Citroën C3 Aircross: Nekomplikovaný společník

Skoro se mi tomu nechce věřit, ale je to už celých deset let, co se světu na autosalonu ve Frankfurtu představil Citroën C4 Cactus. Buclatý hatchback vyzdobený umělohmotnými air-bumpy, s jednoduchým interiérem plným textilních doplňků a přiznaných tvrdých plastů ukázal, že levná auta nemusí být nudná a od pohledu laciná. Svojí jednoduchost se nesnažil skrýt za samoúčelné plastové chromečky, ale udělal z ní přednost. 

Do podobného stylu se v následujících letech stylizovala prakticky celá modelová řada Citroënu. S tím ale nevyhnutelně přišlo i určité zcivilnění – velké plochy plastů se na bocích postupně smrskávaly, na některých modelech, jako třeba na testované C3 aircross, nejsou vůbec. Poslední vzpomínkou na ně zůstává jen zadní nárazník, respektive stylizovaný difuzor. 

Bez nich ale tahle auta působí trochu obtloustle. Zadoboční pohled výše mi na první pohled připomíná Fiat 500L, který měl sice mnoho kvalit, ale atletické proporce k nim rozhodně nepatřily. Ne každému to ale vadí, v redakci tohle auto rádi připodobňujeme k francouzskému bodrému kulatému farmáři s vínem zčervenalými tvářemi. Leč trendy jsou neúprosné a evidentně vládnou i v Citroënu. V rámci modernizace se tak Aircross vydal cestou pohledového “odkulacení” a zostření. A já si nejsem úplně jistý, zda je to šťastné řešení.

Facelift se projevil v přední části, která si bere inspiraci z novější C4 a přidává ostřejší hrany, užší světla a agresivněji tvarovaný nárazník, dokonce s jakýmsi naznačeným lízátkem. A ačkoli mám tenhle Citroën moc rád, nemůžu se zbavit dojmu, že jako celek to tu zkrátka moc “nehraje” a starší model byl vzhledově vyváženější. Vždyť nám právě i onen již zmíněný Cactus ukázal, že to jde i bez chromečků, lištiček a ozdob a mnohdy je to k prospěchu věci.

Ale nebojte se, tohle je naštěstí jediná věc, která se změnila k horšímu. Zbytek totiž zůstal při starém a to znamená velice dobrý. Pojďme se podívat do interiéru. Pořád tu máme skvělá měkká sedadla potažená svetrovou látkou, kulatý volant, ručičkové budíky doplněné jednoduchým segmentovým černobílým displejem, hlasitost na kolečko a sice zajímavě tvarovanou, ale jinak velmi klasickou mechanickou ruční brzdu. Jasně, už slyším výtky na téma “ovládání klimatizace v displeji”, ale tak to v Citroënech chodí už dekádu a vesměs to funguje. Rozhraní je jednoduché, navíc má jen jednu zónu, takže ve finále není moc co nastavovat. Obligátní ofuk skla se dá samozřejmě zapnout tlačítkem pod obrazovkou. 

Trochu rozpačitý jsem z ovládání systému Grip Control, které si zabralo jinak velice praktickou odkladací schránku a je možná zbytečně veliké. Obzvláště skutečnost, že asistent sjíždění kopců se aktivuje suverénně největším knoflíkem v celém voze je trochu úsměvný. Pokud vaše cesty nevedou pravidelně na rozbahněná pole a podmáčené louky, asi bych zvážil, zda není rozumnější ušetřit devět tisíc a místo Grip Controlu si nechat základní poličku. 

Pohodlným sedačkám sekunduje i naladění podvozku, které je jednoduše skvělé. Z levných malých SUV je dle mého názoru C3 Aircross v téhle disciplíně o parník lepší, než jakákoli konkurence. Výborně tlumí jak drobné nerovnosti, tak hluboké výtluky. Kombinace vyšších bočnic pneumatik, tlumičů s dlouhou dráhou a progresivními dorazy a měkčích pružin znamená, že se auto na cestě lehce kolíbá, v zatáčkách se naklání možná víc, než jsme z nových aut zvyklí, ale stopu drží srdnatě, je krásně čitelné a hlavně velice pohodlné. 

V kombinaci se slabší verzí benzínového tříválce 1,2 PureTech, která roztáčí přední kolečka výhradně přes manuální šestikvalt jedenaosmdesáti kilowatty jde o vyloženě nezáludného společníka pro každý den. Nejslabší verze agregátu PureTech s 61 kW se u Aircrossu nenabízí, takže ani základnímu “již od” provedení výkon nechybí a cestuje se s ním fakt příjemně. Líbí se mi i spotřeba, kterou lze při opatrné jízdě udržet pod šesti a při neopatrné pod sedmi litry na sto. 

Na tomhle Citroënu mám zkrátka nejraději jeho nekomplikovanost a pohodovou náturu. Zůstala mu i po faceliftu, který až na nově tvarované přední partie a nějaké ty barvičky v konfigurátoru skoro nic nezměnil. Pořád jde takové normální auto, které sice z dálky připomíná SUV, ale ve skutečnosti je to spíš obtloustlý hatchback, který si bambelá světem, žehlí díry v asfaltu, kolíbá se vstříc cíli a nic moc po vás nechce. 

Chcete-li trendy statusový symbol, jistě hledáte jinde. Lákají-li vás moderní technologie a digitální hračičky, C3 Aircross se do vašeho výběru také nedostane. Ale jde-li vám jen o obyčejné auto, ve kterém vám bude hezky, je tohle docela horký kandidát. 

Verdikt

Právě na spodní části spektra nabídky stále přežívá duch starých Citroënů. Nemyslím tím hydrauliku ani technologické vychytávky, ale nekomplikovanou pohodlnost a promyšlenost, kterou jsem měl moc rád na modelech AX, ZX, nebo Saxo. C3 Aircross vás neohromí, v sousedech asi nebude budit záchvaty závisti, ale zároveň vás velice pravděpodobně nebude ničím štvát, bude se vám v něm příjemně cestovat a nezruinuje rodinný rozpočet. A to vlastně není vůbec špatné skóre.

Technické údaje

Motor: zážehový přeplňovaný tříválec 1199 cm3
Výkon: 81 kW (110 koní) / 5500 ot./min
Točivý moment: 205 Nm / 1500 ot./min
Převodovka: manuální šestistupňová
Maximální rychlost: 183 km/h 
Zrychlení 0–100 km/h: 10,6 s 
Průměrná spotřeba dle výrobce: 5,1 l/100 km kombinovaná
Průměrná spotřeba v testu: 6,6 l/100 km kombinovaná
Základní cena: 489 900,- Kč
Cena testované verze (C-Series): 524 900,- Kč