Ne-report z Isle of man TT 2022

Nikdo neví všechno, takže pokud jste náhodou o TT ještě neslyšeli, Můžete si doplnit základní znalosti zde a také mnohem zajímavější, málo známé příběhy zde. “Ne-report”, je to proto, že jsem tam fyzicky nebyl, z Brna je to trochu zajížďka.

Začneme s Johnem McGuinessem, zasloužilým veteránem místního road racingu. Ten si k letošním padesátinám nadělil další kulaté výročí – odstartoval do TT již po sté. Úplně první start si odbyl v době, kdy jsem já ještě doslova tahal kačera, v roce 1996. Za tu dobu si připsal třiadvacet vítezství, což z něj dělá druhého nejúspěšnějšího jezdce TT, co se celkového počtu vítězství týče. (První je Joey Dunlop – 26x)

Nemyslete si však, že John se tam po všech těch jezdí už jen kochat hezkou přírodou. Ve třídě Superbiků si na Hondě Fireblade dojel pro solidní páté místo. Dosáhnout dalších vítězství pro něj bude mezi mladšími střelci dost náročné, nikoliv však nemožné. Můžou se najít jezdci, kteří mají více síly, větší odhodlání nebo jsou ochotni více riskovat. Více zkušeností však momentálně nemá asi nikdo. Samozřejmě se spekuluje o jeho odchodu do důchodu. To by bylo asi moudré rozhodnutí. Postavit si vlastní tým nebo provozovat motoškolu, zájemci na obojí by se jistě jen hrnuli. Jenže co když přijde to “TT svědění” a nebude jak jinak se poškrábat, než odstartovat znovu?

Conora Cumminse si možná pamatujete z již staršího a poněkud mrazivého videa z předchozího článku. Letos se mu vedlo dost dobře, žádné podobné zážitky. Připsal si druhé místo ve třídě Superstock a hlavně pak třetí místo v nejvyšší Senior TT. Bohužel se mu nepodařila zlomit jeho smůla, a tak i přes skutečně dobré výkony, finiše v první desítce a často i na bedně, zůstává stále bez vítězství.

Pro Michaela Dunlopa byl letošní závod poměrně trápení, respektive to, co mu předcházelo. Zpočátku vše vypadalo velice slibně. Nová smlouva s týmem PBM mu měla umožnit start do Northwest 200 a TT na Ducati Panigale V4R. Michael si od tohoto stroje sliboval patřičný technický náskok a po prvotním vyzkoušení potvrdil, že je to moc dobrá motorka a těší se na závod. Na druhou stranu PBM s ním vsadilo poměrně na jistotu, možná až příliš. Nedovolili mu totiž dostatečné testování, dle jeho představ, a tak jim pouhé tři týdny před TT oznámil, že na tohle se jim může vy…povědět smlouvu. Ani profík jeho formátu nemůže zkrátka usednout na motorku až v den závodu a rovnou vítězit. Slovo dalo slovo a Michaelovi se podařilo na poslední chvíli sehnat litrové GSX-R u týmu Hawk Racing. Na testovaní už nebylo moc času, přesto s ní nastupuje do NW200, kde ho potkává další velký problém. V jedné ze zatáček se mu „odlepil“ vzorek ze zadní gumy, což je teda zážitek, bez kterého se také obejdu. Ukázalo se, že to nebyl ojedinělý problém, a tak byli všichni jezdci jedoucí na pneu Dunlop staženi ze závodu, až do vyšetření incidentu. Na vině byla vadná série slicků. Kdo četl předchozí díl s příběhy, správně tuší, že taková malichernost, jako je fatální selhání pneu ve 200km/h, s tímhle člověkem ani nehne. Kdo nečetl, tak doporučuji.Těsně před TT, doslova za pět dvanáct tedy ještě přezouvá na pneu Metzeler. I přes všechna tato příkoří se mu podařilo dovézt GSX-R v třídě Superbike na skvělém třetím místě. Na závod šestistovek si „vytáhl z garáže“ vlastní patřičně upravenou Yamahu R6. S ní se mu podařilo vyhrát oba závody a zlomit rekord na kolo supersportů s průměrem 129,47mph (208,3km/h). Cynik by řekl, že to bylo právě díky tomu, jak ji má skvěle otestovanou a najetou. Skutečně žasnu nad tím, co ten člověk dokáže. Nyní drží třetí příčku v počtu celkových vítězství s jednadvaceti kousky

V letošním ročníku naprosto dominoval Peter Hickman, taktéž známý z předchozích článků. To je ten, co jsme si tu minule postovali to jeho exhibiční kolo. S novým sponzorem Gas Monkey Garage / FHO Racing. Ano, jsou to ty opice, které máte na mysli. V jeho cestě byl jen o něco drobnější zádrhel v podobě diskvalifikace z předchozího NW200, taktéž kvůli potížím s pneu Dunlop. Držitel dosavadního absolutního rekordu (135.4mph; 217.989 km/h) z roku 2018 si letos připsal celkem čtyři vítězství. Pro tři z nich, včetně nejvyšší kategorie Senior TT, si dojel na novince od BMW M1000RR. Pro ten čtvrtý pak na Supertwin speciálu Paton. Celkově jich má z pouhých sedmi ročníků už devět, v podstatě si tento rok zdvojnásobil svoje úspěchy.Pamatuji si, že se někdo (Bubak.cz) dorazoval v komentářích, jestli má ta motorka vážně takový výkon, že se i v rychlostech okolo dvou set staví na zadní. Fámy na internetech tvrdí, že v jednom z ostrých kol (60km) ukazovala Hickyho telemetrie, že přední kolo najelo o téměř dvě míle (3km) kratší vzdálenost než zadní. Klid, to není všechno jízdou po zadním. Občas ten zadek může na výjezdu mírně prokluzovat, takže díky tomu taky potom natočí víc…

Kompletní výsledky jsou pak k nahlednutí zde

Ani letos se bohužel nedařilo všem a pět jezdců zaplatilo životem. Největší rána je to asi v případě Rogera a Bradleyho Stocktonových, rodinného dua (otec-syn) závodícího na sajdkáře. Všechny incidenty prý budou prošetřeny, ale všichni asi chápeme to jádro problému. Jezdí se na hraně a na chyby tam prostě není prostor. 

Já jsem nakonec nekoukal, nefandil živě a ani v reálném čase, jelikož jsem řešil nějaké vlastní radosti a (mnohem více) starosti, o kterých se tu dočtete, co nevidět.