Dodnes si pamatuji na test první Škody Kodiaq, který jsme tu na stránkách Autíčkáře měli. Už tenkrát Kodiaq vystupoval z řady škodováckých modelů. Do té doby jediným SUV domácí automobilky zůstával roztomilý kompaktní Yeti a najednou tu před námi stálo opravdu velké a majestátní auto s mohutnou přídí a skutečně velkým vnitřním prostorem.
I výbava Kodiaqu dávala tušit, že se Škoda chce trochu předvádět, co všechno umí. Už tehdy tu tak byly jízdní asistenty včetně aktivního udržování v jízdním pruhu a skvělého adaptivního tempomatu. Byla tu i úžasná křesla, první skutečně pohodlná sedadla na palubě škodovky. Zkrátka Kodiaq opět posouval domácí značku co do kvality konstrukce i zpracování.
Od té doby uplynula spousta času a Kodiaq nejen na našich silnicích zlidověl. Přestože se jednalo o největší (a nejdražší) škodovku, vyrobeno bylo přes 840.000 kusů a asi každý máme ve svém okolí nějakého známého, kolegu či kamaráda, který jezdí právě Kodiaqem. A teď tu máme druhou generaci, zbrusu nové auto. Tentokrát však nepřichází tak úplně samo, na paty mu šlape sesterský Volkswagen Tayron.
Kolega Kuba už vyzkoušel nový Kodiaq a jeho test jste na našich stránkách mohli vidět, dnes si ale zkusíme něco maličko jiného. Dnešní Kodiaq nebude obyčejný. Do rukou se nám totiž dostala vrcholná verze RS. Pojďme se jí tedy podívat na zoubek.
Než se ale dostaneme k samotnému vozu, zasaďme si trochu Kodiaq RS do děje. Škoda ho nabízí ve dvou liniích. První z nich je taková, řekněme umírněná, obsahující výbavové stupně Selection a Exclusive Selection, druhá je potom sportovní. Tady najdeme Kodiaq Sportline a v tuto chvíli vůbec nejvyšší provedení, model RS. V případě posledně jmenovaného nejde jen o úroveň výbavy, model RS dostal i specifický motor a další úpravy.
Větší, ostřejší a temný…
To, co tu tedy teď vidíte, je vrcholná Škodovka. A je to pěkný kus auta. Kodiaq oproti první generaci povyrostl a to především proto, aby se stal plnohodnotně sedmimístným. Jistě, už první generace nabízela tři řady sedadel, teď je tu však opravdu mnohem víc místa. Celkový design vozu je zdařilý. Oproti základnímu provedení, které schytalo kritiku za odklon od ostrých hran ke kulaté nijakosti, je provedení RS přeci jen pohlednější. Svou zásluhu na tom mají velká litá kola a dle současných trendů černé doplňky karoserie včetně mohutné přední masky.
Zádi dominují koncové svítilny, opticky propojené v jeden celek. Bohužel však ona propojovací část na víku zavazadelníku je jen ozdobou, žádná světla v ní nejsou. To přední maska, ta už LED světelný podpis obsahuje a ač nejsem úplně fanoušek podobných cingrlátek, v případě mohutné masky RS tam ta žhnoucí světélka dokonale sedí. Ona svítící maska poté navazuje na skutečně skvělé matrix světlomety.
Prostor pro sedm
I uvnitř se verze RS dočkala celé řady úprav. Jsou tu sedadla sportovního střihu s vyšitým logem RS, sportovně střižený volant a celý interier je vyvedený v tmavých barvách, které skvěle dávají vyniknout rudému kontrastnímu prošívání. Jinak je to ale Kodiaq, jak jej známe. Nová generace se podobně jako v případě modelu Superb chlubí uklizenější kabinou. Z fyzických ovladačů tu zbyla prakticky jen trojice multifunkčních “Smart Dials” pro ovládání základních nastavení klimatizace a v případě prostředního kolečka i mnoha dalších funkcí.
Všechno ostatní je však ukryto v menu radiomapy a lze ovládat buď tlačítky na volantu nebo na středovém displeji. Nebojte se ale nic, za celý týden testu mi tu nechybělo jediné tlačítko, všechno je snadno po ruce a povětšinou i zcela automatické.
Škoda dostála svému slibu a udělala novinku skutečně ještě prostornější. Ve druhé řadě tak zůstává královské množství místa, přestože teď už se i dospělí v případě potřeby vejdou na dvojici sedadel ve třetí řadě. Jasně, stejný komfort tu úplně čekat nelze, ale jde to. Přitom i v této konfiguraci zůstává za sedadly slušný úložný prostor. A jen tak mimochodem – testovaný Kodiaq měl pod podlážkou zavazadelníku stále ještě rezervní kolo. Drobnost, která umí potěšit!
Krom všeho toho místa je tu i spousta chytrých detailů, jak už to tak u domácí automobilky bývá. Najdete tu tak různé zarážky do zavazadelníku, chytré háčky, deštník a další praktické věci. Vypíchnout z nich musím ale jednu – prostorné kapsy ve dveřích obsahující chytré skryté kapsy na reflexní vesty. Cestující tak v případě nějaké nečekané události mají tyto vesty po ruce a mohou v nich už opouštět ztroskotaný stroj. I výstražný trojúhelník tu má své místo ve výplni víka kufru, v případě závady a nehody tak nikdo neztrácí čas vyklízením zavazadelníku a pátráním pod jeho podlážkou. Tohle jsou drobnosti, které mohou v krajním případě i zachránit život.
Po nastartování tohoto Kodiaqu se ulicí rozlehne temný baryton jeho výfuku. Provedení RS dostalo i v této generaci aktivní výfukový systém. Při každém nastartování motoru je vůz v režimu Normal, kdy se výfuk ozývá relativně decentně. Přepnutím do režimu Comfort může zcela ztichnout, naopak dynamický režim dá ještě více vyniknout jeho místy až osmivácovým tónům. Jasně, je to tak trochu fejk, ale jen trochu, onen rezonátor skutečně pracuje s výfukovými plyny a celé to tak zní vlastně přirozeně. Tedy přirozeně až do chvíle, než si uvědomíte, že tohle auto pod kapotou rozhodně nemá osmiválec.
Pravda, V8 pod kapotou není, strojovna ale Kodiaqu RS určitě ostudu nedělá. Škoda sem umístila dvoulitrový přeplňovaný motor TSI o výkonu 265 koní. To je úctyhodné číslo, přesto ve velkém SUV by samo o sobě nemuselo stačit. Tady ale mám samé dobré zprávy. Sedmistupňový automat DSG je s motorem velký kamarád, řazení je rychlé a dokáže z motoru vydolovat maximum. Posledním dílkem do skládačky je potom inovovaný systém pohonu všech kol, který zajišťuje řidiči jistotu trakce vždy a všude.
Rychlý, ne sportovní
Záměrně jsem o pár odstavců výše napsal, že sedadla Kodiaqu RS jsou sportovního střihu, nikoli, že se jedná o skutečně sportovní sedačky. Tahle drobná lingvistická odbočka nás totiž přivádí k samotné podstatě Škoda Kodiaq RS. Tohle auto je stále sedmimístným rodinným SUV, je tu veškerý prostor a praktičnost Kodiaqu. Provedení RS přidává rychlost, jeho cílem ale není být nějakým sporťákem. Nebo by alespoň nemělo být.
Tohle auto je určeno pro rychlé přesuny, má za cíl dopravit svou posádku na místo určení svižně a především bezpečně. Pokud hledáte ryzí zábavu za volantem, navštivte spíše svého místního prodejce Alfy Romeo či BMW. A nebo ještě lépe – nekupujte si SUV. Pokud ale rychlý přesun z místa na místo je tím, co chcete, potom je Kodiaq RS téměř dokonalou volbou. Auto si počíná nesmírně jistě, jeho podvozek díky tužšímu naladění skvěle odolává náklonům a již zmíněný pohon všech kol odolá jakkoli necitlivé práci s plynovým pedálem. Na pocitu dokonalé vlády ad vozem potom přidává i dobře naladěné řízení s proměnným převodem.
Je tu tedy vůbec nějaký zádrhel? Pochopitelně, vždycky je v tom nějaký zádrhel. Aktivní podvozek DCC+ je pro Kodiaq RS součástí standardní výbavy. A je třeba si říci, že v obecné rovině jsou tyto aktivní tlumiče, nově s dvojicí ventilů pro samostatnou regulaci jak v kompresi, tak v roztažení, jedny z povedenějších se skutečně širokým rozsahem nastavení. Zároveň se ale ozývají hlasy, že ve sportovně střižených modelech koncernu má tento typ podvozku tendence být hlučnější. A Kodiaq RS není výjimkou.
V rámci přerodu na ostrou verzi dostal Kodiaq upravené komponenty podvozku. Tužší jsou stabilizátory i pružiny. Ve sportovním nastavení DCC+ to není žádný problém, tlumiče se skvěle doplňují se zbytkem zavěšení a výsledkem je tuhý, ale přesný podvozek. Pochopitelně však na nekvalitním povrchu poměrně dost drncá. Problém však nastane ve chvíli, kdy tlumiče přenastavíte do komfortního módu. Zbytek zavěšní zůstává tuhý, jen tlumiče měknou a celé se to tak nějak rozladí. Kola odskakují a na horších cestách má podvozek tendence lehce bubnovat. Výsledkem tak není ani pohodlná jízda, ani pocit dokonalé jistoty.
Je to škoda, protože právě v takovém režimu by mě Kodiaq RS bavil asi nejvíc. V klidu a pohodě uhánět krajinou, však to je přece to, k čemu byl předurčen. Jakmile ale najdete kvalitní asfalt, je “ereso” k neutahání. Uvnitř panuje ticho (pokud tedy vypnete onu výfukovou symfonii) a klid, stále je tu dostatečná rezerva výkonu i trakce a nad bezpečným završením každé cesty bdí i celá sestava výborně naladěných asistenčních systémů. Přitom si Kodiaq RS neříká ani o nějak nepřiměřené příděly benzinu, během našeho testu se spotřeba ustálila okolo osmi a půl litru na sto kilometrů. A to není vzhledem k velikosti vozu a jeho parametrům rozhodně vůbec špatné číslo.
Verdikt
Kodiaq RS zůstává hrdou vlajkovou lodí naší domácí automobilky. Ve svém zatím posledním vydání disponuje spoustou výbavy, potentním zážehovým motorem spřaženým s dobře nastavenou automatickou převodovkou i chytrým pohonem všech kol. Zároveň si zachovává i všechny přednosti modelu Kodiaq, především tedy prostornost a praktické detaily.
Jedinou otázkou tak zůstává, zda provedení RS je vážně tím, co chcete. Škoda nám v tomto ohledu nechává možnost volby. Pokud chcete ostřejší zvukový projev, tužší podvozek, dynamický design a nějaký ten výkon navíc, verze RS je tu pro vás. Pokud až tak svižné přesuny neplánujete, i standardní provedení Kodiaqu umí rozmazlovat výbavou a přidá i něco na komfortu. Tak či tak, ani s novou generací Kodiaqu chybu určitě neuděláte.
Technické údaje
Motor: Přeplňovaný zážehový čtyřválec 1984 ccm
Výkon: 195 kW (265 k) při 5 000 ot./min.
Točivý moment: 400 Nm při 1 650 ot./min.
Převodovka: sedmistupňová DSG
Maximální rychlost: 231 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 6,3 s
Provozní hmotnost: 1 966 kg (sedmimístné provedení)
Průměrná spotřeba dle výrobce (WLTP): 8,2 až 8,5 l/100 km
Průměrná spotřeba v testu: 8,4l/100 km kombinovaná
Cena (Kodiaq RS 2.0 TSI 4x4): 1 500 000,- Kč
