Mini je britská klasika. Speciální edice Paul Smith namísto výkonu či speciální výbavy přidává mnohem důležitější doplňky k čaji o páté.
Mini patří ke stálicím na našem trhu. Městské stylové autíčko si pod vedením značky BMW dalo za cíl nabídnout kvalitu a výbavu prémiové třídy v kompaktním balení. Recept je to úspěšný, však od roku 2001, kdy se poprvé objevilo znovuzrozené Mini, si tohle autíčko okolo sebe dokázalo vytvořit nejen komunitu věrných zákazníků, ale dokonce celý brand obsahující dnes rozličné modely od klasického třídveřového hatchbacku až po stylové SUV.
Ba co víc, on ani ten základní hatchback není už jen jeden. Ač to Mini zdárně maskuje jednotícím designem, ve skutečnosti jsou tu v nabídce dvě úplně odlišná auta. Mini nabízí svůj základní model jak v klasickém provedení se spalovacím motorem, tak i jako elektromobil. Ta auta skutečně vypadají velmi podobně, při bližším zkoumání však snadno objevíte fakt, že spolu nesdílí jediný karosářský díl. Vůbec nic.

Zatímco Mini se spalovacím motorem vznikalo celé v konstrukčních kancelářích mateřského BMW, jeho bateriový sourozenec, to je trošičku složitější příběh. BMW se totiž vydalo orientální cestou a pro pomoc s elektromobilem navázalo spolupráci s čínskou automobilkou Great Wall Motor. Vzhledem ke zkušenostem Asiatů s elektromobily (a naší zkušenosti s předchozí generací elektrického Mini s žalostným dojezdem) to byl racionální a vlastně až logický krok. Ale otázka je jasná – jaká je britská klasika znovuzrozená německými inženýry a poháněná čínským motorem?

Jako první si pojďme říci vlastně hned to nejdůležitější – ano, pořád je to Mini. Ať už tohle autíčko vyrábí kdekoli, je to Mini se vším všudy. Ten typický veselý kukuč kulatých předních světel, charakteristický design karoserie s koly v rozích a jednoduchými tvary, to se zkrátka nepodobá ničemu jinému, co na silnicích můžete potkat. Mini se postupně lehce odklání od původního retro-záměru k úplně nové formě městského stylového auta. A nesmírně mě stále i po všech těch letech baví.

A naše dnešní Mini je britské ještě o kousíček víc. Edice Paul Smith totiž nepřidává žádný výkon, nemění nastavení podvozku, nic takového. Mini tady ladí styl. Abychom si rozuměli, Paul Smith není žádný konstruktér či závodník, Paul Smith je módní návrhář. Začínal v sedmdesátých letech v Nottinghamu, dnes patří jeho značka ke globálním brandům – podobně jako i Mini. A společného toho mají vlastně ještě víc.
Typickým znakem modelů Paula Smithe je klasický britský střih, který se však návrhář nebojí kombinovat s pestrými barevnými detaily či obecně barevnými kombinacemi. Je to taková volná forma klasického tématu. Tedy stejně jako Mini. Ostatně dnes testované auto není první příležitostí, kde se můžeme setkat s Mini i Paulem Smithem naráz. Svou edici Paul Smith (a to pěkně odvázanou) mělo totiž v roce 1997 už to původní ryze britské Mini.

Současná edice Paul Smith je dostupná pro spalovací i elektrické Mini a byť už není celá divoce pruhovaná, veselá a hravá je víc než dost. Základem jsou opět nezvyklé barevné kombinace. Testovaný kousek dorazil v šedomodrém laku, který na slunci hází zajímavé hluboké odlesky, kombinovaném se zajímavými zelenými detaily jako rámeček masky chladiče či zpětná zrcátka. Do hry ale vstupuje ještě třetí barva, tmavá námořní modř totiž zdobí spodní plastové lišty a modrá jsou i loga Mini na karoserii.

Celé je to rafinovaně hravé, čím déle s autem žijete, tím více detailů objevujete. Za tmy se po odemknutí auta na zem namísto dnes obligátního loga výrobce světelně promítne veselým fontem psaný pozdrav „Hello!“, prahové lišty mě potom každé ráno vítají optimistickým prohlášením, že každý den je nový začátek. A když už jsme uvnitř, tady je to Paul Smith jak vyšitý. Doslova.

Klasická kabina nového Mini s oním obřím kruhovým displejem uprostřed zůstává koncepčně stále stejná, jen ji tu doplňuje spousta malých detailů. Barevné proužky na látkové příčce volantu, modré sedačky s proužkem, podpis Paula Smithe vyšitý na různá místa… Prostě je to stejné, ale přitom jiné. Několik speciálních grafik Paul Smith je v autě přednastavených i pro ten velký středový displej, ty vám ale neukážeme, protože Mini s námi tentokrát v rámci testu jelo i jako doprovodné auto letošního závodu Zbraslav-Jíloviště a grafiku pro displej jsme tak nemohli zvolit jinou.

Dobrá tedy, Mini Paul Smith je dokonalá stylovka, v tom máme jasno. Jaké je to ale auto? Pro test jsme zvolili elektrické provedení Mini. To už z našich stránek znáte, elektrický Mini Cooper SE už vyzkoušel Marek a nic podstatného se od té doby nezměnilo. Jenže na rozdíl od jeho sportovně střiženého kousku je tohle svým založením prostě městská stylovka. A k ní elektromotor sedne prostě perfektně – městské prémiové auto, které až tak nehledí na cenu, tam přece není ani o čem mluvit, to má být elektromobil!

A tady se tak trochu vracíme na počátek tohoto článku. Zatímco spalovací verze současného Mini vznikala celá v konstrukčních kancelářích BMW, u elektromobilu do hry vstupuje více subjektů a je to znát. Je třeba tady smeknout před inženýry z Německa, kteří skutečně naučili tohle autíčko jezdit jako opravdové Mini, přesto tu a tam prosvítne na povrch jeho čínské já. Třeba na rozjezdy je dobré si trochu zvyknout, při necitlivém sešlápnutí plynu dokáže tohle autíčko nečekaně snadno protočit kola, a to klidně i na suché silnici. I celkové vyvážení a naladění auta nám ve spalovací verzi sedlo o něco víc.

Ale je to něco za něco. Díky této spolupráci získalo Mini konečně parametry, které má mít. Výkon 160 kW je na malý elektromobil víc než dostatečný (s tou trakcí pak doslova), konečně tu je ten opravdový elektromobilní katapult, který na EV tak milujeme. Větší baterie s využitelnou kapacitou těsně pod 50 kWh (v nabídce je i menší 37 kWh) pak řeší největší bolest minulé generace elektrického Mini, totiž dojezd. Dle WLTP Mini uvádí nějakých 400 kilometrů, naše zkušenost je spíše 350, ale i to bohatě stačí.

Nabíjení nejvyšším výkonem 95 kW potom mezi dnešními elektroauty možná nedělá dojem, ve skutečnosti ale plně postačuje potřebám městského elektromobilu, tady by nějaké brutální dálniční rychlonabíjení i s ohledem na celkovou kapacitu baterie bylo skutečně jak jít s kanónem na komára. Elektrifikace Mini tak je, zdá se, konečně vyřešena. Příjemná je i mobilní aplikace, přes kterou můžete snadno spravovat nabíjení, ale také si před jízdou vychladit či vytopit interiér.

A jak je na tom Mini jízdně? Přestože i tady občas cítím jiný základ oproti spalovací verzi, nemám v zásadě připomínek. Autíčko se ovládá snadno, i přes maličkou prodlevu v reakci na plyn je hbité a co v městském provozu ocením maximálně, je až absurdní rejd. Kdo s tímhle autem nedokáže zaparkovat, ať vrátí řidičák. Nebo vlastně ne, klidně si ho nechte, Mini má totiž geniálního parkovacího asistenta, který zaparkuje za vás i do té nejužší mezery úplně sám. Rychle a spolehlivě.
Verdikt
Takže jaký je tedy závěr našeho testování? Předně, edice Paul Smith se povedla. Rafinované barevné kombinace a veselé detaily podporují Mini přesně v oblasti, která dělá Mini tím, čím je. Hravost a styl. Tohle auto už samo o sobě přináší dobrou náladu a úsměv na tváři, v edici Paul Smith pak přidává určitou výjimečnost a radost z toho, že si s tím vaším autem dal někdo tu práci a vyhrál si s jeho detaily. Edice Paul Smith tedy jednoznačně má moje doporučení.

Jenže musíme rozlousknout ještě jednu otázku. Stejnou edici Paul Smith totiž nabízí i spalovací verze Mini, ta s krásně hravým podvozkem od BMW a typickou kapotou zasahující i přes světla a blatníky (o tu EV bohužel přišel). A teď, babo, raď, kterou verzi vybrat! Pro nadšené řidiče bych zatím zůstal u benzínu, to autíčko je hravé, motor v něm rošťácky brblá a kdo má cit, ten ocení perfektní naladění.
Jenže všem ostatním bych už dnes doporučil elektromobil. Ani jeho odladění není vůbec špatné a k tomu městskému provozu EV prostě sedí – snadno vás odpálí z každé křižovatky a při městském poskakování, kde se spalovací motor obecně spíš trápí, si elektrické Mini jen vrní a procenta z baterie ubývají jen velmi pomalu. A protože rozdíl v ceně není zásadní, rozhodnutí nakonec nechám na vás.
Technické údaje
Motor: elektromotor, pohon předních kol
Kapacita akumulátoru: 49,2 kWh
Výkon: 160 kW (218 k)
Točivý moment: 330 Nm
Maximální rychlost: 170 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 6,7 s
Dojezd dle WLTP: 405 km (v testu 250-400 km)
Hmotnost: 1680 kg
Spotřeba v testu: 16,7 kWh/100 km
Cena (Mini Cooper SE Paul Smith): 940 189 Kč