První kilometry za volantem nového Range Roveru Evoque

Dnes už víme, že první generace Range Roveru Evoque byla trefou do černého. Byť nad ním někteří staromilci zlomili hůl již před jeho představením, se slovy, že to zcela jistě bude jen takové naleštěné prd (rozuměj obyčejné stylové SUV bez přidané hodnoty), opak byl pravdou. Nejmenší Range Rover okamžitě prokázal, že patří do této legendární rodiny zcela po právu. Kombinace zajímavého vzhledu, povedeného interiéru a překvapivých terénních schopností na danou kategorii, rozmetala všechny výtky poměrně razantním způsobem. Tohle byl Range Rover, jak se sluší a patří. Byť trochu menší, než je u této značky zvykem. Jenže nic netrvá věčně, tím spíše v automobilovém světě, a proto po dlouhých osmi letech můžeme přivítat nástupce tohoto úspěšného modelu. Bude stejně dobrý, jako jeho předchůdce? 

V otázce designu se nový Evoque drží osvědčeného pravidla. Neměnit, co funguje. Vnější vzhled tak volně navazuje na úspěšný koncept svého předchůdce a u novinky se ladily pouze detaily. Auto tak vypadá o něco agresivněji a dynamičtěji, ale základní linie jsou víceméně velmi podobné jako dříve. Nepřišli jsme o typickou masku chladiče, která je poznávacím znamením pro vozy Range Rover. Stejně tak je tu přítomna “plovoucí střecha,” kterou vkusně doplňuje stoupající ponton karoserie u bočních oken jako u předchůdce. Ani vzadu se toho moc nezměnilo. Poznávacím znamením jsou jednolitá zadní světla s hrdým nápisem Range Rover. Evoluce v tom nejlepším slova smyslu. Vnější vzhled Evoque nemělo cenu nějak dramaticky měnit, protože i po těch letech stále vypadá dobře.

Místem, které si už zasloužilo nějaké větší vylepšení byl interiér. Ten přece jen po osmi letech začal trochu zastarávat. V Range Roveru si toho byli vědomi, a proto novinka přichází se znatelně vylepšeným vnitřkem. Kam oko dohlédne, tam najde lepší materiály, čudlíky, a hlavně spoustu displejů. Pokud vám dotykové displeje nesedí, asi nebudete z nového Evoque nadšení. Kompletní ovládání audia, klimatizace a jízdních asistentů se nastěhovalo do dotykových displejů. Ano, množné číslo je tu na místě, protože Evoque přebral po vzoru větších sourozenců také sekundární obrazovku po hlavním displejem. A aby toho nebylo málo, také ovladače na volantu jsou tvořené dotykovými ploškami. Jestli je to dobře, nebo špatně, to už je na chuti každého uživatele. Za sebe mohu říct, že s tím problém nemám a docela se mi to líbí. 

Nebudu tu sáhodlouze hodnotit jízdní projev nového Evoque, protože na to jsem v něm nestrávil dostatek času. Musíte si počkat do klasického testu. Na první dobrou tak mohu jen říct, že se o něco vylepšil komfort, a především se snížil akustický hluk od kol. Po krátké terénní vložce mohu také soudit, že ani mimo zpevněné silnice se nový Range Rover neztratí. Ke krátké vyjížďce jsme si vybrali zážehový dvoulitr o výkonu 250 koní. Ten je příkladně kultivovaný a naprosto dostatečně silný. Snad jen devítistupňová převodovka mě úplně nepřesvědčila, protože těch rychlostních stupňů je tam možná víc, než by bylo záhodno. Evoque i při klidné jízdě trochu zbytečně přehazuje kvalty tam a sem. Ale tohle by mohla snad vyřešit nějaká budoucí aktualizace SW.  

Krátká projížďka novým Range Roverem Evoque nám sice zdaleka neřekla všechno, ale naznačila, že se angličtí inženýři zaměřili na největší chyby předchůdce a snažili se je napravit. A co fungovalo před tím dobře, to ponechali. Nepochybuji tak, že novinka bude minimálně stejně schopná a úspěšná, jako generace první. Má k tomu ty nejlepší předpoklady. 

Za příjemně strávené dopoledne děkujeme autosalonu Dajbych.