Lesney´s No.10 - Leyland Pipe Truck

Tenhle model je celkem běžný, a není problém ho sehnat. Problém je ho sehnat s trubkami. Mě se to podařilo, byť jich není plný počet (pět místo šesti), svoje místo ve vitríně si ale každopádně zaslouží i bez té jedné trubky :-)

Renovace by taky neměla být složitá, model je poměrně jednoduchý, k rozebrání stačí odvrtat jediný pivot. Jako barvu jsem se rozhodl použít stejnou červenou, kterou jsem stříkal i Grit Spreader. Je o něco tmavší, než původní červenooranžová, na foto je ten rozdíl patrnější, v reálu až tolik ne. Nepříjemným překvapením po rozborce bylo zjištění, že spodní stříbrný díl není kov, ale plast, tudíž aplikace odbarvovače nepřicházela v úvahu (nemá se s plasty rád). Musel jsem vymyslet jiný způsob, jak na věc, rozepíšu se o tom níže.

Model jsem podrobil odbarvovací lázni, tedy samozřejmě jeho kovovou část, tady jsem se žádných zádrhelů nedočkal, a po obroušení ocelovou vlnou a oškrabání špatně dostupných míst dentálním pátradlem dostal vrstvu základové barvy. Pár dní jsem ho nechal ležet, poté dostal dvě vrstvy červeného laku. Před lakováním čirým lakem jsem ještě pomocí stříbrného Sharpie obtáhnul nápis Leyland a větrací mřížky pod čelním sklem. Takto model stál další asi týden, než se mohlo pokračovat dál.

Mezitím byl čas se věnovat plastovým částem – sklo, kola, spodní díl. Kola jsem oživil černou barvou stejně, jako to dělám u ostatních modelů, sklo jsem umyl a rozleštil, z fotky po montáži jsou patrné hlubší vrypy na čelním skle, těch se mi bohužel zbavit nepodařilo. I tak je ale rozdíl dost patrný (fotky “před”bohužel nemám), najednou je vidět dovnitř…… Spodní plastovou část jsem po delších úvahách jemně obrousil ocelovou vlnou, a štětečkem natřel enamelovou stříbřenkou, taky od Tamiye. Sice to není původní, ale vypadá to rozhodně lépe, než napůl oloupaná chromová vrstva. S chromováním plastu podomácku zkušenost nemám, různé spreje atd. sice chromový efekt slibují, ale mám silnou obavu o jejich funkčnost, nehledě na to, že bych si zalil detaily, a to jsem nechtěl. Takže co bylo původně chromované je stříbrné. Enamel má lehce odlišný odstín, než Sharpie, ale patrné je to opět jenom na fotkách.

Vše bylo hotovo, po stříknutí bezbarvým lakem tak mohla (po odpočinutí laku, of course) následovat záverečná montáž. Při té se mi během naklepávání koleček párkrát podařilo klepnout do lakovaného blatníku (přeci jen je těch kol osm, kladivo je velké, a ruka se občas zatřese, už nejsem nejmladší, žeano…), takže po montáži ještě drobné korekce blatníků a masky červenou barvou na štetečku, a máme hotovo :-)

Obligátní před a po: