Nikdy dřív nebyl tak variabilní. Volkswagen Transporter sedmé generace se začal prodávat na českém trhu a vybírat lze z velkorysého množství karosářských variant. Spolupráce s Fordem prospěla hlavně komfortu.
V březnu 1950 sjel z montážní linky ve Wolfsburgu první Volkswagen Transporter s označením T1. Postupem dalších let a generací si některou z jeho variant pořídilo více než 12,5 milionu zákazníků. Výroba se přesunula do Hannoveru a později rozšířila do Poznaně, přibývaly další verze, nová auta se jen hrnula a ta stará se stávala ceněnými veterány. Není třeba zdůrazňovat, že Transporter je coby nejdéle vyráběné užitkové vozidlo v Evropě legendou.
Právě letos, kdy slavný bus završil 75 let kariéry, vstupuje na trh zcela nová generace T7, kterou importér slavnostně představil minulý týden významným zákazníkům i novinářům. Většina z vás je nejspíš už obeznámena se skutečností, že novinka vznikla ve spolupráci s Fordem, tudíž sdílí techniku i motory s modelem Ford Transit Custom. Však si to VW od skalních fanoušků už na internetech pěkně slízlo a kromě kritiky nechyběly ani tklivé elegie „sbohem, pravý Transportere, odpočívej v pokoji”. Aby toho nebylo málo – teď se dokonce vyrábí v Turecku.
Emocionální zhodnocení situace nechám na vás, ovšem obchodně to zkrátka vychází lépe takto. Koneckonců, nejtypičtější zákazník bude sotva řešit, zda má jeho vyhlédnutá dodávka něco společného s Fordem, spíš ho bude zajímat, kolik kilo uveze, co se do ní vejde, kde je nejbližší servis a co to bude stát. V těchto ohledech má Transporter i bez etnicky čistého rodokmenu co nabídnout. Je totiž zase o kus prostornější, praktičtější a vybavenější, karosářských verzí je nadto víc než kdy dřív.
A pak je tu jedna věc, kde účast Fordu vysloveně pomohla, a to je komfort jízdy. Byť k Transporteru už spoustu let chovám hlubokou náklonnost, nemohu popřít, že k jeho charakteristickým vlastnostem vždycky patřila určitá drncavost, a nová generace jí trpí mnohem méně.
Od skříně po sklápěčku
Nový Transporter stojí na platformě T7 Heavy, která doplňuje trio aktuálních základů pro dodávky od Volkswagenu. Dřívější filozofie „jedno auto pro všechny“ se změnila na „ten správný VW bus pro každého” – vybrat si teď můžete Multivan na osobní platformě MQB, ID.Buzz na platformě MEB a do třetice právě Transporter nebo jeho civilní verzi Caravelle.
Začněme pracantem, na kterého si už brousí zuby větší i menší firmy, jakož i drobní živnostníci. Zůstává k dispozici ve dvou velikostech – standardní a prodloužené, nákladový prostor je však ve všech variantách větší o 1,5 krychlového metru. Kromě klasického skříňáku je v nabídce varianta DCiV s prostorem pro náklad a až 6 sedadel nebo Kombi s variabilním interiérem a možností přepravy až 9 osob. V budoucnu dorazí ještě karoseria zvýšená o zhruba 50 centimetrů.
Novinkou je možnost instalace přepážky ve tvaru L, která rozdělí druhou řadu a umožní zároveň s lidmi přepravovat i delší předměty. Ještě větší délku získáte díky průvlaku do kabiny. Na střeše se objevují vyklápěcí příčníky, které jednodušše odjistíte, zvedneta a zaaretujete. Jako jediné auto v takzvaném jednotunovém segmentu nabízí Transporter karosářskou verzi DCC kombinující čtyřdveřovou kabinu a sklápěcí valník.
Výbava jako v osobáku
Zvýšila se užitečná hmotnost, která teď u skříňových TDI motorizací činí 1326 kg a u elektrické verze 1038 kg, střecha má dynamickou nosnost 170 kilo a statickou až 500 kilo. Naftová dodávka navíc utáhne až 2800kilový přívěs, tedy o 300 kg těžší než dřív.
Mnoho praktických vylepšení dostala také kabina, kde si můžete vybrat z více variant středové konzole, přibyly držáky na pití, USB přípojky i úložné prostory. Potěšilo mě, že z Fordu sem proniklo uživatelsky přívětivé vypínání povinných asistentů – upozornění na rychlostní limit deaktivujete podržením tlačítka „LIM“ na volantu, lane assist zase dvojím stiskem tlačítka s autíčkem v pruzích.
Nově je možné vybavit Transporter i Caravelle LED Matrix světlomety, digitálním zpětným zrcátkem, audiem Harman/Kardon nebo 360stupňovou parkovací kamerou. Caravelle může mít také obří panoramatické střešní okno. Není třeba zdůrazňovat, že s navolenou luxusní výbavou cena šplhá vzhůru, kdo je však ochoten připlatit za komfort, tuto možnost uvítá.
Nafta, PHEV i elektřina
Zastoupení Volkswagenu předpokládá, že drtivá většina dodávek se bude nadále prodávat s tradičními naftovými motory. Ty jsou v nabídce celkem tři, všechny dvoulitrové a odstupňované podle výkonu – 81 kW, 110 kW a 125 kW. Nejslabší verze je dostupná pouze s manuálem a nejsilnější zase pouze s automatem, u té prostřední má zájemce na výběr. Dvě výkonnější motorizace lze spojit s pohonem 4x4. Během krátké testovací jízdy mě potěšilo nejen již zmíněné pohodlí, ale také lepší odhlučnění, a to jak u Caravelle, tak u nejzákladnější skříňové dodávky.
Spojení spalovacího a elektrického pohonu představuje plug-in hybrid s převodovkou CVT a systémovým výkonem 171 kW. Čistý elektromobil pak nabídne dvě velikosti baterie (43 a 64 kWh) a celkem čtyři stupně výkonu – 85, 100, 160 a 210 kW. Primární pohon jde na zadní nápravu, zvolit však lze i čtyřkolku. Novinkou je systém V2L, který umožní například nabíjení nebo používání elektrického nářadí.
Nejlevnější krátká skříňová dodávka s 81 kW turbodieselem, pohonem přední nápravy a manuálem se v základu prodává za 699 900 Kč bez DPH, s daní to činí 846 879 Kč. Kombi začíná na 907 379 Kč s DPH, Caravelle na 979 979 Kč s DPH. Ke všem novým Transporterům teď dostanete pětiletou záruku omezenou na 200 tisíc ujetých kilometrů a servisní balíček na 5 let zdarma.
