací prostory jsou dimenzovány velkoryse. Palubní deska, skoro stejná jako u menšího Qashqaie, dává sice přednost funkci před designem, ale plasty jsou měkké a nevrzavé. Bezklíčový vstup na mě nezkoušel žádné špinavé triky a parkovací asistent s ptačí perspektivou se při omezeném výhledu ven dost hodil. Kromě toho má auto tempomat s příjemným ovládáním, asistent pro jízdu v pruhu, hlídání mrtvého úhlu i vzdálenosti auta jedoucího vepředu a automatické dálkové svícení. Prostě všechno, co člověk potřebuje, a ještě něco navíc. 

Sněží!

Týden zvolna uplynul, zbýval poslední den na horách, a tu se stalo něco naprosto nečekaného. Ráno vyhlédnu z okna a všude bílo. Hurá, jde se na to!
V běžném režimu má X-Trail poháněna přední kola, k nimž systém All Mode 4x4-i podle potřeby automaticky přidává zadní. Pak je tu ještě možnost uzamčení pohonu všech čtyř kol, které funguje do padesátikilometrové rychlosti. Ve vyšší rychlosti se vypne a čtyřkolka funguje opět automaticky. Na okolních silničkách se mi nejprve nad padesátku ani nepodařilo dostat, cesty byly plné plížících se vozidel, jejichž řidiči ze sněhu nebyli zdaleka tak nadšení jako já. Po chvíli už mi ale přišlo zbytečné s nimi držet basu, když je můžu předjet a pokračovat normálním tempem. Zasněžená silnice – za jedna. A co takhle pěkná závěj na lesní cestě? Proč ne? Mimo cestu si samozřejmě netroufám, ale pokud je k dispozici alespoň trochu zpevněný povrch, X-Trail s ním nemá problém bez ohledu na povětrnostní podmínky. 

Jako rodinný vůz připravený i na drsnější horské podmínky obstál X-Trail na výbornou. Přestože jde o čistokrevné SUV a žádný offroad, má duši pracanta do nepohody. Nezahltí vás technickými vyfikundacemi, neoslní kdovíjak sofistikovaným designem, svou uživatelskou přívětivostí a fortelností si titul anděla na horách zaslouží. Anděla, který ochotně slouží, neobtěžuje svými nároky a vystačí si se skromným množstvím krmiva. Po týdnu nikterak ekonomického pojíždění se spotřeba ustálila na hodnotě 6,9 litrů. 

Technické údaje

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1 598 cm 3 
Výkon: 130 koní v 4 000 ot./min
Točivý moment: 320 Nm v 1 750 ot./min
Převodovka: manuální šestistupňová
Provozní hmotnost: 1 592 kg 
Maximální rychlost: 186 km/h
0-100 km/h: 11 s 
Průměrná spotřeba (v testu): 6,9 l/100 km 
Cena s testovanou motorizací od: 574 500 Kč
Cena testovaného vozu (výbava Tekna): 893 400 Kč