Historie Sobů: Saab 90

Pozn. Jan Machač: Na neděli měl jsem připraven objevný článek o automacii a rychlosti, potažmo náhradě šroubů nýtky. (Nedělám si srandu, to fakt vyjde!), ale Perníček to tak hezky podal, že zde máte jeho Blog o Saabu včetně jeho osobitého přístupu k DTP a jiným pravopisným konvencím… Ale teď už… Perníček!

O modelech Saabu 99 nebo 900 z široké automobilové veřejnosti slyšel už ledaskdo. Není divu, oba vozy jsou dnes vnímány jako legendy, jeden jako průkopník turbodmychadel v rodinný osobácích a druhý jako ikona aut, kterým se dnes říká youngtimer. Když pominu komunitu lidí kolem této značky, tak naopak málokdo někdy slyšel o Saabu 90. A o něm si dnes něco povíme.

V létě 1980 končí produkce modelu 96, mezitím dál běží výroba již vcelku zastaralé 99, zároveň Saab produkuje, už v té době značně oblíbenou, 900 a na svět se pomalu, ale jistě, rodí vlajková loď 9000. Produktový šéf Saabu, jistý Sten Wenllo, je docela pod tlakem, aby vytvořil nový "základní" model značky.  Tlak cítí i výrobna Saab-Valmet ve finské Uusikaupunki, kde se produkuje právě dosluhující model 99.

První návrh je na stole a zní takto: "Vezmeme předek devítikila a přidáme k němu záď z devadesát-devítky!” Idea pěkná, ale Stenovi se nepozdávalo to, že nový model vypadá defacto jako Saab 900. Řešení nachází ihned… "Uděláme to naopak!" Poprosil tedy o vizuální návrh Ronyho Lutze a výsledek pak předložili Björnu Envallovi, tehdejšímu šefdesignerovi Saabu a pak vedení. Potvrzeno, schváleno, nový model může jít do výroby.

Asi se možná ptáte, proč vůbec vzniknul takový "kočkopes". Odpověď je jednoduchá – finance. Vývoj nové platformy a všeho kolem kvůli novému modelu je vždy pro každou automobilku značně nákladné. Saab tohle moc dobře věděl, proto i tehdy vzniknul v kooperaci s koncernem Fiat model 600 (pouze přeznačkovaná Delta pro severské země) a 9000 (společný základ s Alfou 164, Fiatem Croma a Lancii Thema). Saab tentokrát kvůli úsporám u modelu 90 sáhl po metodě "co dům dal". Jaký byl tedy výsledek?

Příď vozu se až po A-sloupek rovnala Saabu 99 - karosařina, čelní okno až po palubní desku. Dál už to byl s pár úpravy Saab 900. Karosářská varianta byla jenom jedna a to dvoudveřový sedan. Označení "90" narušilo tehdejší postupnou posloupnost označování modelů. Nyní bylo označení 90 pro základní model, 900 střed a 9000 pro ten nejvyšší.

Pod kapotou byl dostupný pouze saabácky B-block o obsahu 2,0 litru, s 8-mi ventily a rozvodem DOHC. Výkon byl pak slušných 74 kW, čili 100 koní a 161 Nm, což dokázalo vůz rozpohybovat na stovku za 14 sekund a pokračovat až na 165 km/h. Bohužel, turbo si model nevysloužil. K dispozici byla čtyřstupňová, popřípadě za příplatek pětistupňová, manuální převodovka. Přední zavěšení zůstalo z 99tky, zadní už bylo z 900 včetně brzdového systému na obou nápravách. Ten zahrnoval posilovač a kotouče vpředu i vzadu. Seč se jednalo o základní model, tak i přes to vůz disponoval 4,6 metru délky a přes 1,1 tuny hmotnosti. Z výbavy tu byly ku příkladu vyhřívaná přední sedadla, vnější zrcátko na straně spolujezdce, výškově stavitelný volant, nebo sklopné zadní sedačky, za příplatek metalický lak, či střešní okno. Později se do nabídky dostala i příprava na autorádio nebo boční směrovky. Výroba se rozběhla na podzim roku 1984, tedy v roce, kdy končí ve výrobě Saab 99.

Úspěch se však nekonal. Auto které bylo ve vybavené verzi o dost levnější než Saab 900 v základu, nikoho moc nebralo. Možná i proto, že bylo určené čistě jen pro evropský trh. Za zmínku prý tehdy nestálo ani předním německým automobilovým časopisům. Přitom auto nebylo nikterak špatné. Jakožto každý Saab uvedený do výroby, byl i tento na svou dobu velmi bezpečný, komfortní, dobře ovladatelný (rejd 10,5 metru), přičemž poháněný svižným agregátem.

S rokem 1986 přichází mírné vylepšení podvozku, o rok později pak upravený karburátor, který měl usnadnit zimní starty.

Nebyl by to Saab, kdyby tu opět nebyla nějaká speciální verze. Tentokrát se o to postarali přímo ve finské Scan-Valmet, kde se po celou dobu 90-tka vyráběla. V roce 1985 tak vznikl čistě pro finský trh Saab 90 Lumikko, jako oslava 20. výročí společnosti Scan-Auto. Série byla omezena na pouhých 10 kusů, které byly osazeny navíc, krom plné výbavy,  Airflow spoilery, Aero koly z modelu 900, koženým volantem a přídavnými ukazateli ve středu palubovky. To celé v bílém laku, na což odkazuje název Lumikko, tedy finsky "sníh". Dodnes se prý dochovaly pouze 3 kusy a všechny jsou ve vlastnictví finského Saab klubu.

Nezájem zákazníků, s tím ruku v ruce klesající prodeje a nová emisní směrnice, která vynucovala nutnost instalaci katalyzátoru do vozu, měly za následek konec tříleté výroby modelu 90. Celkově bylo vyrobeno jenom 25 378  kusů, z toho 2/5 se prodaly v domácím Švédsku, další podstatná část ve Finsku a zbytek, v řádech slabých tisíců, putoval po některých zemích Evropy, jako bylo třeba Německo nebo Holandsko. Poslední vůz sjel z výrobní linky 1. července 1987 a jak bylo již zvykem, byl rovnou odvezen do muzea automobilky Saab v Trollhättanu.

O tom, že Saab 90 byl tehdy levnou vstupenkou do světa značky, už jsem mluvil. Nicméně tato skutečnost přetrvává i do dnešních dní. Prodejní ceny oproti kultovním modelům 96, 99, 900 og, nebo i 9000, jsou i dnes poměrově nižší. Takže pokud chce někdo zajímavého a raritního veterána ze severu za atraktivní cenu, tak Saab 90 by mohl být jedním z kandidátů. Navíc i přes malý počet vyrobených kusů se díly sehnat dají, a to díky fůzi modelů 99 a 900.