Jistě mi dáte za pravdu, že britská automobilka Land Rover, potažmo tedy luxusnější odnož produkující pod názvem Range Rover, patři spíše mezi ty konzervativnější značky na trhu. Minimálně tedy po stránce designu a nějakého toho stylu. Jejich vozy jsou jasně rozpoznatelné na první dobrou. Ono také není moc co vymýšlet v kategorii SUV. Když totiž vymýšlíte, může se pak snadno stát, že vytvoříte kontroverzní produkt, kterému se dostane rozporuplné přijetí. Britové v tomto hrají víc na jistotu, propojují tradici s modernou, ale takovým tím pozvolným způsobem, což rozhodně není na škodu. Land Rover dobře zná svou klientelu a šije jim vozy přímo na míru. Přesto však čas od času zkusí něco nového- Začalo to v roce 2011 malým modelem Evoque, který se nakonec ukázal trefou do černého. Před šesti lety se tomuto trendu trochu jiných Range Roverů přidal i model Velar, který je také poněkud odlišný od běžné produkce. Velar prošel v letošním roce lehkou modernizací, takže jsme si jej vypůjčili k testu, abychom zjistili, co všechno se změnilo.
Jak jsme si řekli výše, Velar se světu ukázal v roce 2017. Jeho jméno odkazuje do historie, neboť předprodukční série originálního Range Roveru z roku 1969, nesla právě toto označení. Velar je pro značku důležitý minimálně z toho pohledu, že v roce 2017 přišel s novým designovým jazykem, na který později navázal zbytek modelové řady. A to jak exteriérem, tak i novou architekturou vnitřku. Právě na Velaru si mateřská automobilka vyzkoušela mnoho nového, co později aplikovala na své již zaběhnuté modely. Technicky má Velar vlastně bliž k Jaguaru F-Pace, se kterým sdílí platformu a mnoho společných dílů, než například k velkému Rangi. Ale to asi není důležité, záleží hlavně na tom, jak reálně funguje. A tady vás Velar nezklame.
Vzhledem k tomu, že se před šesti lety stal tento model průkopníkem v rámci designu celé značky, musíme se u něj na chvilku zastavit. Letošní modernizace nepřinesla mnoho změn co se exteriéru týče. Hádám, že bez přímo konfrontace s původní verzí byste nepoznali rozdíl. Nebo aspoň já bych ho nepoznal. To však rozhodně není na škodu. Velar totiž i po těch šesti letech vypadá opravdu skvěle. Strašně se mi na něm zamlouvá ta čistota a jednoduchost. Žádné překomplikované hovadiny, u kterých člověk absolutně netuší, co jimi chtěl básník říct. Žádný design pro design, alias hlavně to udělejme jinak než ostatní. Na to zaplaťpánbůh v tomto případě zapomeňte. Tohle je jednoduchý, avšak dokonale funkční design, který se mi dokonale trefil do noty. Jasně poznáte, že je to na první Range Rover. S ničím jiným si to nesplete. Zároveň mi na to sedí celkové proporce. Auto není opticky těžké, ale je vyvážené a nemáte pocit, že koukáte na obří masu hmoty. Tady je to prostě tak akorát. Skvělá práce a vůbec se nedivím, že ani po šesti letech nebylo třeba nic měnit.
Zato v interiéru je to docela jiná písnička. Tady poznáte změnu na první dobrou. V roce 2017 přišel Velar s novým pojetím vnitřku, kdy sdružoval v podstatě všechny ovládací prvky do dvou dotykových displejů na středovém panelu nad sebou. Zpočátku se jednalo o vcelku diskutované řešení, které si však našlo cestu i do dalších modelů a většina lidí se s ním pak nějak smířila. Funkčnost byla překvapivě slušná, takže proč ne. Facelift toto vzal a zahodil. Novinka totiž přichází se zbrusu novou koncepcí vnitřku, která může být pro mnohé lidi až šokující. Celý interiér je totiž dokonale čistý a jednoduchý. A myslím to doslova. Ze všech ovládacích prvků, tu zbyl jediný, centrální displej. Nenajdete tu žádné tlačítko, ovladač či něco jiného, podobně nepatřičného. Jeden displej vládne všemu. Já miluju minimalismus, takže jsem samozřejmě nadšen, protože takto si představuji dokonalý interiér. Nicméně chápu, že v mnohých taková absence ovládacích prvků může vyvolat i negativní pocity. Přestože se mi na pohled líbí takto uklizený interiér, nebývám obvykle příznivcem ovládání všeho přes displej. Nicméně, tady to opravdu funguje. Nevím, jak to udělali, ale ovládání skrze multimediální systém Range Roveru je intuitivní a zcela jednoduché. Pro nastavení teploty ani nepotřebujete kouknout na displej a můžete to provést zcela automaticky poslepu. Wow. A pokud nechcete sahat na displej, je to k dispozici hlasová asistentka Alexa. Pamatujete na častou kritiku těchto britských multimediálních systému? Tak na to můžete zapomenout, tohle je nejfunkčnější systém ,který jsem letos měl možnost otestovat. Tohle se vážně povedlo.
Pod kapotou testovaného vozu tiše předl známý řadový šestiválec z rodiny Ingenium. V tomto případě využíval vznětového principu spalování, doplněný o malý mildhybridní systém. K této kombinaci vlastně ani nemám moc, co říct. Líbila se mi už na začátku roku v prodlouženém Defenderu, je tedy jasné, že v menším, lehčím a aerodynamičtější autě rozhodně nebude fungovat hůř. Tři stovky koní a 650 Nm je dostaečná hybná síla, která se středně velkým Range Roverem nemá nejmenší potíž. Dynamika vozu je navýsost dostačující ke všem běžným potřebám. Co dostačující, bez pochyb nadstandardní. Řadová šestka potěší i svou kultivovaností. Dovnitř k posádce nepronikají žádné nežádoucí zvuky a slyšíte jen takové to příjemné vzdálené ševelení. Spotřeba se v rámci testovacího týdne ustálila někde na devíti litrech, což je akceptovatelné, vzhledem k tomu, že drtivou většinu cest jsem absolvoval po městě. Naftový šestiválec býval vždy takovým nepsaným standardem do podobného typů vozů. Já osobně bych si však, i s ohledem na typ cest, kde se nejčastěji pohybuji, vybral spíš šestiválcový benzín, nebo možná i čtyřválcový plug-in hybrid, ale volbu naftové šestky rozhodně chápu a plně podporuji. Tady chybu neuděláte.
Slova chvály si zaslouží i vzduchový podvozek, který je nositelem jízdní jistoty i takové té komfortní noblesy zároveň. Umí se poprat jak s nástrahami českých silnic, tak i s velkými koly. Zároveň se na něj můžete spolehnout, když se rozhodnete trochu popustit uzdu a pohybovat se rychlejším tempem. i to umí. Nejlépe je mu však na dálnicích, tam se cítí jako doma. V tichu a pohodlí ukrajuje kilometr za kilometrem v dokonalém tichu a pohodlí. S trochou nadsázky se dá říct, že Velar je takovou představou Land Roveru o cestovním gétéčku. Celkové jízdní nastavení a charakter celého auta se mi opravdu líbí a vlastně se mi dost strefuje do mého osobního vkusu.
Verdikt
Mám pocit, že u Land Roveru mi vyrobili auto přesně na míru. Velar mi dokonale sednul a zcela bezpochyby bych si jej uměl představit ve své garáži, jako každodenní přibližovadlo a vím, že bych byl naprosto spokojený. Tohle auto se povedlo a rád jej budu potkávat na silnicích častěji. Není to typický Range Rover s takovou tou svébytnou aurou. Velar na mě působil spíš jako takový dobrý parťák a kamarád. Pokud vás už nebaví všechny ty X6 apod. možná se zajeďte podívat do showroomu Land Roveru. Mohlo by to být řešení.
Technické údaje
Motor: přeplňovaný vznětový šestiválec 2996 cm3, MHEV
Výkon: 300 koní (221 kW) v 4000 ot./min.
Točivý moment: 650 Nm v 1 500 – 2 500ot./min.
Převodovka: osmistupňový automat ZF
Maximální rychlost: 230 km/h
Akcelerace z 0 na 100 km/h: 6,5 s
Průměrná kombinovaná spotřeba (udávaná) v testu: (7,5 l/100 km) 9,1 l/100 km
Nájezdový úhel vepředu: 27,5°
Nájezdový úhel vzadu: 29,5°
Přechodový úhel: 23,5°
Světlá výška: až 251 mm
Brodění: 580 mm
Hmotnost: 2 124 kg
Cena (Dynamic HSE D300): 2 474 959 Kč
02. listopadu 2023, 10:24
0
Auto dobré pro prvního majitele v záruce. Kdo dojde po něm jen trpí a platí peklo za servis mizerných motorů. Uvidíme jak na to budou nové řadové šestiválce.