Na českém trhu není větší kompliment než srovnání s Octavií Combi. Kia K4 Sportswagon si ho ale zaslouží. Přes reprezentativní design nezapomíná na prostornost, žádanou techniku a překvapivě příznivou cenu.
Se svým modelem K4 způsobila Kia loni na podzim pěkné pozdvižení – klasická karoserie hatchbacku, k tomu spalovací motor bez elektrifikace a cenovka, která instantně probouzí zvědavost. Ještě větší zájem ale samozřejmě vyvolává kombi neboli sportswagon. V Česku, kde je každý druhý domácí kutil, chalupář nebo obojí, je obří kufr měřítkem použitelnosti a porovnávání zavazadlových prostorů máme téměř jako národní sport.
V nabídce korejské automobilky po dlouhá léta zastával roli chalupářského kombíku model Ceed SW , auto velké, praktické, vzhledem však až moc obyčejné. To se o jeho nástupci – K4 Sportswagon – rozhodně říct nedá. Každému musí být jasné, že tohle auto není určeno jen k převážení zahradní techniky a pytlů se substrátem, nýbrž i k dělání dojmu a reprezentaci. Koho při pohledu na něj napadne, že za image si Kia nechá štědře zaplatit, bude příjemně překvapen. Úplný základ se totiž povedlo natlačit pod hranici půl milionu, což je skoro neuvěřitelné.
V dnešním testu ale nemáme auto za půl milionu, tohle bude dražší. Jedná se totiž o úplně opačný pól nabídky – nejvyšší výbavu GT Line a k tomu důstojný motor, nejsilnější benzinový čtyřválec o objemu 1,6 litru. V kolonce akční cena u něj bliká částka 799 980 Kč. Jenže když vezmete v potaz, že je to kousek nabušený výbavou až po strop, pořád jde o velice dobrý deal. Pojďme se na něj podívat hezky zblízka.
Když chcete být vidět
Kia už mockrát prokázala, že v oblasti designu nezná strach. Ačkoli představuje etalon mainstreamové automobilky, její auta vystupují z davu a představení nového modelu často způsobuje nevěřícné zírání – tohle už je moc, ne? Na druhou stranu se taky už mockrát potvrdilo, že na divoké tvary si lidé rádi zvyknou, když se jim někde jinde vykompenzují tradičními hodnotami. Třeba obyčejným spalovacím motorem a přátelskou cenou.
K4 SW není vysloveně excentrická, ale bez povšimnutí ji přejít nelze. Dlouhá štíhlá silueta lahodí oku, uhlazená příď je ztělesněním elegance a ten zadek… ten se snad časem nějak „zakouká”. Na obchodní schůzce si s ní určitě ostudu neutrhnete a sousedům budou vylézat oči z důlků.
Praktičnost nade vše
Jenže na Čecha, odkojeného Octavií kombi, si s nějakým pozlátkem nepřijdeš, milá Kio. Jak je to doopravdy s tím velkým kufrem?
Hodnot mladoboleslavské ikony K4 SW nedosahuje, ale docela se jim blíží – 604 litrů není oproti 640 zas tak propastný rozdíl. Hnidopiši teď přispěchají s námitkou, že kombíkový Ceed měl litrů 620, takže kde je pokrok? Kia argumentuje tím, že Ceedu se do objemu připočítával i prostor pod podlážkou a to K4 nedělá. Přitom i ona zde má několik plastových vaniček s poklopem, do kterých lze uložit menší předměty – dokonce včetně krycí rolety, což cením. Taková vanička se dá použít třeba na základní nářadí, akorát byste ji museli vyložit koberečkem, aby věci na tvrdém plastu nedělaly při jízdě kravál. Bohužel, na rezervní kolo tu místo není a to mě trochu mrzí.
V kufru nechybí 12V zásuvka, světýlko a háčky, myslelo se také na dlouhé předměty, takže v zadních sedadlech lze otevřít průvlak. Není moc velký a lyží se tam nejspíš vejde jen jeden pár, ale na zahradnické potřeby ideál.
Když se pak zadním sedačkám sklopí opěradla, vznikne prostor o objemu 1439 litrů. Co je ještě lepší, jde o skoro dokonalou rovinu, a pokud něčím vycpete malou mezeru za předními sedadly, bude dostatečně dlouhá i pro podélné uložení člověka střední velikosti.
Kabina – klasická Kia
Interiér se podobá ostatním aktuálním modelům automobilky se všemi radostmi i strastmi. Těch strastí není mnoho, ale hejt na displej věnovaný klimatizaci si odpustit nemůžu. Nachází se ve středu propojeného panelu tří obrazovek mezi přístrojovkou a centrálním displejem, a jakkoli je milé, že tu jsou všechny funkce hezky dostupné, přes volant na něj prostě není vidět. Naštěstí Kia ponechala pod displejem hrstku tlačítek a taky fyzické ovladače teploty a intenzity foukání. Pro úplný základ tedy klimatizační displej potřebovat nebudete.
Obří páka automatické převodovky působí už trochu jako přežitek, zastáncům starých pořádků však může udělat radost. Mně dělá radost tlačítko pro vypnuté systému start-stop, které se nachází hned vedle ní, a taky nastavitelné držáky na pití, které se přizpůsobí velikosti nádoby.
Asistenční systémy v korejských autech, to je kapitola sama pro sebe. Obvykle vydávají nepříjemné zvuky, jsou přecitlivělé a blbě se vypínají. Alespoň poslední bod má Kia vyřešený velmi dobře – asistent rychlosti a udržování v pruhu lze deaktivovat tlačítkem na volantu. Zbývá tedy jen monitoring pozornosti řidiče, s nímž je třeba se smířit.
Kromě standardní výbavy dostalo testovací auto paket Seat, které přidává nejen čalounění umělou kůží, ale také vyhřívání zadních sedaček, ventilaci těch předních a paměťovou funkci sedačky řidiče. Suma sumárum působí kabina nejvyšší výbavy téměř luxusním dojmem a činí cestování velmi příjemným.
Starý dobrý benzin
Čtyřválec pod kapotou představuje vrchol nabídky – naladěn tu je na 180 koní, což by mělo stačit i autu s kompletním obsazením, naloženému právě zakoupenými pytli s mulčovací kúrou a basami piva. Nečekejte od něj žádné sportovní nadšení, emisní limity si vyžádaly spíš krotký projev, nicméně v běžném provozu vám frustraci z nedostatku síly nezpůsobí a na dálnici můžete upalovat vstříc víkendové šichtě jako vítr.
Motor taky velmi dobře odhlučněný, a kdyby se na nekvalitní silnici neozývaly do kabiny zvuky od kol, bylo by tu velmi příjemné ticho.
Celkový dojem kazí jen sedmistupňová dvouspojková převodovka, která se při rozjezdech rozmýšlí na můj vkus až příliš dlouho a má tendenci držet motor lehce podtočený.
Malou pihou na kráse může být i fakt, že ze staré školy si motor přinesl také spotřebu. Papírový průměr sice činí 6,3 až 6,9 litru, ale když se ohlásí realita v podobě většího zatížení, rychlé dálniční jízdy a těžké nohy řidiče, skončíte na devíti jako nic.
Na podvozek s víceprvkovou zadní nápravou naopak nemůžu říct křivého slova. V zatáčkách působí dojmem příje stability, kola neuskakují a sebejistě drží stopu. Na rozbitém asfaltu se sice nedaří filtrovat nerovnosti úplně bez chyby, ale to přičítám spíš devatenáctkám, jež patří k výbavě GT Line. O palec menší rozměr by určitě vykouzlil lepší poměr elegance a pohodlí.
Verdikt
V supermoderním outfitu skrývá Kia K4 SW vlastně docela tradiční charakter. A to myslím v dobrém. Hodně místa, normální motor, velký kufr, zkrátka vše, co patří k typickému rodinnému kombíku. Kabina je mimořádně prostorná a úroveň luxusu závisí jen na vaší volbě výbavy – v té nejvyšší už dostanete takřka manažerské auto. Pokud nechcete okoukanou Octavii a smíříte se s omezeným výběrem motorizací, je K4 skvělá volba jak do práce, tak na víkendové radovánky. Jen pro chalupáře v důchodu možná nebude ideální – z nízkého kombíku se přece jen vystupuje s každým rokem hůř.
Technické údaje
Motor: přeplňovaný řadový čtyřválec 1.6 T-GDi
Výkon: 180 koní (132 kW) v 6000 ot.
Točivý moment: 265 Nm v 1 500 - 4 500 ot.
Převodovka: DCT automatická 7 st.
Maximální rychlost: 210 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 8 s
Pohotovostní hmotnost: 1 465 kg
Tabulková x reálná průměrná spotřeba: 6,9 l/ 100 km x 9,0 l/ 100 km
Cena od: 489 980 Kč
Cena s testovanou motorizací a výbavou: 799 980 Kč
