načítám data...

Trabant volá domů! Aneb velká cesta domů + retro video

17. února 2018, 18:50 6 komentářů Autíčkový Jelen

Žlutý cirkus se vydává na další, tentokrát už svoji poslední jízdu po světě. Pražský Rudolfín tak oslavně zaplavila vůně špatně spálené směsi oleje s benzínem. Retro atmosféra ale byla jedinečná a já byl u toho.

zobrazit celou galeriiAdam  Jelínek: Trabant volá domů! Aneb velká cesta domů + retro video

Trabant byl jedním z nejvýraznějších symbolů zaostalosti minulého režimu. Ať už ho nesnášíte, nebo naopak milujete, jedno se mu upřít nedá, jeho charakter malého, plastového, jednoduchého autíčka, které mělo být dostupné a které by toho mělo dost vydržet, a taky to, že objektivně je to vlastně hroznej křáp. I přesto se jedná bláznivá skupinka, vedená ještě bláznivějším velitelem rozhodla zjistit kam až se dá s trabantem zajít…teda vlastně zajet a rozhodla se doslova s ním objet svět. I přes veškeré pochybnosti už mají většinu světa za sebou (ikdyž né na jeden zátah) a před nimi stojí pouze poslední závěrečná etapa. Ta povede z jihu Indie přes uzbecký Samarkand až zpět domů do České republiky. Dokončením této etapy stvoří úplně prvního trabanta – Egu (a s největší pravděpodobností i posledního), který kdy objel svět kolem dokola. Na poslední výpravu vyráží česko-slovensko-polská posádka okolo letošního apríla a technika (2 Trabanti, 1 „maluch“ a 1 Jawa se vydají na cestu už 23. Února. Po několika měsících (a snad bez jakýchkoliv ztracených pasů) bychom je měli vidět opět zpátky zde u nás v Česku.

Slavnostní start se ale konal už 11. Února v Praze na Rudolfíně. I přes oficiální příjezd nahlášený na jednu hodinu odpolední (a očekávaný měl spíše blíže ke třem hodinám) se už od jedenácté hodiny začínalo pomalu shromažďovat různé „trabanstvo“, a i „maluchy“, jejichž posádky přijely podpořit své hrdiny. Postupně v průběhu dvou hodin se na Rudolfíně naukumulovalo tolik duroplastu až z toho pomalu přecházel zrak. K nim se přidalo i pár maluchů a ještě jedna expediční Škoda 100. A bylo na co koukat. Trabanti se lišili karoseriemi, rokem výroby, ale nakonec hlavně úpravami od svých majitelů. A tak byly k vidění kusy od úplně originálních, přes krásně nazdobené dobovými doplňky až po takový kus, kde měl subwoofer pomalu větší výkon než vozidlo samotné. Mezi ty zajímavější kousky rozhodně patřila jedna „moderní“ verze z posledních pár let výroby, již s novým čtyřtaktním motorem, řazením na podlaze a novými zadními světly. Zajímavá expediční Škodovka se zase vyznačovala úžasným citátem napsaným na střeše „Keď ona nie…tak onanie.“ Tak jako tak atmosféra byla vlídná a plná úsměvů, stařší lidé vzpomínali na staré časy a mladí se divili jak může takové prdítko vůbec jezdit, a někteří možná i přemýšleli, jak těžké by bylo stát se vlastníkem jednoho takového kusu.

A pak, okolo půl druhé přijel žlutý plastový hřeb odpoledne. Celý cirkus dorazil v celku: 2 Trabanti, „maluch“ a Jawa…a to že vlastně dorazili vcelku je hlavní úspěch. Můžu říct, že mě nenapadá člověk, který by dokázal ve starém děravém svetru kolem sebe vytvořit tak velkou skupinu fanoušků a televizních kamer jako Dan Přibáň. Bylo tam plno, předávali se malůvky od malých dětí, dělali se fotky, rozhovory a další a další. Celkově se to ale neslo v naprosto přátelském duchu, žádná přehnaná profesionalita nebo nadřazenost. A tak jsme prohlédli vozidla, poslechli si plány výpravy a nechali ostatní lidi vyfotit se nebo pokecat. Něco po třetí hodině se celý cirkus a spanilá jízda vydala za doprovodu hustého modrého dýmu ven z centra Prahy směr Nová Ves pod Pleší, opravit znovu co se podělalo na cestě do a z Prahy a připravit auta na cestu. A tentokrát snad nebudou mít trabanty rozdělaný ještě v noci před odjezdem.

Tak hodně štěstí!

A na oddych, a pro trabantí milovníky můžete shlédnout lehce pojaté video v retro duchu přímo z této akce od mého cestovatelského parťáka:

;feature=youtu.be

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám blogy?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

PepaSFI
18. února 2018, 09:20
0

když měli tenkrát trabantisti v Brně výstavu, byl jsem na slavnostním zahájení. Přibáň si původně myslel že se kolem něj vytvoří hlouček a on to bude tak nějak komentovat. To neklaplo, hlouček se vytvořil kompaktně v celým kulturáku a tím davem se Přibáň proplítal a hulákáním a máváním rukama se pokoušel popisovat exponáty. Jakpak nakonec vyřešili malucha? Nějak se jim nedařilo dát dohromady posádku.

reagovat
Autíčkový Jelen
18. února 2018, 14:10
0

V Maluchovi by myslím měl opět jet polák Radek (ten co ztrácí pasy), a aby to přežil tak mu byl přidělen nový člen výpravy, hasič a záchranář Honza Setvín.

Safa
18. února 2018, 19:28
0

Přímo z trabantího webu...
PROTOŽE VÍTĚZNÉ MUŽSTVO SE NESTŘÍDÁ, VYRÁŽÍME OPĚT V MEZINÁRODNÍ ČESKO-POLSKO-SLOVENSKÉ SESTAVĚ. Z AUSTRALSKÉ VÝPRAVY JE TO DAN PŘIBÁŇ, AUTOR CELÉ KONCEPCE, KAMERAMAN ZDENĚK KRÁTKÝ A FOTOGRAF VOJTA DUCHOSLAV, KTEŘÍ DALI SERIÁLU A FILMU ŠPIČKOVOU VIZUÁLNÍ PODOBU. NESMRTELNÝ SLOVENSKÝ MOTOCYKLISTA A OPTIMISTA MAREK SLOBODNÍK. MAREK DURANSKÝ, NÁHRADNÍK, KTERÝ NA MINULOU VÝPRAVU NEPLÁNOVANĚ PŘIJEL, PŘEDČIL VŠECHNA NAŠE OČEKÁVÁNÍ A ZŮSTAL. NECHYBÍ ANI NEJVĚTŠÍ PANKÁČ POLÁK RADEK JONA, KTERÝ DOKÁŽE OPRAVIT COKOLI, ALE TAKÉ STÁLE ZTRÁCET PAS. JAKO POJISTKU, ABY TO VŮBEC PŘEŽIL, SE STAL KAPITÁNEM MALUCHA HONZA SETVÍN, HASIČ A ZÁCHRANÁŘ. JAKO POSLEDNÍ NOVÁČEK TÝMU VSTOUPIL NA PALUBU LUKÁŠ VENCLÍK, KTERÝ POTÉ, CO NÁS PŘESVĚDČIL, ŽE JE SKVĚLÝ KANDIDÁT, PŘIZNAL, ŽE NEMÁ ŘIDIČÁK. TO NÁS PŘESVĚDČILO DEFINITIVNĚ, ŽE NENÍ NORMÁLNÍ A PŘIDAL SE KE ŽLUTÉMU CIRKUSU!

Pe
Pech.
20. února 2018, 12:18
0

Mno k zaostalosti trabantu - když ho v 50. letech udělali, bylo to naopak celkem dost moderní malé autíčko,jak koncepčně, tak konstrukčně... dvoutakt tenkrát nebyl ničím vyjímečným ani podřadným... To auto nabízelo na svou dobu slušné jízdní vlasnosti a ve vztahu k rozměrům i slušný prostor.... jenže když asi o 5 let později dělali první modernizaci, tak vylepšili karoserii, která se sice zejdnodušila, ale nabídla ještě trošku prostoru navíc, už ten motor podřadný byl.... kdyby po dalších 5 letech skončil a udělali by nový typ v provedení HB a novým motorem,, mohlo to být důstojné pokračování, jenže od té poloviny 60. let už byly změny jen drobné (elektroinstalace , zadní odpružení, lepší interier) a tím ta zaostalost začala a taky skončila..... Druhým aspektem zaostalosti niukoli již trabantu, ale celé NDR bylo to, že ani ten trabant si nemohli jen tak koupit, i když peníze na něj měli, protože jich pořád nebylo dost... takže zaostalost spočívá v tom, že auto sice dobře začalo, ale pak už se po několik desítek let nezměnilo a tím zaostalo, a druhak i to postupem let již zaostalé auto bylo pro domácí zákazníky velmi obtížně odstupné....

reagovat
Autíčkový Jelen
20. února 2018, 15:48
0

Samozřejmě to bylo myšleno jako v rámci období okolo konce minulého režimu u nás. V té době už doopravdy zaostalý Trabant byl, a to pořádně. Na začátku to bylo autíčko vcelku moderní a pokrokové, po 30 letech ale už takové být nemohlo. A četl jsem i o několika prototypech nových trabantů a nástupců, a ty vypadali velmi schopně (něco jako Favorit), režim však zařídil konec vývoje a prototyp zůstal jen u prototypu.

Pe
Pech.
21. února 2018, 01:24
0

Mno prototypy měly jít směrem dělat malý HB, Oproti favoritu značně menší, byť stylově podobný... měl to být takový koncernový kšeft, že oni nám budou dodávat homokineťáky a další drobnosti pro přední pohon, protože na to měli technologii a my ne... My jim za to zase výměnou naše čtyřtaktní motory, které navíc tou dobou byly stále na uspokojivé technické úrovni, hospodárné a lehké, navíc s možností jednoduše pomocí vložek a kliky variabilní co do objemu/výkonu tudíž do malého auta celkově vhodnější než ten litinový ingot se zastaralou převodovkou co tam nakonec nacpali.... kastle by si dělal každý svoje, stejně jako se to dělá dneska - prostě taková koncernová spolupráce tehdejší doby.... Sešlo z toho proto, že oni neměli prachy na to aby ot dotáhli a furt se na ně čekalo, tak to vyplynulo do prázdna, na homokineťáky se koupil od löbra licence a začali jsem si je dělat taky sami, jinak by favorit nikdy nebyl.... ty dodávky kloubů od NDR stěží pokryly to co Boleslav potřebovala pro vrcholové modezy řady š742 v podobě garde, Rapidu, 120LX a 130/135/136.....

Ty jejich poslední výkřiky nemohly uspět, trabatn byl s VW ingtem drahý a koncem totality skutečně zastaralý, W353 byl podvozkově zastaralý už v době uvedení na trh, protože jeho podvozek je v podstatě totožný s typem 312, což byl pro změnu starý typ na inovovaném podvozku. Takže ač designově byl v 60. letech kdy vyjely první kusy w353 supermoderní, prostorem a užitnou hodnotou ve své třídě nadprůměrný, tak podvozek a agregát byly pro auto této třídy problém už tenkrát... mezi malými auty to ještě pár let nevadilo, ale u NS ano.... Jízdně to nebylo špatné auto, bylo prostorné, pohodlné, trochu notorické, ale ani ono se dalších 30 let nezm,ěnilo a to je ende... ¨

Ve škodovce to nebyla žádná hitparáda, přesto od doby uvedení W353/T601 do konce jejich výroby, začala se š1000, tu pak modernizovala na š100, pak přišla š105/120 s novou, prostornější karoserií a silnějšími motory, pak M spolu s lepším podvozkem pro vybrané modely a nakonec Favorit/Forman.... takže ač se chlubit úplně nemůžeme, tak ta invence byla celkově vyšší a i toho favorita jsme si nakonec dovedli vytvořit, navíc se natolik povedl, že se dal dobře prodávat na západě jako konkurence zzákladních modelů Golfu, Kadettu, Escortu, P205, R5, proti kterým nabízel standardně 5 dveřovou karoserii se slušným prostorem, pětirychlosntí převodovku a průměrně o 10k vyšší výkon.....

Oni byli v prdeli... protože pro škodu se na výrobu tisícovek postavila vlastně skoro celá fabrika nová a i potom se investovalo alespoň něco do výroby... (už š120 svařovaly roboty), tam ot bylo vyžilé až na kost a nekoupil jim nikdy nikdo nic...