Citroën C4 Hybrid 145: Stále komfortní, nově úsporný a konečně i hezký

Citroën pilně sleduje trendy a na C4 je to vidět. Proto se z původního klasického hatchbacku v poslední generaci vyklubal crossover moderní doby. Vyšší světlá výška pro lepší nastupování, vzpřímenější posed pro lepší prostornost, ale žádná čtyřkolka v nabídce. A zjevně ve Francii vědí, co dělají, protože prodejní úspěch tohoto modelu je nesporný.

Modernizace nechává to nejlepší z verze před faceliftem, tedy velmi komfortní podvozek s hydraulickými dorazy, a napravuje to, kde auto ztrácelo nejvíce. Z mého pohledu to byl trochu neforemný vzhled přední částí a absence dnes tak moderního hybridního pohonu.

Začněme ale vzhledem. Tady je rozdíl markantní a z lehce vykuleného auta se stává fešák s ostřejšími rysy. Denní svícení je na každé straně tvořeno čtyřmi světelnými pruhy a v noci se o rozbití temnoty stará vždy LEDková technologie. Vůz tak pro mě dostal mnohem atraktivnější vizáž, ačkoli se kromě předku mění jen málo. Z boku je silueta s klesající a možná až příliš rychle useknutou zádí stále shodná. Vzadu se zase mění především podoba světel a ostatní – včetně dvou zcela opravdových a funkčních výfuků, zůstává stejné. Nikdy bych netušil, že právě z dvou kouřících koncovek budu mít takovou radost, ale taková už je doba – copak vás napadá ještě nějaké jiné nesportovní auto v téhle třídě, které by mělo výfuky na obou stranách? Zadní světla svítí podobně jako ta přední – úhlednými vodorovnými proužky, ale třeba blinkr si zde stále zachovává klasickou žárovku. Vzhledu pak pomáhá příplatková barva Elixír, která se Citroënu prostě povedla a sluší snad každému modelu. Hezká jsou i 18palcová kola, která k nejvyšší verzi MAX dostanete automaticky.

V interiéru facelift nějaké velké změny nepřináší. Mě velmi potěšilo okolí kapličky přístrojů, které nyní tak nezvýrazňuje jednoduchý obdélníkový tvar displeje pod volantem. Na zbytek kabiny se ale evidentně nesahalo, a to je dobře. Nejvíce oceňuji opravdu velmi pohodlná, široká a měkká sedadla. Ani po stovkách kilometrů z nich záda opravdu nebolí. Na rychle řezané oblouky se tedy moc nehodí, ale to platí i o celém zbytku auta. Prostornosti je díky nafouknuté karoserii (proti hatchbacku) dostatek a pro běžnou rodinu, která nestěhuje na dovolenou i piano po babičce, to bude rozumná volba.

Infotainment je stejný jako v soudobých Peugeotech. Systém je jednoduchý a vlastně toho až tak moc nezvládá, ale funguje rychle a spolehlivě. Navigace naviguje, bezdrátově se spojí s Android Auto nebo Apple Carplay a ventilace má vyhrazený panel s fyzickými tlačítky. Asistenti jsou vypnout dlouhým stiskem čudlíku s autíčkem, ale třeba hlasitost upozornění na překročení rychlosti je tak nízká, že ji v pohodě přehluší i normálně poslouchaná hudba. Milovníci různých statistik spotřeby tak budou možná zklamaní, ale pro většinu je to vlastně plně dostačující. Trochu archaicky působí head up displej, který se promítá postaru, na vysouvací sklíčko. Na druhou stranu je alespoň barevný a asi lepší takový než žádný.

Možná nejvýraznější změnou, kterou poslední modernizace přináší, je změna ve skladbě motorů. Faceliftovaná C4 už nemůže mít diesel ani manuální převodovku. Nově ale přináší hybridní jednotku o výkonu 145 koní, na kterou jsem se moc těšil. V nejvyšší výbavě je dražší jen o 20 tisíc Kč (v prostřední o 50 tisíc) proti klasickému benzínovému motoru 1.2 PureTech o výkonu 96 kW. Hybrid kombinuje tento stejný motor naladěný na 100 kW, kterému ale navíc pomáhá 21 kW a 55 Nm z elektromotoru. Auto je díky baterii (0,89 kWh) o 62 kilogramů těžší, ale slibuje o více než vteřinu lepší zrychlení na stovku (8,1s) a taky o více než litr lepší spotřebu (4,7 l/100km). To vypadá jako slušný posun vpřed.

I reálné používání číslům odpovídá. Pomoc elektromotoru rozhodně zlepšila pružnost hlavně v nižší rychlostech – tedy typicky ve městě. Nová šestistupňová převodovka tak už nemá tolik práce a motor se „sbírá“ i z nižších otáček. Navíc se právě ve městě motor až překvapivě často vypíná a rozjezdy a plynou jízdu jde zvládnout i na elektromotor samotný. Vzhledem k výkonům je jasné, že limity leží nízko a třeba během hektické ranní špičky se spalovací motor sepne častěji, ale v klidnějších časech se dá dostat i k tomu, že elektromotor pohání vozidlo i víc než 50% času. Pro mě to bylo až překvapivě vysoké číslo a jistě je do toho započítána i doba stále, ale přesto je znát, že hybrid funguje. S klidnější nohou se tak dá pohybovat po městě i pod pět litrů benzínu. To není vůbec špatné.

Mimo město už pomoc elektromotoru slábne a z „cé čtyřky“ se stává čistý benzíňák. Tady už si motor musí pomoc sám a zvládá to poměrně obstojně. Auto je dobře odhlučněné a zvuk tak do kabiny dlouho proniká jen ve snesitelné míře. I tady se ale najdou momenty, kdy elektromotor převezme vládu – jako třeba udržování rychlosti po rovině na okreskách nebo při sjíždění kopců. Nakonec mi tak auto po jízdě okresnými silnicemi ukazovalo většinou kolem 30% času bez spalovacího motoru a spotřebu kolem 5 litrů benzínu.

Všechno ale samozřejmě není tak růžové a jsou momenty, kdy umí systém trochu zmatkovat. Je to především když dojíždím ke křižovatce, padne zelená a já chci výrazněji zrychlit bez zastavení. Motor je typicky vypnutý, auto rekuperuje, ale najednou musí přepnout do výkonu. Elektromotor nestačí a než se připojí benzíňák v dostatečných otáčkách, může to chvíli trvat a citlivější řidiči občas zaznamenají i lehké škubnutí. Není to nic hrozného, ale třeba japonský konkurent, který má s hybridy bohaté zkušenosti, už to umí vychytat lépe. Občas se taky motor po ubrání plynu „zapomene“ a podrží otáčky déle, ale jestli tím odevzdá i nějakou energii baterii, tak to nebude tak velká škoda. Celou spolupráci systému lze hezky sledovat na jednoduché grafice přímo v kapličce přístrojů.

A sportovní výkony? Ty tu prosím nehledejte. Samozřejmě Citroën umí jet rychle, dokonce má maximálku až 210 km/h, ale jeho zaměření je prostě jinde a věřím, že cílová skupina to ví. V tu chvíli jsou tlumiče moc měkké a dovolují autu až přílišné náklony. Pneumatiky jsou moc vysoké a pokyny volantem se tak na silnici promítají se zpožděním. Brzdy nejdříve chtějí trochu rekuperovat a když už se zakousnou destičky do kotoučů pořádně, tak se zase potápí předek…

Ale to co bylo při rychlé jízdě nepříjemné, je tím nejlepším při rozumné jízdě kolem limitů. Právě podvozek a komfort zůstává tím hlavním, proč byste po C4 v této nabité třídě měli pokukovat. Nejsem si jistý, jestli tu hlavní práci odvádějí zmiňované hydraulické dorazy, spíš bych si tipnul na měkčí naladění tlumičů obecně, ale výsledek je jasný. Komfort a filtrování nerovností jsou ukázkové a pokud už nehoníte každou minutu na cestě k cíli, mohlo by toto auto být právě pro vás.

Závěr

Citroënu C4 poslední facelift, alespoň z mého pohledu, neskutečně prospěl. Z trochu komplikovanějšího tvaru přední části tu máme trochu ostřeji řazený výraz, se kterým auto vypadá více sebevědomě. Nepoměr mezi předním (delším) a zadním převisem zůstává, ale chápu, že to pouhám faceliftem vyřešit nelze. Zůstává ale módní tvar crossoveru s lehce splývavou zádí. Uvnitř zůstává vše při starém – pohodlí, přehlednost, funkčnost a pár stylových prvků. Hlavní novinkou je ale hybridní pohon. Elektropohon dodává známému tříválci druhý dech. Díky němu poskočily hodnoty zrychlení i spotřeby na nižší hodnoty, než kdy dřív. Hlavní ale je, že se s motorem, který má dost výkonu i v nižších otáčkách, příjemně jezdí a k normované spotřebě je opravdu reálné se přiblížit. Na závěr potěší i cena, která startuje kolem půl milionu, a i v nejvyšší výbavě se přiblíží k 650 tisícům (akční cena). V dnešním světě skvělá nabídka a nedivím se, že jich kolem sebe vídáme tolik.

Technické údaje

C4 Hybrid 145k Automatic

Motor: přeplňovaný zážehový tříválec 1199 cm3 + elektromotor, celkem 107 kW (145k)
Výkon spalovacího motoru: 100 kW při 5500 ot/min
Výkon elektrického motoru: 21 kW
Točivý moment spalovacího motoru: 230 Nm při 1750 ot/min
Točivý moment elektrického motoru: 55 Nm
Převodovka: šestistupňová automatická dvouspojková
Provozní hmotnost: 1403 kg 
Maximální rychlost: 210 km/h
0-100 km/h: 8,1 s 
Spotřeba psaná výrobcem, v testu: 4,7 l/100 km, 5,0 l/100 km
Základní cena modelu: 539 900 Kč (+ možnost nižší ceny při financování nebo výkupu starého auta)
Cena testované verze včetně příplatků: 704 900 Kč