Dacia Bigster: Konec posměchu, takhle má vypadat auto pro rodinu!

Přiznám se k tomu hned na začátku: k Dacii jsem měl dlouhá léta poněkud rezervovaný vztah. Může za to první Logan. Tehdy to sice byla revoluce v levném ježdění, ale pro mě byl až moc očividně laciný. Ta snaha ušetřit z něj křičela v každém detailu. Odhalené hlavy šroubů, vrzající plasty a ty pověstné otřepy z forem. Ani nízká cenovka tehdy v mých očích nedokázala ospravedlnit vyloženou odbytost. Jenže tyhle doby jsou už dávno v propadlišti dějin. Dacia dnes transformovala v jakýsi adventure-rodinný brand, který si svou pozici nejprodávanější značky soukromníkům v Evropě vydobyl naprosto zaslouženě.

A teď je tu Bigster. Zatím to nejluxusnější a největší, co značka kdy nabídla. Zatímco dříve vznikaly zvětšené modely tak, že se prostě vzala základní verze a „natáhla se jako jezevčík“ (vzpomeňme na první Logan MCV nebo cestu od Sandera k Joggeru), Bigster na to jde jinak. Není to jen Duster s delším batohem. Je to svébytné auto postavené na platformě CMF-B, ovšem s vlastním rozvorem, výraznějším rozchodem i výškou. A vypadá to dost dobře. Je svalnatý, hodnotný a příplatkový lak (zejména ta nová barva Indigo Blue) mu dodává šmrnc. Působí sebevědomě a „drsňácky“, už dávno to není lowcostový brand z východní Evropy.

Ani uvnitř už otřepy dávno nenajdete. Jistě, palubní deska je stále z tvrdých materiálů, ale tentokrát to vypadá jako záměr, ne jako nouze. Mají zajímavou strukturu a působí robustně. Hodně prvků je z gumy nebo materiálu nazvaného Starkle (recyklovaný plast s viditelnými částečkami), což dodává autu outdoorového ducha, podobně jako to dělá třeba Jeep. Má to vydržet. Je jedno, jestli jedete na expedici do rumunských hor, nebo vezete bandu dětí ze školy – nároky na odolnost jsou v obou případech podobné.

Dětem se bude vzadu cestovat skvěle. Prostor prosvětluje otevírací panoramatické střešní okno, královská je i porce místa na nohy a líbí se mi i skvělé sedačky v odolné látce. Mimochodem - Bigster dostal do vínku akustická čelní skla a mnohem více odhlučňovacích materiálů do podběhů, což znatelně zlepšuje ticho na palubě při dálničních rychlostech. Možná vzpomenete, že v tom starší Dacie příliš neexcelovaly. Překvapivě si navzdory velikosti vůz nejde objednat jako sedmimístný. Dacia si zkrátka řekla, že kdo chce sedm míst, koupí si Jogger, a Bigsteru raději nadělila rekordní kufr o objemu 667 litrů.

Ergonomické přešlapy nejsou velké, ale jsou tu. Našel jsem dva. Prvním je skrytá klika zadních dveří v C-sloupku, po vzoru Alfy 156. Vypadá to sice zajímavě, ale je to nepraktické. Klika je vysoko, otevírá se do strany a menší děti na ni prostě nedosáhnou. Takže jim budete dělat portýra. Druhá věc je loketní opěrka ve dveřích. Chybí jí jakákoliv výplň pod potahem. Je to tvrdý plast a po hodině na dálnici vás z toho bude bolet loket. Drobnost, ale u vlajkové lodi to zamrzí.

Naopak ovládání je dál velice příjemně „blbuvzdorné“. Topení má vlastní fyzický panel a Bigster je dokonce první Dacia s dvouzónovou klimatizací. Digitální přístrojovka je přehledná a umí zrcadlit mapu z Android Auto (bezdrátově). A nejlepší funkce? Tlačítko My Safety. Dvakrát na něj klepnete a všechny ty otravné EU asistenty jsou vypnuté.

Testovaná verze je technický unikát. Kombinuje mild-hybrid, automat, LPG a pohon všech kol. Působí to, jako by inženýři Dacie při navrhování dostali klíče od skladu Renaultu a nabrali si všechno, co unesli. Základem je jednotka 1.2 TCe běžící v Millerově cyklu. Oproti klasické TCe má taky moderní turbo s naklápěcími lopatkami.

Systém kombinuje tento tříválec se startérgenerátorem o výkonu 12 kW a 55 Nm, elektromotorem na zadní nápravě který zajišťuje pohon 4x4 (ten má 21 kW a 87 Nm) a šestistupňovou dvouspojkovou převodovkou.  Ve městě  a na okreskách nemám výhrad. Vůz je tu tichý, hospodárný a většinu času se snaží jet na elektřinu. Není problém se držet kolem pěti litrů benzínu, případně kolem šesti LPG. Na dálnici se ale ukážou jisté limity. Zrychlení z 0 na 100 km/h za 9,7 s je sice díky pomoci elektromotoru solidní, ale ve vyšších rychlostech už táhne auto hlavně spalovací motor se svými 80 kW. Vzhledem k váze přes 1,4 tuny a aerodynamice SUV nečekejte žádné zázraky a spotřeba také poroste.

Na to, jak je systém složitý ale funguje překvapivě dobře. Občas se sice převodovka trochu zamyslí a „hádá“ se s motory ve chvíli, kdy si spalovák a elektřina předávají žezlo, ale není to nic tragického. Spotřeba se ke konci testu ustálila na 7,5 litrech benzínu, v režimu LPG zhruba o litr víc. Vzhledem k ceně plynu je to ale stále jeden z nejlevnějších způsobů, jak provozovat velké rodinné SUV.

Jízdně se nekoná žádné překvapení. Bigster se nikam nežene, podvozek je poddajný a skvěle filtruje nerovnosti. Mile mě ale překvapily jeho schopnosti v terénu. Máte tu otočný volič Terrain Control s pěti režimy, asistenta pro sjezd kopců a světlou výšku přes 22 cm. Na poměry rodinných SUV je to rozhodně nadstandard a Bigster v terénu předčí většinu své korejské i evropské konkurence.

Verdikt

Dacia Bigster je vlajková loď, jak má být. Je to důstojné, prostorné a dospělé auto, které se nestydí za svůj původ, ale už jím neobtěžuje. Hybridní verze 4x4 je sice citelně dražší, ale i základní varianty těží z dospělé platformy a obřího prostoru. Ve světě, kde za slušnou Octavii dnes dáte skoro milion, je Bigster velice racionální a navíc i pohledná alternativa. Po dlouhé době mám pocit, že je to auto, které lze „kupovat s kalkulačkou v ruce”, ale zároveň ho mít upřímně rád.

Technické údaje

Motor: 1.2 TCe Mild Hybrid (48V Startérgenerátor) + elektromotor na zadní nápravě
Palivo: Benzín + LPG (dvoupalivový systém)
Max. výkon: 150 koní
Pohon: 4x4 (Terrain Control)
Převodovka: Dvouspojková automatická 6 st.
Zrychlení 0-100 km/h: 9,7 s 
Max. rychlost: 180 km/h
Kombinovaná spotřeba (test): 7,5 l/100 km
Pohotovostní hmotnost: 1 419 kg 
Cena již od: 549 000 Kč
Cena testované verze: 717 000 Kč