načítám data...

BMW X5 xDrive 30d: Komfortní zóna v nadměrné velikosti

I přes své dynamické mimikry zůstává největší SUV mnichovské značky hlavně oázou klidu a bezpečí. Sportovní snahy mu příliš dobrou službu nedělají.

zobrazit celou galeriiZobrazit galerii

Nová BMW máme v Autíčkáři rádi. Modely 330e, 340i i 540i si od našich redaktorů vysloužily slova chvály a v zasněných tvářích bylo lze spatřit odlesky vzpomínek na poctivá řidičská auta s charakterním motorem vpředu a hnanou nápravou vzadu. I dnes tu máme BMW. Tentokrát se však krčím ve stínu velkého naftového SUV.

Značka v posledních letech naplno rozeběhla svůj plán vyplnit každou sebemenší mezeru na trhu luxusních vozů. A protože SUV je dnes středem zájmu, BMW nabízí SUV všech možných tvarů, velikostí i značek, ve výrobě je SUV interpretace na téma Mini, chystá se velkolepý koráb BMW X7, dokonce i Rolls Royce má v plánu představit něco ‚sportovně-užitkového‘.
A celé tohle šílenství začalo s X5, které bylo prvním SUV značky a v roce 1999, kdy se objevilo na trhu, značně změnilo vnímání této kategorie vozidel.

První X5 sázela na hodnoty blízké BMW, do té doby však nepříliš blízké kategorii SUV. Pomýšlet na dynamickou jízdu při pohledu na vysokou stodolu na čtyřech kolech dodnes spoustě lidí připadá absurdní. BMW přesto vyrobilo stodolu, která se rychlosti nebojí. Nechápejte mě špatně, BMW X5 rozhodně nebylo svými vlastnostmi srovnatelné se sedany či kupé značky, ostatně ještě deset let si o X5 v divizi M nikdo ani neopřel kolo. Přesto šlo o obrovský posun. I díky tomu si SUV našla cestu na evropské trhy a nezůstala výsadou Spojených států.

Třetí generace X5 je tu s námi pod označením F15 již od roku 2013, nejedná se tedy o úplně horkou novinku. Vzhledem k pravidelným modernizacím však není důvod nevyzkoušet, jak si na silnicích povede aktuální provedení. V divizi M už sice vzali X5 na milost, ale klid, zůstáváme nohama na zemi, pro test jsme si zvolili rozumnější verzi s naftovým agregátem.

Individualitě se meze nekladou

Jaké auto tu tedy dnes máme? Modré. Jako vážně – pokud bych měla vybrat jeden z velkých benefitů testovaného kusu, bude to barva. Azurový odstín Longbeach ho na silnici  okamžitě odliší od záplavy nudných černošedých škatulí, a pokud máte na to, abyste si koupili obří německé SUV, nebude vám zas tak vadit, že za tu trochu extravagance vyskládáte na dřevo přes 100 tisíc. Chcete-li se podobně odvázat i v interiéru, opět si připravte zhruba ‚kilo‘ a opět se vám to vyplatí. Pro trávení dlouhých hodin v městských zácpách nebo na dálnicích si stěží dovedu představit lepší prostředí, než je kabina moderního BMW zařízená dle programu Individual. Materiály jsou kvalitní, slícování německy dokonalé a vrzání se stává záležitostí vzdálených galaxií. Neodpustím si jen jednu výtku, i když se budu už po sté opakovat. Nápad na velké černé plochy s vysokým leskem bych u designérů nemilosrdně trestala odnětím vánočních prémií.

Ovládání radiomapy přes kulatý touchpad je příjemné a není třeba nad ním sáhodlouze meditovat, také dotykový displej patří k tomu nejlepšímu, co dnes v autech najdeme. Navigace mě nenechala ve štychu ani jedinkrát a skvěle fungující asistenty pro udržování vzdálenosti a jízdu v zácpě mění otravné poskakování v ranním provozu v příjemné relaxační cestování, během nějž si pokojně vypijete kávu a vyřídíte telefonáty.

Celkový dojem z řidičova mikrokosmu je výjimečný, nás však budou zajímat i věci, které jsou na první pohled neviditelné…

Milovník dlouhých tratí

Pod tou hypnoticky modrou kapotou je uložen naftový šestiválec o objemu 2993 cm3. Výkon 258 koní a točivý moment 560 Nm vypadá na papíře působivě, ale má-li slušně rozpohybovat kolos s hmotností přesahující dvě tuny, ukáže se, že je poněkud… základní. Nechci říct, že by auto bylo líné, při každém rozjíždění si však uvědomíte, jaká masa železa se hrne vpřed, a máte dojem, že se snažíte roztlačit zmíněnou stodolu. Jakmile masa nabere aspoň trochu kinetické energie, dojem se vylepšuje a motor má dost síly k akceleraci v libovolné rychlosti. Na naftové poměry je navíc mimořádně kultivovaný a taky skvěle odhlučněný. Na rozdíl od rozjíždění si při zastavování na stodolu ani nevzpomenete – brzdy nemají s řítícím se kolosem sebemenší problém.

Dálniční přesuny jsou pro X5 nejoblíbenější disciplínou. Zde obvykle není nutné prudce brzdit a zrychlovat, vynikne uhlazenost motoru i naladění podvozku, který je s narůstající rychlostí stále komfortnější.

Jenže pak přijdou zatáčky a stodola je zpátky. Adaptivní podvozek divize M má za úkol udržet ji na silnici stůj co stůj, což se mu skutečně daří. Ryze pocitově však rychlá jízda po klikatých okreskách příjemná není – ani pro řidiče, a už vůbec ne pro spolujezdce. Karoserie se naklání víc, než by bylo milé, a při nejednom ostřejším průjezdu zatáčkou vám v hlavě začnou blikat kontrolky obav, že skončíte v poli. Jako by auto mělo dvě tváře – jednu reálnou, objektivní a pak druhou, subjektivní a prožitkovou. Objektivně vzato se nemusíte bát, že podvozek v zatáčce zakolísá a neudrží stopu. Zároveň je těžké tuto sebejistotu skutečně prožít, a to i přes překvapivě čitelné řízení.  V tuto chvíli si ale uvědomuji, že jsem udělala zásadní chybu v procesu testování, totiž testování v podmínkách, pro jaké není auto určeno, ehm… ani smykem. Žádný majitel obřího SUV nebude jezdit po okreskách jako cvok. Takže se hezky vrátíme zpátky na zem, zvolíme režim ‚comfort‘, zklidníme vůz na příjemnou cestovní rychlost a svět je opět v rovnováze. Náladu nám spraví fakt, že i po právě absolvovaném excesu máme průměrnou spotřebu 9,8 litru.

Verdikt

Jako luxusní rodinný přepravník je BMW X5 skvělé auto. Ano, je obrovské a manévrovat s ním v uličkách velkoměsta si vyžádá trochu cviku. Odměněni však budete velkorysým prostorem v kabině i v kufru a pocitem sucha a bezpečí. Navíc je skvěle ovladatelné, komfortní (na režim ‚sport‘ ale rychle zapomeňte) a nabité technologiemi, které zaručí, že se na každodenní cestu do práce budete těšit. Osobně bych klidně oželela M paket (zbytečně ubírá podvozku na plavnosti), nešetřila bych naopak na hýčkání pasažérů. Jako oáza klidu, přepychu a pohodlí totiž tohle auto dává největší smysl.

 

 

Technické údaje

Motor: přeplňovaný naftový šestiválec 2 993 cm3

Výkon: 190 kW (258 koní) v 4000 ot./min

Točivý moment: 560 Nm v 1500 – 3000 ot./min

Převodovka: osmistupňová automatická

Provozní hmotnost: 2 145 kg 

Maximální rychlost:  230 km/h

0-100 km/h: 6,8 s 

Kombinovaná spotřeba (v testu): 9,8 l/100 km

Cena s testovanou motorizací od 1 738 100 Kč 

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Související články

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Adam
16. října 2017, 07:51
0

Jak to se zrychlenim za 6,8s může působit základně?

reagovat
JLK
16. října 2017, 10:57
0

Tak objektivne to je rychle, ale to zrychleni je spise jako ve vlaku - primackne te to k sedacce a pak povoli a je to tak nejak skoro jediny zazitek z toho zrychleni. Vice nez zrychleni citis jaka je to masa pod zadkem. Neco jako sedlat velrybu asi.



Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Ford Fiesta kupéčko v super tech. stavu !! 2003
Ford Fiesta kupéčko v super tech. stavu !!

2003 rok výroby
68 koní výkon
1 300 ccm objem

Chrysler Stratus 2.5V6 cabrio 2000
Chrysler Stratus 2.5V6 cabrio

2000 rok výroby
160 koní výkon
2 500 ccm objem

Ford Mustang Convertible GT 5.0 V8 310kW, 2017
Ford Mustang Convertible GT 5.0 V8 310kW,

2017 rok výroby
420 koní výkon
5 000 ccm objem

Toyota Corolla TS 2003
Toyota Corolla TS

2003 rok výroby
192 koní výkon
1 795 ccm objem