Renault Scénic se poprvé objevil v roce 1996 (ano, opravdu to už bude třicet let) jako součást modelové řady Mégane a stal se jedním z prvních kompaktních MPV na evropském trhu. Jeho koncepce byla zaměřena na rodiny – nabízel vysokou karoserii, variabilní interiér a samostatně posuvná či vyjímatelná zadní sedadla. První generace rychle získala oblibu a tak se stal svébytnou řadou, ne jen karosářskou variantou Méganu.
Druhá generace přišla v roce 2003 a s ní i verze Grand Scénic se sedmi místy. V následujících letech prošel model několika modernizacemi, během nichž nabízel stále více bezpečnostních technologií, komfortních prvků a motorů. Třetí generace koncept dále rozvíjela ze striktně rodinné bubliny se časem stal vůz, který šlo vyšperkovat spoustou výbavy a dostal dokonce i některé speciální edice s plaketkami. Čtvrtou generaci, vyráběnou od roku 2016, dokonce kolega Honza označil ve svém testu jako svého druhu archetyp moderního, praktického a promyšleného rodinného auta.
No a teď je tu Scénic pátý, s přídomkem e-Tech, který na tradici úspěšných předchůdců nenavazuje prakticky ničím. Není to praktické MPV, nenabízí sedm míst, dokonce ani samostatné sedačky v zadní řadě, nemá zavazadleník s plochou podlahou a nízkou nakládací hranou, ani žádné zásadní interiérové vychytávky z řad praktických schránek a držáků na všechny možné rodinné potřeby. Je to totiž namísto bublinovitého MPV malé elektrické SUV postavené na modulární platformě CMF-EV, kterou využívají také třeba Renault Megane E-tech nebo Nissan Leaf.
Vůz je taková klasická “městská stylovka”. Zajížděcí kliky dveří, černá střecha, spousta plastových a chromových doplňků, velká lakovaná kola s výrazným lakováním a nezbytné dramatické světelné podpisy vepředu i vzadu ukazují, že designéři Renaultu jsou, co se týče moderních trendů, výborně informováni.
Uvnitř je to pak klasický Renault posledních let. Velký monolit přístrojovky se středovým panelem v sobě kombinuje dva displeje a lištu tlačítek ovládajících klimatizaci. Systém stojí na Androidu a funguje vcelku dobře a stabilně, je hezky barevný a veselý. Pod volantem se nacházejí hned čtyři páčky, z toho tři vlevo, ale nebojte se, ačkoli to na první pohled působí jako trochu moc, ergonomie je odladěná velice slušně a užívání vozu vám komplikovat nebude. To samé platí i pro lehce hranatý volant. Na ten si také zvyknete prakticky hned.
Sedí se tu hezky, na předních sedadlech je místa dost a jsou pohodlná. V barevné kombinaci bílého a světle šedého čalounění vypadají moc hezky. A docela dobře se sedí i vzadu, dva dospělí se tu usadí bez problémů. Ale trochu horší je to s dětskými sedačkami. Sedák má celkem zásadní sklon, takže děti sedí celkem zakloněné, a držáky isofixu jsou navíc dost blízko pásovým zácvakům, takže zapínání pásů u pokračovací sedačky je trochu ježek v kleci. Tady se slzou v oku vzpomínám na sice utilitárnější, ale mnohem snáze použitelné židličky předchozích Scéniců.
No nicméně – tohle je hlavně elektromobil. A tady je situace poměrně zajímavá. Na relativně malé auto má Scénic totiž poměrně velkou baterii s využitelnou kapacitou 87 kWh. To v praxi znamená, že i v teplotách kolem nuly jsem mohl počítat s dojezdem kolem 450 kilometrů na jedno nabití. A to navzdory skutečnosti, že většinu cest najezdím po dálnici. Je znát, že dobrému dojezdu je do jisté míry uzpůsobeno i pohonné ústrojí. To totiž, na rozdíl od jiných elektrických aut, není zdaleka tak mrštné, jak by asi mohlo být a celý Scénic je laděný spíše směrem k pohodovému cestování. Z nuly na sto zrychlí za 7,9 vteřiny, což je slušná hodnota, ale se zvyšující se číslovkou tachometru se chuť zrychlovat citelně snižuje. Není třeba se bát, se Scénicem nebudete brzdou dálničního provozu, na elektrický “kopanec” si ale musíte zajít jinam.
Docela se to hodí k jízdním vlastnostem vozu, které jsou pohodově francouzské. Sice jsem se trochu bál, zda dvacetipalcové a od pohledu dost těžké ráfky nebudou na nerovnostech nepříjemné, ale opak je pravdou. Scénic je měkký, pohodlný a plavný. Filtruje všechny vnější vjemy, jak ty v podvozku, tak i ve volantu. Pocit z jízdy je dost “playstationový”, pro řidičské nadšence to úplně není, ale to v téhle kategorii auta vnímám spíše jako pozitivum.
Velice dobře funguje i sladění rekuperace s brzdami. To často bývá u elektrických aut trochu problém, tady ale bod, ve kterém rekuperaci začnou pomáhat destičky opravdu nepoznáte. Účinek brzdového pedálu je stále stejný a předvídatelný navzdory situaci, rychlosti a stavu nabití baterie.
Verdikt
Renault Scénic E-Tech je docela zajímavým elektromobilem. Nabízí velkou baterii, slušný dojezd, komfort, a netrpí žádnou z otravných chyb konkurence. Je velice univerzální, ani velký, ani malý, ani rychlý, ani pomalý, ani drahý, ale ani levný. A to je dost možná jediný problém, který s ním mám. Navzdory tomu, že v rámci třídy menších elektrických SUV nedělá nic špatně, trochu mi pod tím legendárním názvem chybí ta rodinná promyšlenost a zábavná praktičnost předchozích generací. Ale svět se mění a kdo ví, dost možná se i tento Scénic časem ukáže jako rozumná volba pro větší rodiny.
Technické údaje
Motor: elektromotor, pohon předních kol
Výkon: 160 kW (220 koní) v 5 473 – 11 688 ot./min
Točivý moment: 300 Nm v 1 000 – 5 090 ot./min
Kapacita baterie (využitelná): 92 kWh (87 kWh)
Maximální rychlost: 170 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 7,9 s
Provozní hmotnost: 1824 kg
Průměrná spotřeba: 16,8 – 17,3 kWh/100 km dle WLTP
Spotřeba v testu: 21,3 kWh
Dojezd dle specifikací: 625 km
Dojezd v testu: 450-500 km kombinovaný
Cena základního modelu: 1 059 000 Kč
