Renault Captur E-tech 160 Esprit Alpine: Malý vzrůstem, velký duchem

Renault Captur byl řekněme jedním z prvních zakládajících členů kategorie městských crossoverů. Jeho první generace si získala docela slušnou oblibu a bylo jasné, že druhá na sebe nenechá dlouho čekat. Já jsem s tou první něco málo najel a tehdy to byl takový první pokus, první výstřel do nové kategorie. Upřímně mi to auto nepřišlo ničím zvlášť zajímavé a nebyl jsem si jistý, proč bych za něj měl dát víc peněz než za Clio. Jenže zákazníci v tom měli jasno a Captur přesně trefil jejich vkus. Druhá generace je ale jiná. Mnohem zajímavější, mnohem povedenější, má skvělý interiér a hlavně zajímavé pohonné jednotky. A podle prodejů se dá říct, že tentokrát už jsem mimo byl já, ne zákazníci. Nedávno navíc prošla lehkým faceliftem, který ji přiblížil novému ostřejšímu designovému jazyku značky. Tak se pojďme podívat, co všechno se změnilo. K testu jsme dostali vrcholnou motorizaci 1.8 s hybridním systémem.

Co se vzhledu týče, tam proběhly v rámci faceliftu asi největší změny. Dosavadní typický design Renaultu s céčkovými světly a lehkým úsměvem vystřídala výrazně ostřejší a dynamičtější příď. Design se tím v podstatě srovnal se zbytkem rodiny Renault jako je Scénic nebo Rafale a přebírá prvky od větších sourozenců. Musím říct, že tenhle nový styl se mi líbí. Malému Capturu sluší, což se ne vždy povede. Někdy když se na menší auto naroubuje tvář většího modelu, působí to kostrbatě. Tady to funguje úplně přirozeně a Captur díky tomu opravdu vypadá dobře. Nemám mu co vytknout. Osobně bych jen zvolil jinou barvu než bílou. Ta je trochu nevýrazná a neschovává ani neodhaluje křivky tak pěkně, jak by mohla, ale to je obecný problém bílé barvy. Vzadu se naopak tolik nezměnilo a Captur tam vypadá v zásadě stejně jako před faceliftem. Dohromady je to takový přiostřený knedlíček na kolech, který ale svůj účel plní velmi dobře. A věřím, že přesně osloví tu správnou skupinu zákazníků.

Co se interiéru týče, ani tady se toho moc nezměnilo a vlastně to ani nebylo potřeba. Kabina Capturu i po pár letech na trhu působí pořád svěže a příjemně, takže nějaké revoluce by byly spíš na škodu. Možná bych si jen dokázal představit sjednocení s většími modely nejen v masce, ale i v architektuře spojených displejů do tvaru L. To se tady nestalo a zůstal klasický vertikální displej. Upřímně mi to ale vůbec nevadí. Infotainment běží na systému Android, můžete instalovat aplikace, máte k dispozici Google Maps a celé to funguje svižně a přehledně. Tenhle systém chválím kudy chodím a v Capturu není důvod přestat. Prostě funguje tak, jak má. Velké plus jsou fyzická tlačítka klimatizace a rychlé ovládání základních funkcí. A ještě větší pochvalu si zaslouží tlačítko vlevo od volantu, kterým na dvě kliknutí vypnete všechny otravné asistenty. V dnešní době skoro na medaili.

Testovaný kus byl ve vrcholné výbavě Esprit Alpine s modrými akcenty napříč interiérem. Vypadá to dobře a malému městskému crossoveru to přidává trochu šmrnc. Celkově je to příjemné místo k životu. Přední sedačky jsou povedené, jen trochu mohutnější a mírně ubírají prostor vzadu. Na druhou stranu zadní lavice je posuvná, takže si můžete vybrat mezi větším kufrem nebo větším místem pro kolena. Žádné prostorové čáry a kouzla se nekonají a interiér vás neohromí velikostí, ale pro běžné fungování rozhodně stačí.

Největší změnou spolu s novou přídí je nasazení nového vrcholného motoru. Tím je full hybrid kombinující atmosférickou čtyřválcovou jedna osmičku a elektromotor. Dřív tu byla jedna šestka a Renault tak trochu netradičně sáhl k upsizingu. Přiznám se, že s renaultími hybridy mám dlouhodobě ambivalentní vztah. Když jsem ho kdysi poprvé zkusil v Meganu, byl jsem spíš rozpačitý. Působilo to nekultivovaně a celou dobu jsem přemýšlel, co tím chtěl Renault vlastně říct. V minulém Cliu už to bylo výrazně lepší a ve městě navíc velmi úsporné, jen na dálnici byl znát výkonový deficit. A Captur po modernizaci? Zase tak trochu na půli cesty.

Začnu tím lepším. Dynamika je totiž překvapivě dobrá. Kombinace spalovacího motoru a elektromotoru dává malému crossoveru slušnou svižnost hlavně ve městě. Ze semaforu vystartuje ochotně a při zařazování do provozu není potřeba plánovat manévr na minutu dopředu. Po stránce výkonu mu vlastně nemám co vytknout. Slabší stránkou je kultivovanost projevu. Ne že by byl Captur při jízdě hlučný nebo vyloženě nepříjemný. Problém přichází při zastavení. Často se stane, že dojedete na semafor a spalovací motor se roztočí do vyšších otáček, aby dobil baterii, a udělá to tónem, který není úplně příjemný. Dokonce mi spolujezdkyně hned při první jízdě říkala, co dělám, že jí z toho zaléhají uši. A vlastně měla pravdu. Ten zvuk na místě působí výrazně rušivěji než u hybridů Toyoty, které běží v nižších otáčkách a mnohem tišeji. Další věc je efektivita. Během testovacího týdne jsem jezdil za 6,3 litru na sto kilometrů. Vzhledem k tomu, že většina tras vedla městem a příměstskými oblastmi, čekal bych klidně o litr nižší hodnotu.

Co se jízdních vlastností týče, Renault Captur asi nikoho zásadně nepřekvapí. Po silnicích se pohybuje s lehkostí sobě vlastní a je příjemně agilní hlavně v městském provozu. Sportovní rozhodně není, ale působí vyváženě. Řízení je příjemně naladěné a podvozek je celkově schopný.

Jediné, co mu trochu hází klacky pod nohy, jsou příliš velká kola ve vyšší výbavě. Osobně bych si uměl představit menší disky s vyšším profilem pneumatiky, komfort by byl ještě o kousek lepší. Ne že by byl Captur nepohodlný, spíš by šel dotáhnout k ještě větší pohodě. Na dálnici se ve vyšších rychlostech ozývá aerodynamický hluk od A sloupků, ale to je u menších městských crossoverů poměrně běžná věc. Chvíli mi také trvalo zvyknout si na brzdění, protože je znatelný přechod mezi rekuperací a klasickými brzdami. Tady by se ještě dalo trochu ladit. Jinak ale Captur z běžné řady městských crossoverů nijak negativně nevyčnívá a spíš patří k té lepší části nabídky.

Verdikt

Renault Captur je podle mě povedený městský crossover, který se rozhodně nemá za co stydět. Vypadá dobře, má kvalitně zpracovaný a chytře navržený interiér a vlastně dělá přesně to, co se od něj čeká. Hybridní motorizace je nadprůměrně výkonná a dynamická, zasloužila by ale lepší kultivovanost a dokázal bych si představit i nižší spotřebu. Na druhou stranu se Renaultu povedlo dobře sladit multimódovou převodovku se čtyřmi stupni pro spalovací motor a dvěma pro elektromotor. Nepůsobí rušivě a celek funguje překvapivě přirozeně.

Největší otazník tak visí nad pořizovací cenou. Captur ve výbavě Esprit Alpine s hybridem a pár příplatky vyjde zhruba na 830 000 Kč, což je za malý městský crossover už docela dost. V téhle hladině už pokukujete i po o něco prestižnější konkurenci, třeba po Lexusu LBX. Možná se ale pletu stejně jako u první generace a zákazníci si k němu cestu najdou. Nabídnout jim totiž rozhodně má co.

Technické údaje

Motor: atmosférický zážehový čtyřválec 1789 ccm
Systémový výkon: 116 kW (160 koní)
Systémový točivý moment:  270 Nm
Převodovka: šestistupňová automatická multimódová (4+2)
Maximální rychlost: 180 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 8,9 s 
Provozní hmotnost: 1441 – 1514 kg 
Kapacita baterie: 1,4 kWh
Průměrná spotřeba dle výrobce: 4,4/100 km
Průměrná spotřeba v testu: 6,3 l/100 km
Cena vozu od: 536 900,- (Evolution, TCe 115)
Cena vozu od se stejným motorem: 706 000,- (Techno, E-Tech full hybrid 160)
Cena testovaného vozu: 835 000,- (Esprit Alpine, E-Tech full hybrid 160)