"What to do when your family outgrows the Lotus"

Volvo má bohatou závodní historii i za velkou louží. Soukromníci tam závodili s Volvy už od konce 50., kdy Severní Amerika dostala svého dovozce (1956). Začínalo se tehdy s PV444 a závodilo se hojně postupem času i s jeho nástupci. V polovině 80. let závodilo i mnoho zaměstnanců dealera Volva pro Severní Ameriku. Krom výkonného viceprezidenta Billa Hoovera, který závodil v SCCA (Sports Car Club of America) s 240 Turbo, i Bob Austin (manažer pro vztahy s veřejností, závodil s MGB GT v SCCA) a Fred Hammond (produktový manažer, pravděpodobně také SCCA, netuším s čím).

80. léta nepřinesla jen závodící zaměstnance, ale i řadu 700. V roce 1984 byl uveden na trh model 740 Turbo, který byl na rozdíl od svého předchůdce řady 200 těžší a do jisté míry směřován jako luxusnější artikl. Málo kdo si tedy uměl představit, že by 740 mohla také závodit jako oblíbená 240. To se ale nelíbilo výše zmíněným lidem, hlavně Billu Hooverovi, který věděl, že 740 Turbo v sobě skýtá také značný závodní potenciál, navíc by to byla i dobrá reklama. Chtěl ukázat, že 740 může být nejen spolehlivá, ale hlavně i rychlá.

Jenže jako soukromí závodníci si to nemohli dovolit. Samozřejmě by si přáli mít za sebou automobilku, ale problém byl ten, že pouhý dovozce za nimi stát nemohl a navíc je to velké riziko pro automobilku, protože když by se jejich modelu nedařilo, neprospělo by to značce. Navíc tu jsou nezanedbatelné finanční náklady. Z této bezvýchodné situace jim na začátku roku 1986 pomohl John Overton, amatérský závodník z Pasadeny. Navrhl, zda-li by dovozce pro US nechtěl sponzorovat jeho malý tým o dvou vozech na vytrvalostních (4-24 hodin) závodech SCCA. Nechtěl plnou tovární podporu, jen dva vozy, nějaké náhradní díly a finanční podporu. Všem se to líbilo, přesto Bill Hoover měl stále pochybnosti, jak to udělat, aby to v případě neúspěchu nebylo špatně pro značku, a v případě úspěchu se z toho naopak dalo vytěžit maximum. A PR oddělení Volva přišlo se senzačním nápadem, nasadí kombík. V SCCA závodily samé kupé a sedany, ale kombík žádný. Tudíž v případě neúspěchu to není zdaleka tolik očerňující a naopak kombík má výhodu v lepší aerodynamice a rozložení hmotnosti. Navíc přišli na nápad, že závodit budou i novináři. SCCA u vytrvalostních závodů vyžadovalo alespoň dva řidiče na vůz.

Když se závodní vůz poprvé objevil v depu, krom zvednutého obočí a smíchu se prý objevila na zadním okně v nestřeženém okamžiku nálepka „baby on board“. Soupeře ale velmi rychle přešel smích, protože krabice byly vlastně velmi úspěšné. V ½ případů měly nejrychlejší kvalifikaci ve své třídě, ve 2/3 případů startovaly do závodů z první řady, vždy dokončily závod. Dokonce v každém druhém závodě zajeli traťový rekord ve své třídě. A to závodily proti RX-7, 944, Starionu Turbo, Trans Amu a dalším. Přesto Volvo nevyhrálo jediný závod. Jako hlavní problém se ukázala žíznivost Redblocku. Krom sportovních aut mělo za soupeře i třeba Hondu CRX. A jelikož se musela použít standardní nádrž paliva, která byla u kombíku jen 60 litrů, výsledkem bylo 2x tolik zastávek pro doplnění paliva oproti zmíněné Hondě.

Úspěch z reklamního hlediska to byl ale obrovský. Nejen že každé dítě muselo fandit krabicím, ale i díky chytrému tahu s novináři byla reklama velmi dobrá. Celkem 5 novinářů pokrývalo časopisy a televizi ve státech i Kanadě.

Přesto, na konci sezóny nezbylo, než projekt ukončit. Celý rok kombíky přitahovaly pozornost, ale nevyhrát jediný závod… nemělo smysl dál pokračovat. Takže John Overton si s vedením Volva pro US potřásli rukama a rozešli se jako přátelé.

A na konci všeho vznikla reklama, reklama na sportovní vlastnosti Volva 745 Turbo. První reklama na 745, která se snažila cílit nejen na praktické hodnoty auta, ale snažila se i o to vyvolat chtíč auto vlastnit, nejen ho muset mít z praktických důvodů.

Dokonce vznikla i televizní reklama. Chtěli použít písničku od Rolling Stones You Can’t Always Get What You Want, ale po dohodě s agentem Stonů by si museli připravit milion dolarů, což bylo nereálné. Takže najali muzikanty a ti jim složili podobnou píseň a reklama šla do televize. Záhy ale volá zástupce Rolling Stones, že hudba je příliš blízko jejich tvorbě. Takže jim nezbylo než zase předělat hudbu. Bohužel reklama se mi nepodařila dohledat.

Rok poté se rozjely reklamy nám všem asi velmi známé, kdy se srovnává 745 Turbo s Porsche 944, Lamborghini Countach atd. Přidám i méně známou televizní:

A teď možná uvažujete, kde skončily závodní vozy, v jakém muzeu si je můžete prohlédnout. Odpověď je v žádném, po závodní sezóně 1986 skončily ve šrotu…