Je těžké mluvit o současné generaci Peugeotu 308, aniž bychom u toho zmínili Volkswagen Golf. Takže se o to nebudu ani pokoušet a se všudypřítomným Lidovým vozem se vypořádám hned na začátku.
Peugoet dlouhá léta v nižší střední třídě nabízel podivná, odulá auta s obří tlamou, která vypadala jako něco mezi ďasem mořským (Lophius Piscatorius) a malým MPV. A dost podobně také jezdila. Tedy, ne snad, že bych někdy jel na mořském ďasu, ale dokážu si představit, že je to velmi podobné jako snažit se krotit starou třistasedmičku v kombíku. Nemluvě o tom, že mořský ďas zcela určitě o mnoho lépe chutná.
V posledních letech se ale Peugeot snaží najít svoji ztracenou tvář a vrátit se k dobám, kdy vyráběl šarmantní, lehkonohá auta, která bylo radost řídit. Vezměte si takovou třistašestku. V době, kdy se vyráběla, se Volkswagen Golf prodával ve své možná sice neprůstřelné, ale také těžkopádné a nudné třetí generaci. Peugeot vedle něj působil jako drobná, sofistikovaná francouzska vedle německé matróny. Jeho štíhlá, ladná karoserie skrývala výborné motory a skvěle odladěný podvozek, jehož dynamické schopnosti chválili novináři na celém světě. V dobách, kdy neexistoval Ford Focus, byla 306 typickým hathcbackem pro nadšeného řidiče.
A nová generace 308 míří podobným směrem. Nelze přehlédnout, že cílí právě na Golf, ať už designem nebo využitím modulární platformy. Zároveň ale představuje jeho svěžejší, lidštější alternativu. Typickou vlastností Golfu (a mnoha dalších produktů koncernu VAG) je totiž jeho předvídatelnost a univerzálnost. Za jeho úspěchem se skrývá do značné míry to, že vás ničím nenaštve a že dělá přesně to, co od něj čekáte, kdy to od něj čekáte a jak to od něj čekáte.
zvenčí působí 308 o něco vřeleji a více francouzsky
Jenomže součástí lidské přirozenosti je, že nechceme mít věci, které jsou stejné jako mají všichni ostatní. A tak je pro leckoho právě ta chladná očekávatelnost německých aut poněkud proti srsti, stejně jako minimalistický design Golfu. Třistaosmička už zvenku není žádný velký odvaz, ale ve srovnání se strohým Golfem přeci jen působí o něco vřeleji a více francouzsky. Máte z ní pocit, že se vývoje doopravdy účastnil designér, zatímco u Golfu si nikdy nejste tak docela jistí, jestli jsou jeho tvary výsledkem estetického záměru, nebo to tak prostě jen inženýrům vyšlo.
Interiér je ale úplně jiný příběh. Pokud tvrdíte, že dnešní auta jsou nudná a všechna stejná, sedněte si za volant Peugeotu 308. Jeho pohled na ergonomii a uspořádání ovládacích prvků patří mezi to nejoriginálnější, co se na tomto poli v poslední dekádě nebo dvou objevilo. I se zavázanýma očima byste poznali, v jakém sedíte autě. Jen byste velkou část jeho systémů nedokázali ovládat.
Třistaosmička se totiž navrací k francouzské tradici navrhovat auta s pohledem upřeným do budoucnosti a zkoumat nové cesty, byť to občas může znamenat slepou uličku. V tomto případě se designéři rozhodli zbavit archaických tlačítek a založit vše na čistých plochách a skleněném dotykovém panelu, díky kterému to uvnitř vypadá tak trochu jako ze Star Treku. Přispívá tomu i poněkud nezvykle koncipovaná palubní deska – abyste museli co nejméně měnit směr pohledu, když sledujete přístroje, umístili je konstruktéři na samý vršek palubní desky. To by za normálních okolností znamenalo, že budou skryty za vrškem věnce volantu. Ten je proto miniaturní, aby bylo možné budíky sledovat nad ním.
leckdo si 308 možná pořídí proto, že to uvnitř vypadá jako v kosmoplánu
Celé dohromady to působí velmi futuristicky. S malým volantem v klíně, zářícími přístroji daleko před vámi a rozměrnou obrazovkou napravo se cítíte jako pilot něčeho velmi moderního a velmi sofistikovaného. Možná formule z blízké budoucnosti. Nebo malého kosmoplánu. Nebo tak něčeho. Dokážu si představit, že pro mnoho řidičů bude tento pocit sám o sobě jedním důvodů, proč si 308 pořídí.
Má to ale samozřejmě i své nevýhody. Tak třeba ten dotykový displej. Ovládat všechno letmým dotykem prstu je velmi moderní a elegantní, ale jen tehdy, když jedete po hladké silnici a můžete se alespoň částečně soustředit. V opačném případě může být snaha trefit prstem ikonku na displeji poněkud ošemetná. A nastává mnohem častěji, než by se vám líbilo – přes displej se totiž ovládá úplně všechno, včetně základních funkcí jako je nastavení klimatizace. Navíc musíte pokaždé překliknout z aktuální obrazovky (například navigace) do patřičného menu, což může být poněkud otravné.
Zlí jazykové dokonce tvrdí, že Peugeot použil dotykový displej nikoliv proto, že by byl cool, ale kvůli úspoře nákladů. Software je prý levnější než tlačítka. Mylnost této úvahy však dokazuje základní výbava Access, která má na místě displeje klasický panel s rádiem a tlačítky. A na středovém panelu obvyklé ovládání ventilace s otočnými knoflíky. Bohužel není možné si tuto konfiguraci objednat pro vyšší výbavy – dokážu si představit, že by to mnoho zákazníků uvítalo.
Druhým ergonomickým problémem v interiéru je onen malý volant. Pokud nemáte rachitickou postavu autora, může se vám velmi snadno stát, že vám bude nepříjemné mít volant tak nízko v klíně, abyste viděli na přístroje. Takže nastane volba mezi drhnutím volantu o stehna a přístroji skrytými za horní částí jeho věnce. Tady snad poprvé opravdu oceníte zploštělý spodek volantu v nezávodním autě.
A maličký volant s sebou nese ještě jednu potíž. Se svými rozměry nabízí jen minimální páku a tudíž potřebuje od elektrického posilovače řízení více asistence, aby nebyl příliš tuhý. Což, vcelku logicky, znamená ještě méně citu a přirozeného odporu, než jsme dnes zvyklí.
Spíše komfortně naladěný podvozek třistaosmičky se zkrutnou příčkou vzadu ale stejně nijak zvlášť neláká k dovádění na okreskách. Zvláště ne v kombinaci s dieselovou šestnáctistovkou – tohle je spíše auto na dlouhé cesty po hladkých dálnicích, kde přijde ke slovu hladký a tichý chod motoru, stejně jako dlouhé kvalty, díky kterým se diesel i ve svižném tempu jen líně převaluje v nízkých otáčkách. Škoda jen, že nemá trochu výkonu navíc, aby nebylo nutné do táhlých kopců podřazovat. Alespoň že řazení je, jak je u Peugeotu poslední dobou zvykem, skutečně příjemné a precizní.
smyslem existence 308 sw je nabídnout alternativu
Nedostatek dynamiky ale svému majiteli vynahradí asketickým přístupem k naftě – není problém se pohybovat kolem 5 litrů i při normálním tempu. Když k tomu přidáte relativně prostorný interiér a obrovský kufr, začne se vám před očima tvořit obraz typického zákazníka 308sw.
Smyslem jeho existence je totiž alternativa, kterou nabízí. Jeho schopnosti totiž sice nestačí na úplnou špičku třídy, ale namísto čísel a praktičnosti nabízí francouzský šarm a futuristický interiér. Není tak dobrý, aby vám vyšel jako jednoznačný vítěz díky racionální úvaze a srovnání. A není ani tak levný, aby dávalo smysl si ho koupit kvůli penězům – byť poohlédnutí se po nabídce skladových vozů přinese výrazně zajímavější obrázek než oficiální ceník.
Ale je dost dobrý na to, aby vás uspokojil, pokud jste si ho koupili primárně proto, že se vám líbí. Ať už vás zaujal design, který dokáže při správné volbě barvy a doplňků vypadat mnohem přitažlivěji než "holátko" na našich fotkách, nebo vás okouzlil "kosmický" interiér, nemusíte se obávat, že by vás zbytek auta zklamal. A být v nabité konkurenci nižší střední třídy alespoň "dost dobrý" je pořád slušný výsledek…
Technické údaje:
Motor: čtyřválec turbodiesel 1 560 cm3
Výkon: 120 koní při 3 500 ot./min
Točivý moment: 200 Nm v 1 750 – 1 750 ot./min
Převodovka: šestistupňová manuální
Maximální rychlost: 194 km/h
0-100 km/h: 10,1 s
Průměrná spotřeba (euro): 3,2 l/100 km
Cena: od 532 500 Kč (výbava Active)
Hodnocení: 6 /10
02. února 2015, 20:35
0
Velmi hezký test, se kterým mohu jen souhlasit. Když jsem loni kupoval nové auto, měl jsem 308 na dva dny půjčenou. A po jeho vrácení, jsem šel koupit Mazdu 3. :) P308 je solidně postavený auto s překvapivě schopným podvozkem a snad už fungujícím motorem (1.6THP), charakterem připomíná Golf, zda-li je to dobře nebo špatně, to už je na zvážení kupujícího. Co mi na Peugeotu vadilo nejvíc, byl právě ten interiér. Jsem mladej člověk, dotykový displej mám u telefonu, notebooku, tabletu a dokonce i u el. trouby v kuchyni, tohle ovládání mi tedy plně vyhovuje a jsem s ním sžitý. Ale u P308 jsem si prostě nezvyknul, klasické ovládání je mi v tomhle případě bližší. Jen pro srovnání, u Mazdy se v rámci bezpečnosti deaktivuje dotyková plocha po rozjezdu auta. Peugeot vás "nutí" za jízdy šmatlat po displeji. Japonská cesta zdá se mi lepší.