načítám data...

Pythagorův Samuraj

07. prosince 2016, 16:17 7 komentářů krab

Kéž bych se tak mohl vrátit v čase do éry starověkého Řecka a půjčit Pythagorovi na úprk proti bojovným Peršanům Suzuki Jimny! Nemusel by pak prožít část života schován v jeskyni vysoko v horách….

zobrazit celou galeriiPetr "Krab" Jeřábek: Pythagorův Samuraj

Á propos, víte, že slovo Jimny pochází z řeckého slova „gymnós“, což znamená nahý a v přeneseném významu představuje ladně cvičícího vypracovaného lehkého atleta? Nenechme se zmást. To jen Japonci občas špatně rozlišují mezi písmenky. V tomto případě tedy G a J zrovna jako se jim často plete R a L.  Proto existuje sportovní coupé Mitsubishi Starion, který ovšem měl být původně hřebcem čili jmenovat se Mitsubishi Stallion. A Suzuki Gimny je tedy nakonec Suzuki Jimny.

Asi již tušíte, že tento blog bude věnovaný malému statečnému terénnímu vozítku původem z Japonska. A jakou roli v tom hrají tedy ti Řekové?  Nelze opomenout fakt, že vše důležité v naší civilizaci pochází z Řecka. Ačkoli zde musím konstatovat, že jedna věc rozhodně z Řecka není. Tou jsou bezesporu automobily. Nejenže žádný nevyrábějí, dokonce i to slovo údajně vymysleli jinde. Ve Francii. Božínku! I když vlastně ne tak úplně. Řekové automobil ve skutečnosti navrhli a nakreslili již velmi dávno. Jenže, pak si zašli na Frappé, popřemýšleli, zafilosofovali a auto stále nikde, jen na tom papíře. A jak léta útíkala a vůz nebyl stále hotov, napadlo chytrého Nicka z malého přístavu ve městě Pythagorion nakoupit auta z Japonska. A protože místní silniční síť spoře obydleného ostrova Samos čítá všeho všudy jednu vyasfaltovanou okružní silnici s povrchem horším než náves ve Zbuzanech, volba padla na Suzuki Jimny. Mého neohroženého kamaráda, samuraje, co už se vlastně nejmenuje Samurai, s nímž lze zažít četná dobrodružství cestou necestou.

Jimny je totiž to nejlepší auto na světě. Pro ostrovní flákání se mezi odlehlými plážemi, ke kterým kolikrát nevede ani cesta je jako stvořené. Oblíbila si ho i paní Krabová. Automobil je tak malý a úzký, že se proplete i v těch neužších uličkách zapadlých vesniček a městeček. Aby si líný turista zkrátka našel krásné místo na focení, aniž by musel pěšky. Jimny je dokonce tak úzký a obratný, že se vydáte i do uličky kde byste se dozajista zasekli mezi dva domy i s nákupním vozíkem. Nuže, a to se taky stalo mě a Jimnymu. Akorát že jsme se nezašprajcovali madlem nákupního vozíku, ale předními koly. Dodnes nechápu, jak jsem mohl poslechnout navigační instrukci paní Krabové, která podle mapky našla zaručenou zkratku z kopce dolů ke kostelu v jakémsi maličkém městečku v horách. Je asi pochopitelné, že se v nějakém středomořském starobylém městečku zaklíníte s autobusem a na další dvě hodiny zablokujete dopravu. Ale s autíčkem, co má do délky snad ani ne 3.5 metru a 1.5 metru šířky? To už vyžaduje slušnou míru idiocie, kam se s ním vydat. A já se vydal Stínadla připomínající uličkou, div ne po schodech z obrovského sešupu, ale s výhledem na kopuli kostela, kam jsme právě chtěli dojet. „Přece mám Jimnyho, ten je úzkej a všude se protáhne“, říkal jsem si. „Jo, prdlajs“. V místě, kde se to jaksi zúžilo a zatočilo jsem jenom sklopil zrcátka, ale po dalších asi padesáti metrech bylo vymalováno. A navíc k tomu kousek přede mnou ještě viselo na špagátě nějaké čerstvě vyprané prádlo přes tu uličku. Jimny se opřel bočnicemi pneumatik o stěny domků a už nebylo potřeba dál v duchu vyměřovat, že o kousek dál se to zase rozšiřuje. Ach jo!

Takže, zpátečka a dáme si velký kurz couvání do příkrého kopce. Řecká betonová dlažba je ale dost kluzká. Vlastně když namokne, je to skoro jako led. Není divu, že se Jimnyho zánovní terénní gumy začaly na vyhlazeným povrchu pěkně protáčet. Ach jo!  Postupně se sešlo asi tucet místních koček a kocourů. Dva, lehce do růžova opálení turisté zaklesnutí uprostřed jejich místního rejdiště se stali nepochybně velkou atrakcí. Přerušili proto svojí odpolední siestu. Ještě štěstí, že místní obyvatelstvo bylo méně zvědavé, či línější než ty kočky a na představení se podívat nepřišli.

Nakonec jsem to samozřejmě vycouval. Stačilo zařadit 4L a Jimny se dostal z té šlamastyky celkem bez problému. Ani jsem to neodřel. A protože to byla solidní výzva, následující dny naší dovolené pokračovaly v dobrodružném duchu. Každá ranní snídaňová diskuze probíhala asi takhle.

Krab: „A co kdybychom se zajeli podívat na tuto pláž támhle za tím cípem ostrova?“

Krabová: „No jo, ale to je za tou velkou horou a bude nám to trvat dvě hodiny, než to objedeme po téhle silnici. A to já už bych se radši koupala a opalovala.“

Krab: „Ne, to nemusíme objíždět, tam je taková silnička, vidíš tu přerušovanou čáru tadyhle?“

Krabová: „Prosimtě, to si zase vem brejle, to je vrstevnice, ne žádná silnička, a navíc táhmle to končí na tý mapě, to nevede až k tam k tý silnici!“

Krab: „Hele, neboj, to bude tak kilák, a to se pak napojíme, tam určitě něco povede, nějaká pěkná cestička“

Krabová: „Hmm, jenomže to zas kecáš, bude to tam zase plný kamení a prachu jako to bylo včera. Zase se ten prach celej na mě nalepí, fuj“

Krab: Ne, tohle bude lepší než včera, včera jsme jeli přes tu nejvyšší horu, dneska to bude fakt jenom takový jednodušší a kratší. A tím opalovacím krémem se namažeš až na místě.“

Krabová: „Ale jestli to bude horší než včera, tak tentokrát teda uvidíš“

Ve skutečnosti, jsme ale díky Jimnymu viděli moc pěkná neturistická místa a samozřejmě co budu povídat, moc fajn jsem si zařídil. Tohle terénní autíčko, je totiž zábavné na jakýchkoli površích. Na silnici je to klasická zadokolka s tuhou zadní nápravou. V terénu můžete využít napevno připojitelnou tu přední, bez středového diferáku, který by řešil rozdíl rychlostí přední a zadní nápravy. A navíc je vybavený redukcí převodů na polovinu. Ta legrace spočívá v krátkém rozvoru a tuhé nápravě na žebřinovém rámu a hned je jasné, že auto se na asfaltu bude chovat starosvětsky sportovně. Tedy, abych vysvětlil. Ovládá se tak trochu jako Ford Cortina z šedesátých let, pokud bych dal podložky pod listy zadních pružin a vpředu namontoval hodně tvrdé pružiny. Zkrátka ve své podstatě je živá, zábavná a s citem pro ovládání s tím že na dírách v asfaltu vás pěkně vytřese. A to vše se děje už ve velmi malých rychlostech. Navíc nad sto kiláků v hodině začně solidně hlučet, a tak trochu poskakovat, takže řízení potřebuje koncentraci a celého chlapa. Dosáhnout u Jimny maximálku vyplavuje adrenalin do krve. A je to taky pěkná blbost to vůbec zkoušet. Dálniční SUV to prostě není. Výjezdy z úzkých vraceček je nejvhodnější vyřešít přidáním plynu a lehkým proklouznutím zadku. Tak Jimny zatočí nejhbitěji jak je to jen u auta možné. Hyperaktivnější už je snad jedině čtyřkolka.

V terénu naopak není prakticky nutné přiřazovat pohon všech kol, protože jakmile povrch není dostatečně sypký, cítíte, jak se pohonné ústrojí napíná a díky absenci právě středového diferenciálu má auto daleko horší rejd než pouze se zapnutou zadokolkou. Ono, vlastně až na prudké výjezdy v sypkém kamenitém podloží vyjedete fakt hodně jenom na zadní kola. A díky redukci auto zvládá svahy, kam bych nevylezl pěšky. K pořádnému testu úplně extrémních vlastností nedošlo, protože jsme nechtěli skončit jako některé vraky poseté v křoví u cest a taky jsem nechtěl, aby mě při nepovedeném hardcore offroad testu nemusel pak přijet vyprostit Nick, bratranec Nicka z půjčovny prázdninových automobilů. A to by mi pak jejich sestřenice Nicky určitě naúčtovala ke smlouvě, které jsem vůbec nerozuměl, nicméně podepsal, pěkných pár eurobankovek navíc.

Ne, ne, a navíc k Jimnymu jsem si fakt vybudoval vztah. Je to auto, které sice doma nekoupím, ač dneska jsem záviděl jednomu majiteli německého SUV, který s podivem v zácpě za Řeporyjemi sjel na promrzlé pole a pokračoval hrdinně v předbíhání ve frontě. Na majitele německého SUV slušný výkon. Myslel jsem, že ty auta terén nikdy v životě nezažijí. Mě totiž vlastně stačí ten malý neohrožený teréňák jeden týden v roce na středomořských ostrovech a tam patří ke koloritu správné dovolené stejně dobře jako café frappé a grilované souvlaki.


Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Nezn.uživatel
Nezn.uživatel
08. prosince 2016, 15:28
0

Opět moc hezké a zábavné čtení. Máš hromadu zážitků, které se mi fakt líbí. :-)

reagovat
krab
09. prosince 2016, 09:14
0

Díky moc! Rádi jezdíme do Řecka, na ostrov Samos. Je to takový hodně pohodový místo, kde si člověk může půjčit teréňák, čtyřkolku, enduro motorku atd. a jezdit kde se mu líbí I v terénu :)
Žádný zákazy vjezdu apod... I tak je ale příroda pořád čistá a turistů tak akorát, ne moc jako v jiných dovolenkových destinacích.

beastar
08. prosince 2016, 15:50
0

Věř mi že majitelé některých suv ukáží svému autu i víc než zvládne někdy chudák ten další majitel po nich byla to X5 nebo emelo? Mimochodem Řeporyjema jsem jel dneska taky;) Článek jako vždy dobrý a pravdivost ze zkušeností mohu potvrdit je to famózní vozík akorát prostě přesně do takového prostředí jako je řecký ostrov nebo český les jezdit s tím ve městě je stejně příjemné jako jezdit v bobcatu.

reagovat
krab
09. prosince 2016, 09:19
0

:D , v tom konkrétním případě to byl VW Tiguan. Jinak, jak říkáš, malé Suzuki Jimny se hodí prostě jenom někam a na něco. Na denní ježdení po asfaltu do práce by to bylo už takový harakiri.
Ale v terénu teda fakt umí !

beastar
09. prosince 2016, 12:44
0

Tiguan ale není suv to je zpracováním i technikou přerostlý osobáček v kterém vržou plasty po 10000 km s katastrofálním podvozkem na to pole bych se s tím bál:))

RCNP
10. prosince 2016, 21:42
0

Hroznej prašivej krám, ale mám na něj taky jen dobrý vzpomínky. Respektive na Samuraje. Jinak super příběh, jako vždycky. Trochu mi to připomíná rodinný výlet jako dítě po Rhodosu v Suzuki Vitara, kde už jsem myslel, že musíme jistojistě umřít a skutálet se do moře. Srandovní ty auta z půjčovny.

reagovat
krab
10. prosince 2016, 22:13
0

Malý terénní Suzuki je nejlepší auto na světě :) ..... samožřejmě je to legrace. Přesně jak říkáš, takovej prašivej krám, ale hrozně sympatickej :) Aspoň mě teda. Ono totiž ubývá takovejch těch jednoduchejch, lehkých bezprostředních a hlučných aut. Takže stroji jako Jimny já fandim.
A kdo jezdí opravdu terén a nebo závodí v trialech, tak ty Jimníky a Samuraje musí milovat, protože je to obratný a pravděpodobně relativně levně dál upravovatelný pravověrný off road.