Poklesky automobilového průmyslu a jiné průpovídky

Tucker

Po druhé světové válce se americký automobilový konstruktér a podnikatel Preston Tucker rozhodl uvést na trh koncepčně odvážný a technicky pokrokový vůz Tucker 48 . Jeho snaha však neměla dlouhého trvání. Vize byla působivá, obchodní strategie už méně. Tucker se pokusil prodávat práva na prodej vozu ještě předtím, než byl dokončen, což vyvolalo zájem Komise pro cenné papíry, která ho začala vyšetřovat pro podezření z podvodu. Tucker obviňoval ze svých problémů hlavně zavedený automobilový průmysl, který se ho podle jeho slov snažil zničit. "Moji společníci, já i Tucker Corporation jsme byli vyšetřováni znovu a znovu," napsal v otevřeném dopise 15. června 1948. "Miliony dolarů z kapes daňových poplatníků byly promrhány ve snaze zničit Tuckera, zabránit nám v přístupu k surovinám a zaměstnat nás natolik, aby se motoristická veřejnost unavila čekáním na zcela nový vůz s motorem vzadu."

Přestože byl Tucker v roce 1950 zproštěn obvinění, firma už neexistovala. Vyrobeno bylo pouze 51 vozů. Dva z nich vlastní režisér Francis Ford Coppola, jehož otec patřil mezi investory a vlastníky akcií společnosti. Coppola vzpomíná: „Vzpomínám si, jak mě otec vzal na výstavu, kde byl Tucker vystaven – byl jsem nadšený. Měsíce jsem se ptal: ‚Kdy Tucker přijde?‘ Nakonec mi řekl, že nikdy. Velké firmy prý nechtěly, aby Tucker existoval. Nedovolily mu ani nakoupit ocel nebo potřebné součástky.“

Do jisté míry dojemné. Tak trochu připomíná severomoravskou ságu o bateriích, které svět – ani Číňan – nikdy neviděl…

Audi 5000

byl technicky vyspělý vůz pro americký trh. Možná až příliš – alespoň podle některých majitelů, kteří tvrdili, že jejich auta samovolně zrychlují. V reportáži pořadu 60 Minutes byly odvysílány záběry vozu, který se zdánlivě sám řítil vpřed – což se později ukázalo jako lehce zmanipulovaný trik televizního štábu. Spotřebitelé však zareagovali hromadně a žaloby se množily (protože v USA když „jede vlna“, je třeba ji využít i u soudu). Úřad NHTSA po třech letech šetření v roce 1989 Audi očistil. 60 Minutes svůj příspěvek nikdy neodvolal – označil ho jednoduše za „názor“. Prodeje Audi se mezitím propadly ze 74 000 vozů v roce 1984 na 12 000 v roce 1991.

Víte jak… jeden může být objektivně blb, ale je to jen váš názor.

Ford Pinto

V roce 1977 zveřejnil časopis Mother Jones článek, podle něhož Ford Motor Company sedm let prodávala auta, „o nichž věděla, že v nich zbytečně uhoří stovky lidí“. Inženýři údajně už při předvýrobních crash testech zjistili, že při nárazu zezadu snadno dochází k protržení palivové nádrže a následnému požáru. Místo nápravy se Ford rozhodl ve výrobě pokračovat. Časopis také zveřejnil interní memorandum z roku 1973, v němž se porovnávaly náklady na opravu vozu a potenciální odškodnění obětí. Vyšlo jim, že jedno úmrtí „stojí“ 200 000 dolarů. Oprava všech vozů by přišla na 137 milionů dolarů, zatímco případné odškodnění jen na 49,5 milionu. V roce 1978 Ford Pinto kvůli úpravám nádrže stáhl z trhu.

Našel Ford svědomí, nebo jen cena lidského života klesla pod cenu opravy? Your choice…

Takata a bezpečnostní pásy

Začátkem roku 1995 se objevily problémy s bezpečnostními pásy od japonského dodavatele Takata. O několik měsíců později NHTSA nařídila stažení milionů vozidel z let 1986–1991. Přezky pásů se totiž někdy nezapínaly nebo nešly odepnout. Svolávací akce se týkala přes 8 milionů vozů – tehdy druhé největší v historii. Do té doby bylo zaznamenáno přes 700 stížností a 60 zranění (ale žádná smrt). Zasažena byla asi desítka výrobců. Podle Detroit News mohly náklady přesáhnout 1 miliardu dolarů.

Spínač zapalování GM 

V roce 2001 technici GM odhalili problém se spínačem zapalování u modelu Saturn Ion. Údajně byl vyřešen. Když se ale v letech 2004–2005 začaly množit případy, kdy modely Chevrolet Cobalt ztrácely při jízdě výkon (a přestávaly fungovat brzdy, řízení i airbagy), rozhodla se firma nic neměnit – kvůli nákladům. Důsledek? Desítky nehod, 124 obětí a miliardové škody. V roce 2014 GM spustila obří svolávací akci, která se týkala milionů aut. Skandál podle agentury Reuters stál GM víc než 5 miliard dolarů, a americké ministerstvo spravedlnosti navíc firmě uložilo pokutu 900 milionů dolarů.

Airbagy Takata

Více než 30 milionů vozidel od 10 výrobců muselo být svoláno kvůli vadným airbagům Takata. The New York Times v roce 2014 informoval, že Honda i Takata o problému věděly, ale dlouho mlčely. Vadné airbagy byly spojeny s dvěma úmrtími a více než 30 zraněními. V roce 2015 dostala Honda pokutu 70 milionů dolarů za zamlčování incidentů a Takata denní pokutu 14 000 dolarů za neplnou spolupráci s vyšetřovateli. „Bezpečnost je společná odpovědnost a neochota společnosti Takata spolupracovat je nepřijatelná,“ uvedl tehdejší ministr dopravy Anthony Foxx.

V Česku by Takata prošla insolvenčním kolečkem, přejmenovala by se a vesele jela dál…

V lednu 2015 udělil úřad NHTSA společnosti Honda pokutu ve výši 70 milionů dolarů v rámci občanskoprávních sankcí za neoznámení úmrtí, zranění a záručních nároků. V únoru agentura oznámila, že uloží společnosti Takata pokutu 14 000 USD denně za to, že plně nespolupracovala při vyšetřování. "Bezpečnost je společná odpovědnost a to, že společnost Takata plně nespolupracovala při našem vyšetřování, je nepřijatelné a nebude to tolerováno. Za každý den, kdy společnost Takata nebude plně spolupracovat s našimi požadavky, jí uložíme další pokutu," uvedl v prohlášení americký ministr dopravy Anthony Foxx.

V ČR by se Takata hodila do insolvence, přejmenovala a fungovala vesele dál…

Daimler: Kdo maže, ten jede

Společnost Daimler se v roce 2010 dohodla s Komisí pro cenné papíry na vyrovnání za korupci a úplatkářství, které probíhaly po více než deset let. Renomovaná automobilka souhlasila se zaplacením 185 milionů dolarů v důsledku obvinění, že prostřednictvím přes 200 transakcí ve 22 zemích uskutečnila neoprávněné platby ve výši 56 milionů dolarů.

Komise pro cenné papíry a burzy zjistila, že společnost Daimler získala díky těmto transakcím příjmy ve výši 1,9 miliardy dolarů a 90 milionů dolarů v podobě nezákonných zisků a vyplatila úplatky iráckým ministerstvům v souvislosti s programem UN Oil for Food. "Korupci a úplatky ve společnosti Daimler lze bez nadsázky označit za běžnou obchodní praxi," uvedl ve svém prohlášení Robert Khuzami, ředitel odboru vymáhání práva SEC. "Konečné náklady a reputační důsledky, které Daimler utrpěl, jsou poučením, které by měly pozorně studovat všechny společnosti." Tak jistě… ledaže by…

Namazals klepeto…?

BMW, Fiat Chrysler: Kreativní účetnictví

BMW v roce 2020 zaplatilo 18 milionů dolarů za nadhodnocené prodeje mezi lety 2015 a 2019. Fiat Chrysler o rok dříve za totéž – 40 milionů. Šlo o vykazování starých vozů jako nově prodaných, „přetahování“ prodejů mezi měsíci nebo tahání čísel z tzv. banky objednávek. Spotřebitel tak získá dojem, že kupuje „nejprodávanější“ auto – a konkurence poctivě hraje jen sama proti sobě.

Čísla donutíme k čemukoliv, mučíme-li je dost dlouho…

Pro pobavení

Nové technologie mohou mít někdy zavádějící výklad. "AutoPilot" od Tesly není autopilot,

"CAT Folder – kočičí schránka" od Hyundai,

sice neukládá kočky, ale alespoň není nebezpečná (ve skutečnosti jde o součást audio systému).

Vím, že to zdaleka nejsou všechny aférky (DeLorean, DieselGate, Duel o ovládnutí VW/Porsche), ale vybral jsem ty, které mé poetické duši přijdou zajímavé a dostatečně zvrácené (viz třeba nacenění života vaší mámy nebo syna pro firemní kalkulaci opravit fail nebo odškodnit pozůstalé)…

Jak to vidíte vy?