KGM Korando Premium: Solidní čtyřkolka pro každého

Není to tak dávno, co platilo jednoduché pravidlo – jediné auto, které opravdu potřebujete, je Volkswagen Golf. A vážně to tak bylo, střední německý hatchback vyhověl nárokům valné většiny zákazníků, všechna ostatní auta byla už vlastně jen rozmařilost. Jenže doba se posunula a s ní i nároky zájemců o nová auta. Malý hatch se propadl do pozice druhého auta v rodině, auta pro sdílené služby, případně se stal posunovadlem single lidí a bezdětných párů. Dnes je oním zlatým standardem pro všechna kompaktní SUV.

Můžeme nad tím kroutit hlavou, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím lze dělat. Kompaktní SUV zkrátka ovládla evropské silnice. Nabízí se v nepřeberném množství provedení a značek od cenově dostupných vozů z Číny až po prémiové německé kousky. Vybrat si z té záplavy modelů musí prostě každý. Co však zní jako skvělá zpráva pro zákazníky, to je pravou noční můrou pro výrobce. Uspět v tak našlapaném segmentu, to není žádná legrace, přesto svého zástupce tu musí mít každý, kdo to s prodeji v Evropě myslí vážně. Tohle stratégům jednotlivých značek rozhodně nezávidím.

Dnes se právě na jedno takové auto podíváme. Pro test jsem si vypůjčil KGM Korando. To není na trhu úplná novinka, současná čtvrtá generace se objevila už v roce 2019, tehdy pochopitelně ještě pod značkou SsangYong. Tu před dvěma roky postupně vystřídal název KGM, i samotné Korando prošlo za tu dobu celou řadou úprav, základ je ale stále stejný. Historie modelu Korando je vlastně docela zajímavá, vůbec první Korando vzniklo v době, kdy ještě neexistovala ani značka SsangYong. Tehdy se jednalo o licenční Jeep vyráběný v Koreji společně s Američany, proto se i druhá generace pokoušela o jistý designový odkaz k modelům Jeep, jen tak nějak poasijsku. Kdo se tuto věc snažil vytěsnit z paměti, tomu se za připomínku omlouvám.

Současná čtvrtá generace se designově umírnila a otevřela KGM (resp. tehdy SsangYongu) cestu k zákazníkům po celém světě. A já musím říci, že to auto pořád vypadá k světu. Hranaté tvary nestárnou a především – Korando díky nim vypadá jako solidní kus auta. Jasně, nikdo ani nemůžeme po KGM chtít nějaké dechberoucí linie, ale s Korandem si nikde ostudu neuděláte. Testovaný kousek dorazil v hezké kombinaci temně kovového laku a černé střechy, zadní blatníky dostaly od designérů hezky svalnaté linky a rudě lakovaný kryt tažného oka v přídi potom přidá přesně ten malý barevný detail, který to celé posune do současnosti.

Ani uvnitř se necítím nijak ošizený. Ba právě naopak. Ceník Koranda začíná na částkách pod půl milionem korun – jen pro srovnání, za domácí Škodu Karoq dáte o minimálně dvě stě tisíc víc. Na kvalitě kabiny KGM ale žádné šetření nevidím. Spíše naopak, všechno je tu vlastně dost hezké a bytelné. Je tu pravda už trochu znát věk auta, ale to může být pro někoho minus, pro jiného jasné plus. Spousta funkcí tu má stále své fyzické tlačítko, pokyny převodovce odesílá bytelná velká řadicí páka, prostě staré dobré časy.

Přitom KGM ale není technologicky nijak pozadu. Před řidičem je kvalitní displej s dobrým rozlišením, velmi příjemná je šíře možných nastavení. Můžete tu mít jednoduché zobrazení jen těch úplně základních údajů, ale i mapu, jízdní data či grafiku asistenčních systémů. Skvělý nápad je i možnost prostě jen zrcadlit středový displej, díky tomu tak přímo před sebe můžete promítat veškeré obrazovky Apple CarPlay i cokoli dalšího, co vás na středovém displeji zaujme.

Samotná středová obrazovka je tak akorát. Radiomapa možná nepatří k těm nejpřehlednějším a nejmodernějším systémům, základní funkce ale zvládá obsloužit naprosto bez problémů. I tady ještě najdeme nějaká tlačítka po stranách displeje a nakonec i staré dobré kolečko pro ovládání hlasitosti. Klimatizace má potom svůj samostatný ovládací panel. Prostor dostal i nějaký ten design. Výdechy ventilace jsou zakomponovány do pásu, který se táhne napříč palubní deskou, majstrštykem je potom ambientní osvětlení.

V jednoduchosti je síla. Konstruktéři KGM dali do palubní desky i výplní předních dveří jednoduchý LED pásek. Ukryli jej ale za lesklý dekor a další lesklý povrch umístili ještě za něj, čímž dosáhli efektu nekonečného zrcadlení. Ve vypnutém stavu je tak onen dekor jen černá lesklá plocha, se zapnutím auta potom přichází kouzlo. Hezké.

Kabina KGM je vzdušným místem. Sedadla jsou dimenzovaná dobře, místa je všemi směry víc než dost. Boční vedení předních křesel jasně říká, že tohle auto není sporťák, najít si tu ale pohodlnou pozici není žádný problém. V testované výbavě Premium jsou navíc křesla nejen potažená kůží, ale i vyhřívaná a ventilovaná. To zavazadlový prostor působí na první pohled spíše skromnějším dojmem. Může za to především vysoko položená podlaha. Ve skutečnosti je ale zavazadelník o poznání objemnější, pod dělenou podlážkou se nachází další velký prostor.

Se samotnou podlahou si navíc můžete hrát, je dělená na dvě části, obě můžete samozřejmě spustit až na dno zavazadelníku a vytvořit tak velkorysý prostor, nebo je lze upevnit i kolmo a tvořit tak v zavazadelníku přepážky, aby vám náklad necestoval sem a tam. Roletku zavazadlového prostoru lze schovat pod podlahu, je tu na to dedikovaný držák. Zní to jako drobnost, ale je to přesně ten praktický detail, který umí potěšit.

Pod kapotou testovaného auta se nacházel přeplňovaný zážehový motor 1,5 litru o výkonu 163 koní. Ostatně v případě Koranda vlastně ani jiná možnost není. Volit tak můžete mezi manuální a automatickou převodovkou (kromě vrcholné verze Premium, kde je automat vždy) a pohonem předních nebo všech kol. A to je dobrá zpráva. I to úplně nejzákladnější provedení Koranda tak lze objednat s pohonem všech kol. Bude to stát 49 900 Kč, nemusíte ale sahat po vyšší motorizaci či výbavě.

Testované auto dorazilo v plné (až trochu nesmyslné) výbavě Premium snad se všemi myslitelnými doplňky, takže tu kromě automatické převodovky máme i pohon všech kol. Pojďme tedy vyrazit na cestu. Motor už po nastartování potěšil svým chodem. Korando možná patří spíše mezi ty dostupnější modely na trhu, z kvality ale neslevuje. Motor ve většině režimů prakticky není slyšet, až při ráznější akceleraci se projeví.

Výkon 120 kW je na Korando tak akorát. Trhač asfaltu tohle auto rozhodně není, pro předjížděcí manévry potřebuje plynovým pedálem důrazně pobídnout, čekat ale od KGM nějaké sportovní ambice je prostě nesmysl. Trochu horší je to se spotřebou. Tady berte tento test prosím s rezervou, auto jsem vyfasoval nové. Úplně nové, však na displeji v kabině ještě byla krycí fólie. Dá se tedy předpokládat, že spotřeba po zajetí ještě o něco klesne, přesto tady KGM ukazuje i stinnou stránku svého věku. Při klidné jízdě po okreskách to je ještě v pořádku, tady si auto vezme nějakých 7,5 litru na sto kilometrů, jakmile ale najedu na dálnici, čísla se zásadně promění a najednou mi tu před očima svítí hodnota 12. A to je už docela dost.

Na podzimních cestách necestách jsem měl možnost vyzkoušet si i pohon všech kol. Ten se připojuje automaticky, pro náročnější terén je tu dokonce uzávěrka středového diferenciálu. Pohon všech kol je tu ale ryze praktický a pracovní. Na nějaké hraní si na rally zapomeňte, systému chvíli trvá, než zareaguje. Pokud ale máte chatu na horách či s autem v rámci vesnického života občas navštívíte pole či les, tady čtyřkolka dodá určitou míru jistoty, že domů nepůjdete po svých.

Korando mě překvapilo, co se asistenčních systémů týče. Ani ve výbavě Premium bohužel nejsou všechny už v ceně, kdo si za ně ale připlatí, ten nebude zklamán. Systém udržování v pruhu je nezávislý na tempomatu, můžete si tak zvolit, zda necháte vůz jen držet směr, udržovat rychlost dle okolního provozu či rovnou obojí. Vše funguje hladce, dokonce tady auto opravdu chápe význam žlutých čar a dokáže vás protáhnout i zúženími na dálnici bez škubání za volant.

Odvrácenou stranou asistenčních systémů je pípání. To by ani nebylo korejské auto, kdyby kvůli něčemu neustále nepípalo. Pro vypnutí základních otravných asistentů tu není žádné fyzické tlačítko či zkratka, jak se stalo zvykem v evropských modelech, příslušné menu ale vyvoláte ovladači na volantu a je to celkem otázka asi pěti kliknutí. Další pípání je třeba deaktivovat v nastavení systému (to už ale je deaktivace trvalá) a jiné pípání tu s vámi prostě bude pořád. Nastartování bez zapnutého pásu? Otevřené dveře u zapnutého auta? Klíč mimo nezamknuté auto? Každé má svůj tón a svou frekvenci.

Jízdní vlastnosti bych popsal jako očekávatelné. KGM Korando je prostě solidní střední SUV za rozumné peníze, jezdí bezpečně, je stabilní, ale žádnou zpětnou vazbu nebo snad radost z řízení od něj prosím nečekejte. Když si ale stanovíte rozumnou cestovní rychlost, bude KGM překvapivě dospělým a příjemným společníkem. A to je vlastně přesně to, co má dělat.

Verdikt

KGM Korando čtvrté generace je sice na trhu už od roku 2019, stárne však se ctí. Auto vypadá dobře, hodnotně a má i trochu té majestátnosti. Ani v interiéru se neprojevuje nějaká urputná snaha o šetření nákladů. Testovaná výbava Premium se potom použitými technologiemi může směle porovnávat s vozy zvučnějších značek, příliv superlativů tak zastaví až motor, který nás vrátí do reality dostupných vozů. Bez elektrifikace a hybridizace tu máme méně výraznou dynamiku, avšak spojenou se spíše nadprůměrnou spotřebou paliva.

Pro obchodní cestující se tak Korando spíše nehodí, pro běžné rodinné použití na venkově či na předměstí je však jako stvořené. Je praktické, snadno se používá i ovládá. Přestože mě testovaný kus potěšil tím, jak jeho systémy fungují, sílu Koranda vidím spíše na opačném konci ceníku. Za půl milionu korun je tohle vážně pořádný kus solidního auta, s příplatkem necelých padesát tisíc potom i s pohonem všech kol.

Technické údaje

Motor: zážehový přeplňovaný čtyřválec 1497 ccm
Výkon: 120 kW (163 koní) v 5000–5500 ot/min
Točivý moment:  280 v 1500–4000 ot/min
Převodovka: šestistupňová automatická
Maximální rychlost: 193 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 10,8 s 
Provozní hmotnost: 1525 kg 
Průměrná spotřeba (udávaná): 8,6 l/100 km
Průměrná spotřeba (v testu): 9,1 l/100 km
Cena od: 499 900 Kč
Cena (Korando Premium): 669 900 Kč