Subaru Outback: Labutí píseň starého světa

Pokud máte pocit, že z úvodní fotografie na vás kouká důvěrně známé auto, máte pravdu. Dnešní test není představením novinky, ale spíše rozloučením. Subaru Outback generace BT na evropském trhu definitivně končí, dealeři doprodávají poslední skladové zásoby a nová spalovací generace, kterou si v klidu užívají za oceánem, se k nám kvůli emisním regulacím už nepodívá. Místo ní dostaneme e-Outback – elektrického sourozence Toyoty bZ4X. Je to dozajista zajímavé auto, ale se světem, který Outback definoval posledních třicet let, má společného méně, než by se mi líbilo.

Je to hořkosladké loučení, protože současný Outback sice možná patří ke konstrukčně starším autům na trhu, ale je to do jisté míry to nejlepší, co ho mohlo potkat. Představen byl ještě v „dobrých časech“ v roce 2019. Tehdy dostal globální platformu SGP (Subaru Global Platform) a japonští inženýři si dali záležet tak, jak se to dělá v dobách, kdy není potřeba tolik optimalizovat náklady.

V dnešní době se nosí agresivní hrany, rozšklebené masky a svébytně překombinované tvary. Outback naproti tomu zůstává nekonfliktně zaoblený. Je to vtipné, když si vzpomenu, jak se při premiéře řešila jeho „japonská specifika“ a tvar plastových lemů blatníků byl některými označován za divoký, až excentrický výstřelek. To byly časy. Dnes by ho možná někdo nazval vizuálně usedlým nebo nudným, ale podle mě stárne s grácií. Spojené LED pásky přes celé páté dveře, falešné difuzory a plastové aero-poklice na kolech dnes nabízí doslova každé druhé auto v katalogu. Outback nic takového nepotřebuje.

Uvnitř je to podobně osvěžující retro. Na přístrojovce jsou budíky s ručičkami. Volič převodovky je masivní mechanická páka na středovém panelu a drží v poloze, do níž ji fyzicky přesunete. Volant je kulatý a na středové konzoli najdete otočné ovladače nejen pro hlasitost, ale dokonce i pro manuální ladění radiových stanic. A na stropě je klasický šíbr. Malý obdélníkový, žádná velká prosklená střecha. Ano, uprostřed je velký vertikální displej, ale jeho logika je přímočará. Grafika tlačítek sice působí lehce retro, jenže je přehledná a nemusíte se proklikávat třemi podmenu, abyste si nastavili teplotu. Navzdory tomu Outbacku moderní technologie nechybí. Asistenční systémy, stereokamery EyeSight a hlídání pozornosti řidiče jsou přítomny v plné polní a – co je hlavní – fungují spolehlivě a bez hysterie.

A pak je tu zpracování. Sedadla jsou královsky pohodlná vpředu i vzadu, místa je na rozdávání. Líbí se mi detaily, které prozrazují, že někdo u vývoje skutečně přemýšlel: úchyty ISOFIX vzadu nekryjí fórové plastové krytky, které při první instalaci dětské sedačky polámete, ale festovní kožené klopy na suchý zip. Na podlaze jsou husté, kvalitní koberce s vysokým vlasem a celé to doplňuje karamelové a černé kůže. Jediné, co by k dokonalosti stálo za hřích, je kousek dřevěného dekoru místo lesklého černého klavírního laku kolem řadičky. Ale člověk holt nemůže mít všechno.

Při představení Outbacku se hodně mluvilo o masivním nárůstu torzní tuhosti, špičkové pasivní bezpečnosti (v Japonsku byl zvolen nejbezpečnějším vozem) a příkladné ovladatelnosti. A i po letech je to znát od prvního metru za volantem. Karoserie se nekroutí, nic nevrže a na silnici nepůsobí jako fluidní masa, ale jako dokonale tuhý celek. Na trhu „normálních“ aut je to dost možná nejlépe zatáčející kombík. Nízké těžiště dané motorem typu boxer, stálý symetrický pohon všech kol a nekompromisní tuhost znamenají, že Outback neplave a s chirurgickou jistotou drží stopu.

Pod kapotou evropských verzí samozřejmě najdete pouze atmosférický čtyřválec 2.5 litru spárovaný s bezestupňovou převodovkou Lineartronic. Ano, ortodoxní komunita by v tomhle podvozku raději viděla přeplňovaný motor z americké verze XT (nebo starou dobrou šestiválcovou H6). Realita emisních limitů je ale neúprosná. Přesto to není pomalé auto. CVT se navíc snaží svou nekonečnou povahu maskovat přednastavenými virtuálními stupni, takže vás netrápí onen pověstný efekt motorového člunu, kdy motor jen monotónně hučí ve vysokých otáčkách.

Hlavní dojem z pohonného ústrojí je ale jiný: jasně cítíte, že podvozek, brzdy i řízení by s prstem v nose snesly klidně o sto koní víc. Byly na to dimenzovány. Výsledkem je auto, které řidiči odpustí neuvěřitelné věci. Ne že by s ním nešlo vyrobit fatální průšvih, fyzika pořád platí, ale i vyloženě telecí nápady a dupání na plyn jako na rýč zvládá Subaru s ledovým klidem a neochvějnou ctí.

Mimo asfalt se odehrává podobný scénář. Světlá výška 213 mm překonává většinu moderních SUV, ale Outback si na drsňáka jen nehraje. Není to plavba na vzduchovém polštáři jako u těžkých off-roadů, podvozek je pevný a poctivý. Nerovnosti a kameny v kabině cítíte, ale ne jako tupé rány do dorazů – spíš jako precizní mechanickou zpětnou vazbu. Víte naprosto přesně, co se pod koly děje a kdy povrch začíná klouzat. Elektronický systém X-Mode s přibrzďováním jednotlivých kol funguje skvěle a vytáhne vás z leckteré šlamastiky. A pro pravověrné offroadisty je tu pořád možnost asistenci vypnout a jít se se vší ctí zahrabat.

Verdikt

Subaru Outback je jedno z posledních aut, které v plné síle zrcadlí svět před covidem a před tím, než se automotive překlopil do éry zásadních úspor, zpomalení vývoje spalovacích vozů na úkor elektromobility a emisních pokut. S masivní hybridizací jsme si zvykli na jiný okamžitý zátah odspodu a digitální štíty umí hezké grafické kousky, to nepopírám. Jenže poctivé mechanické zpracování, torzní tuhost, festovnost celého auta a radost z toho, jak mechanicky a přesně se řídí, vám v takové míře jako Outback už dneska neposkytne prakticky žádné jiné normální rodinné auto.

Je to jedna z posledních šancí koupit si nové auto ze zlaté éry rodinných kombíků. Pokaždé, když do něj sednete, připomene vám doby, které se už nevrátí. Pokud jste se při čtení o tom, jak funguje, aspoň trochu usmívali a nevadí vám, že není podle poslední módy, pospíchejte k dealerům. Až zmizí skladové zásoby, bude to pro evropský trh definitivní konec jedné éry.

Je to velká škoda. Sbohem a díky.

Technické údaje

Motor: zážehový atmosférický čtyřválec 2498 cm³
Výkon: 169 koní (124 kW) v 5000 – 5800 ot./min.
Točivý moment: 252 Nm v 3800 ot./min
Převodovka: bezestupňová Lineartronic (8 virtuálních stupňů)
Maximální rychlost: 193 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 10,2 s 
Průměrná spotřeba (udávaná WLTP): 8,6 l/100 km 
Průměrná spotřeba (v testu): 9,1 l/100 km