Wörthersee 2015: Tuning a automobilky

Životní cyklus téměř každé subkultury vypadá podobně – zrod a obskurní začátky, pohrdání ze strany "hlavního proudu", postupný vzestup a následné nenápadné zaplutí do onoho hlavního proudu. Stalo se to s hippies, s punkery i s hiphoppery. A děje se to i ve světě automobilů – nejvíc samozřejmě za oceánem, kde se automobily začaly mnohem dřív měnit z luxusního dopravního prostředku a následně praktické záležitosti v záležitost kultury a vyjádření osobnosti majitele. 

Podívejte se třeba snad první kulturu upravených aut vůbec – hot rody. Když těsně před druhou světovou válkou vznikaly a po jejím konci získávaly na popularitě, byla to zábava pro podivíny na okraj společnosti. Spořádaní občané neměli pro řvoucí a klid narušující stroje příliš pochopení a na jejich tvůrce a krotitele často posílali psy policii.

automobilky časem přišly na to, že hotrodderům se dají prodávat auta

Jenomže s tím, jak zástupy hotrodderů rostly a rostly, došlo automobilkám, že představují spoustu potenciálních zákazníků. Chytří mladí konstruktéři jako John Z. DeLorean přišli na to, že existují desítky tisíc lidí, kteří by rádi utratili svoje peníze za auto, které je rychlé a agresivně vypadá – a že spousta z nich vlastně nijak netouží takovou věc stavět. Netrvalo dlouho a vznikl muscle car – což byla v podstatě aplikace principů hotroddingu (nacpi co největší motor do co nejmenšího, nejlehčího a nejlevnějšího auta) přenesená do sériové výroby. 

A na mém nedávném výletu do rakouského Wörthersee, kde se už více než 30 let odehrává největší sraz "otuněných" aut z produkce koncernu Volkswagen, mě napadlo, že se možá právě teď děje něco podobného s klasickým tuningem. Stačí se podívat třeba na stánek Škodovky, jejímž hostem jsem na tuningovém šílenství byl. Většinu pohledů sice přitáhla závodní Fabia R5 a její kombíkový bratříček, ale tahle auta nebyla tím, co o změně v přístupu k tuningu vypovídá nejvíc.

Nebyl tím dokonce ani koncept FUNstar, jakkoliv je myšlenka "Fabie v pikapu" alias "El Fabina" velmi lákavá. Dokonce tak zajímavá, že si dovolím malý cimrmanovský "krok stranou": Při pohledu na učňovský koncept FUNstar, o kterém už jste určitě slyšeli, mě napadly dvě věci. Jednak to, že být postavený na kombíkové Fabii, byl by to naprosto perfektní nástupce staré Škody Pick-Up založené na Favoritu a později Felicii. A druhak to, že pokud chce Škoda skutečně uchvátit světová média, měla by pro příště zkombinovat FUNstar a R5 Combi. Takový rallyový pikápek na převážení náhradních pneumatik by zaručeně ohromil.

Ale konec odbočkám. Auto, které mě přimělo přemýšlet o tuningu a jeho zařazení do hlavního proudu, byla na stánku stojící Fabia vybavená něčím, čemu u Škodovky říkají "paket Red&Gray", a stejným balíčkem osazený Rapid, kterým do Rakouska přijeli kolegové z jiné redakce. Paket Red&Gray nesestává z řádných brutálních úprav – vlastně jde jen o sadu polepů, barevné kryty zrcátek, červená litá kola a pár drobných detailů, plus (jen v případě Fabie pro zahraniční trhy) nástavce prahů a spoilery na předním i zadním nárazníku.

když dnes chcete decentní tuning, stačí zajít k dealerovi 

Co je na tom tedy pozoruhodného? Především to, že jakkoliv se jednotlivé změny mohou zdát samy o sobě nepodstatné, výsledek působí jak v případě Rapidu, tak i Fabie, jako "decentní tuning". To, co dříve zahrnovalo vyměňování kol, shánění plastů a pečlivé vymýšlení úprav, abyste dosáhli "sportovního, ale použitelného" vzhledu, si dnes můžete za drobný příplatek objednat přímo u dealera. 

Samozřejmě se na auto dají dát ještě větší kola, výraznější plasty a křiklavější barevné provedení – ale to už se nevyhnutelně budete vzdalovat z oblasti "decentního tuningu" do světa šílených showcarů a na silnici neprovozovatelných záležitostí. A není to samozřejmě jen věc jednoho škodováckého paketu – ještě před nějakými 10 či 15 lety bylo naprosto běžné, že auta – a zejména malá, dostupná auta – byla navrhovaná účelně, bez zbytečného pozlátka a vymyšleností, s koly právě tak velkými jak bylo potřeba a s nenápadnou, praktickou karoserií. Ospoilerované auto na velkých kolech jste si koupit mohli, ale obvykle jen v případě, že jste zároveň chtěli platit za silný motor.

Dnes není problém objednat si Fabii s dvanáctistovkou, která bude vypadat agresivněji – a dost možná jezdit rychleji – než na začátku minulého desetiletí uctívaná Fabia RS. Dokonce můžete "na pohled skoro závoďák" udělat i z nenápadného rodinného Rapidu, který je navíc mnohem zábavnější, než by od něj člověk čekal.

Do mysli se tak neodbytně vkrádá otázka – je tohle konec tuningu, nebo přinejmenším jeho klinická smrt? Má ještě smysl moderní auta upravovat, když se je "sportovní" snaží udělat už automobilky? A nebo je to jen pauza a čekání na druhou vlnu, jako když v 70. letech začali američtí mládežníci stavět ze stárnoucích muscle cars brutální "street machines"?

Foto: Škoda Auto