Sosnová podruhé: Toyota GR86

V rámci trackdaye v Sosnové jsem se dal do řeči i s majitelem nové GR86. Nechal jsem se svézt, svezl jsem ho i já ve svém autě a najednou mi bylo nabídnuto, že se můžu projet i s GR86. To se samozřejmě neodmítá. Bohužel jakmilej sem si připravil helmu, kameru apod, začalo pršet. Nijak extrémně, ale začalo. Takže trať byla hodně zrádná. Někde to ještě relativně drželo, jinde už to hodně klouzalo. Vím, pro nové Toyobaru ideální podmínky – všud bokem, jak to má Toyka nejraději. Jenže se přiznám na rovinu. Jsem zvyklý jezdit spíše stopu, se svojí MR2 mám už hodně najeto i naklouzáno, ale držet a zkrotit smyk v autě s motorem uprostřed vyžaduje značně jiné postupy, než s klasickou zadokolkou s motorem vpředu. Plyn se neubírá, ale drží, případně ubere jen lehce v případě silného prokluzu. Kontra musí být mnohem rychlejší, prostě motor uprostřed vyvolá smyk hlavně fyzikou, než “jen” prokluzem kol přidáním plynu. Vzadu je motor, tudíš trakce je o hodně vyšší. No z toho plyne, že klasické drifty prostě neumím. Neměl jsem možnost se je naučit, protože auto jsem na to neměl a když mi někdo něco půjčil, tak jsem zase nechtěl majiteli trapnými pokusy jen ničit pneumatiky. Tady jsem si párkrát zkusil auto cileně poslat do skluzu, ale moc to nedopadlo. Holt žádný učený z nebe nespadl. Ale alespoň jsem to neroztočil a ustál to. Ale i z těchto pár marných pokusů bylo znát, že auto s tím nemá (obzvlášť na mokru) nejmenší problém a jde o to jen potrénovat ruce. Díky tomu počasí jsem narozdíl od Miaty nejel takové tempo (zvlášť když s kapkami deště vyjelo na trať se klouzat asi celé parkoviště…), ale i tak jsem dokázal poznat jaké auto je. A je výborné. Jak ostatně bylo už psáno asi na všech webech. Více už ve videu.