Ač se to možná nezdá, Jeep Renegade je tu s námi už pěkně dlouho. Vlastně zrovna letos slaví významné jubileum: deset let na trhu. Ano, je to tak, toto auto, jehož jméno v angličtině znamená odpadlík, bylo představeno již v roce 2014. Od té doby stále odmítá odejít od důchodu a přenechat své místo jakémukoliv nástupci.
Navíc nejen že je při životě, tento odpadlík na sobě pracuje, aby byl pořád dost silný na souboj s konkurencí. Letos si třeba dopřál omlazovací kůru (však proč by se i psanec nemohl o sebe starat, což?), která nás donutila si jej opět vzít k redakčnímu testu. A po týdnu v jeho společnosti vám rád říkám, že i po návštěvě automobilového kosmetika umí pořád hezky pobavit.
Na rozdíl třeba od velikostně blízkého a novějšího Avengera se totiž Renegadu daří vyvolat dojem, že ne pouze designem, nýbrž i svým charakterem je to Jeep. Tím mám na mysli, že mu nečiní potíže posloužit i jako džíp. Není tolik silniční jako zmíněný příbuzný a dá se použít i v terénu, čímž dokáže nejednomu řidiči udělat radost.
Stačí se na něj podívat a víte co mám na mysli. Testovaný vůz není běžné SUV. Nene, Renegade každým centimetrem své karoserie ukazuje, že je to Jeep v pravém slova smyslu. Samozřejmě, že má typickou sedmidílnou masku, tu mají všechny. Jenže on má i kruhová přední světla, kolmé a krátké čelní sklo a rozšířené blatníky. Všechno je tu správně, což ostatně potvrzuje i fakt, že v rámci faceliftu nedošlo k jediné vnější změně.
Abych ale jen neplácal o linkách a tvarech, odpadlík má i praktické detaily džípu. Je celý ochráněný plastovými panely a má na danou třídu více než solidní světlou výšku. Myslím, že nepřeháním, když řeknu, že je to takový baby Wrangler. A ještě svým tvarem připomíná kanystr, který si staré terénní jeepy vozily s sebou. Ano, v tomto oddílu jsem se bavil dobře.
Také vevnitř je cítit, že tu v rámci dobrých tradic Jeepu i džípu dostala funkce přednost před formou. Nachází se zde vzhledových kudrlinek prostá palubní deska s velkými čudlíky pro ovládání klimatizace, rádia a některých asistentů, snadno omyvatelné koženkové sedačky a velké množství různých madel a odkládacích prostorů. Tedy tak, jak to má ve správném džípu být.
Místa je v autě také více než dost pro všechny cestující. I výhled je z něj solidní, byť s jednou kaňkou v podobě zbytečně tlustých předních sloupků. Jako bonus se tu nalézá spousta eastereggů odkazujících na staré modely výrobce, jež dodávají celku na veselosti. Super!
Kromě toho se uvnitř objevují dvě nejvýznamnější novinky pro nadcházející roky: větší displej multimediálního systému a digitální přístroje. Oboje jsou graficky povedené a přehledné. Systém je i pěkně svižný a relativně logicky rozdělený. Jen občas trochu zvláštně reaguje na prst a odsouvá položky menu dál, než by měl, a hlavně ani v roce 2024 nehovoří česky. Pokud se však domluvíte aspoň jazykem Shakespeara, nebude vám ani on bránit v zábavě.
V oddílu pohon je cítit zábavná nátura à la džíp asi nejmíň. To nicméně neznamená, že je v této oblasti Renegade nějak špatný. Není. Jen zrovna tady je nejblíž mainstreamu. Vpřed ho žene mild hybridní soustava s přeplňovanou čtyřválcovou patnáctistovkou o výkonu 96 kW a malým elektromotorem s výkonem 15 kW, kteří přes sedmistupňovou dvouspojkovou převodovku roztáčí přední kola.
Celek funguje dobře. Umí s autem chvíli hýbat pouze na elektřinu, dokáže využít ve třídě už poměrně velkého objemu spalovacího motoru a s odpadlíkem dostatečně zrychlit (i když trhání dlažebních kostek si nepředstavujte) a jezdí se solidní spotřebou 6,4 l/100km. I řazení převodů probíhá plynule, až bych byl ochoten věřit, že je vůz osazen klasickým hydrodynamickým automatem.
Vlastně by pohon jen mohl o něco citlivěji přepínat mezi elektrickým a hybridním režimem a výkon motorů by nemusel být utopený až na poslední třetině chodu plynového pedálu. Jinak jsem i s ním zažíval pouze příjemné pocity. Akorát prostě, toto je vážně hlavní proud, nic unikátního, nic charakterního.
Nevadí, jízda už zase baví tím správným džípím způsobem, neb je to tady, kde je rozdíl mezi Avengerem a Renegadem nejvýraznější. Víte, Avenger sice jako Jeep vypadá, ale jezdí jako obyčejné městské SUV. Ne snad, že by jezdil špatně. Dokonce jsem názoru, že člověk, který preferuje designový jazyk jeepů, ale jízdu vyžaduje standardní, ho ocení víc. Je silniční a funguje na ní pěkně (byť dle Honzy i on zvládá aspoň drobný terén). Akorát že prakticky stejně jako Peugeot 2008, ze kterého vychází.
V případě Renegada bych naproti tomu nevěřil, že sdílí šasí s Fiatem 500X. Charakterově je dost jiným autem. On sice silnici též snese, avšak přišlo mi, že je na ní snad i schválně trochu neomalený. Nedrncá ani neskáče, ale o každé díře či vlně stejně moc dobře víte. Gripu má dost, ale naklání se pomalu jak staré citroëny. K tomu docela hlučí od kol i od vzduchu obtékajícího karoserii. A občas mu dá kapku práci udržet přímý směr, zvlášť ve větru. Jakoby říkal, že zpevněný povrch snese, ale patří mimo něj jako správný Jeep.
Tato jistá obhroublost je vykoupená na danou třídu velmi dobrými schopnostmi v terénu. Dobře, je pravda, že testovanou specifikaci trochu limituje přední náhon, ale odpadlík se prodává i v PHEV variantě s pohonem 4x4, u níž zdolávání neznámého nebrání nic. Auto má i použitelnou světlou výšku 166mm, fajn nájezdový, přechodový a odjezdový úhel (18,8 x 14,1 x 22,03 stupňů) a slušnou brodivost 400mm, přičemž platí, že čtyřkolka je se svými až 201 mm světlé výšky a 28 x 18 x 28 stupni úhlů ještě o značný kus dál.
V praxi se v prachu lesů a polí Renegade může svými schopnostmi hlasitě chlubit. Ani má předokolková varianta mě byť jedinkrát nezklamala, dojela bez remcání všude tam, kam jsem ji poslal. Natož potom verze čtyřkolková, ta musí být skvělá. A právě o to jde. Taková charakteristika, když sice na silnici zažíváte mírný diskomfort, ale můžete si s vozem hrát daleko za ní, nejvíc baví. Takto má fungovat Jeep jak se patří. Jako džíp.
S přihlédnutím k předchozím řádkům tak možná ani nevadí, že je Renegade trochu dražší. Ceníkově začíná na 779 900 Kč a jako PHEV umí stát až 1 139 900 Kč. Budiž, importér momentálně poskytuje plošnou slevu 80 000 Kč, leč i tak se odpadlík pohybuje v poměrně vysoké cenové hladině, zvlášť na de facto desetileté auto.
Je to však daň za charakter, která vede k popisovaným číslům. Obecně platí, že poskytuje-li vozidlo nějakým způsobem vyčnívající, nadstandardní a unikátní jízdní zážitek, je potřeba ho zaplatit. A to Renegade splňuje. Jistě, musel by ještě sníst hodně knedlíků, aby se mohl poměřovat s pravým džípem — Wranglerem, ale v mezích své kategorie konkurenci nejen fyzicky, ale i ideově přečnívá. Přidává kýbl zábavy navíc. A to je moc fajn.
Verdikt
Jeep Renegade umí i po faceliftu bavit svou posádku, a to nikoliv pouze svým vzhledem, nýbrž i charakterem. Vypadá jako správný Jeep, v interiéru je praktický jako správný Jeep a na silnici i v terénu jezdí jako správný Jeep. Tedy jako džíp. Jistě, takový soubor vlastností je potřeba vyměnit za docela dost drobáků, ale já věřím, že spousta lidí, jež dovede náturu vozidla docenit, to ráda udělá.
Technická data:
Jeep Renegade 1.5 MHD Summit
Motor: přeplňovaný zážehový čtyřválec 1469 cm3 + 1 elektromotor = mild hybridní soustava
Nejvyšší výkon spalovacího motoru: 96 kW (130k) při 5500 ot./min.
Nejvyšší výkon elektrického motoru: 15 kW (20k)
Nejvyšší točivý moment spalovacího motoru: 240 Nm při 1500 ot./min.
Nejvyšší točivý moment elektrického motoru: 55 Nm
Převodovka: sedmistupňová automatická dvouspojková
Provozní hmotnost: 1420 kg
Maximální rychlost: 191 km/h
0-100 km/h: 9,7 s
Kombinovaná spotřeba paliva psaná výrobcem: 5,6 l/100 km
Spotřeba paliva v testu: 6,4 l/100 km
Základní cena: 779 900 Kč (Renegade 1.5 MHD Altitude), po slevě 699 900 Kč
Základní cena testované specifikace: 879 900 Kč (Renegade 1.5 MHD Summit), po slevě 799 900 Kč
Cena testovaného vozu: 910 900 Kč, po slevě 830 900 Kč
Zdroj technických dat: Oficiální stránky automobilky Jeep