Novinky od Mazdy jsou skvělé, i když nepřinášejí nic moc nového

Disclaimer: Společnost Mazda mě pozvala na výlet, ubytovala v parádním hotelu na pláži, zajistila služby vítacího kocoura (sic!) a celý den mě nechala jezdit v nových autech po kopcích v okolí Barcelony. Ujišťuji vás ovšem, že má novinářská objektivita nezakolísala ani na okamžik.

Rok 2022 je pro Mazdu obdobím zásadních novinek, a pokud patříte k fanouškům nekonvenčních až rebelských řešení japonské automobilky, máte se rozhodně na co těšit. Po deseti letech (nepočítáme-li japonské domácí experimenty s hybridní dvojkou) se pod kapotou znovu objeví rotační motor, i když pouze jako range extender v jinak elektrickém modelu MX-30. Benzínem poháněná Wankelova specialita tedy nebude propojena přímo s pohonem kol, ale poskytne pouze energii baterce a elektromotoru. Každopádně – bude tam, a to se počítá.

Pak je tu samozřejmě očekávaná CX-60, která má do Mazdy vrátit šestiválce, a to dokonce i na starém kontinentu. Zároveň bude prvním mazdím plug-in hybridem a zaspekulovat si můžeme i o pohonu zadních kol, neboť auto přijede na větší platformě Large Product Group, která RWD řešení umožňuje. Už za měsíc bychom měli mít jasno.

Ale pojďme od spekulací k realitě. Jako předehru k revolučním novinkám nám automobilka prozatím ukázala dva faceliftované modely –  CX-5 a Mazdu2. Pozor – nezaměňovat s Mazdou 2 Hybrid, vzniklou ve spolupráci s Toyotou (všichni víme, co to znamená, ale taktně o tom pomlčíme). Obě dvojky se začnou prodávat letos na jaře a budou pokračovat vedle sebe.

Snad aby těch revolucí nebylo příliš, v obou případech se jedná o změny víceméně kosmetické. Spíš než lifting tu proběhla plazmaterapie, nanejvýš aplikace botoxu v malých dávkách. Začněme u CX-5, která je pro Mazdu hlavním tahounem nejen v Evropě, ale třeba i ve Spojených státech, v Kanadě nebo Austrálii. Na celém světě se během desetileté ‚kariéry‘ modelu prodalo více než tři miliony kusů a auto posbíralo mnoho cen za bezpečnost, design i spotřebitelskou popularitu. Zkrátka trefa do černého a další z řady důkazů, že SUV a crossovery jsou tím, co dnes automobilky drží nad vodou. 

Z předchozích testů si CX-5 pamatuju jako nejméně sportovní, komfortní Mazdu, která se však od většiny ostatních SUV přece jen trochu lišila v celkovém dojmu z řízení. A ten si zachovala dodneška. I když je nadupaná elektronikou a úslužnými asistenty stejně jako každé jiné moderní SUV, nepůsobí odtažitě. Pořád máte pocit, že při řízení vstupujete v interakci přímo s autem, nikoli s prostředníkem v podobě počítače, který pak vaše povely předává dál, obvykle interpretované podle vlastního uvážení. 

Letošní facelift žádné velké změny nepřináší, přesto auto působí lépe a dospěleji. Interiér je vysloveně příjemný pokojík, na vyšší úroveň se posunuly materiály i čistota designu, hranice ‚prémie‘ je zas o něco mlhavější a zbytečnější. V kabině si všimnete většího displeje, který nadále zůstává nedotykový (a mně to nadále vyhovuje), a přibylo bezdrátové nabíjení, což tedy není zrovna převratná novinka, ale lepší pozdě než nikdy. V jízdních módech se u verzí se čtyřkolkou nově objevil režim Offroad, LEDková světla teď mohou být adaptivní a tlumiče dostaly nové naladění s měkčími pružinami. To je vlastně všechno. 

Nejvýraznější změnou tak zůstává ta boží khaki barva, co vidíte na fotkách. Jmenuje se Zircon Sand Metallic a patří k limitované edici Newground. Uvnitř takového ‚Newgroundu‘ pak najdete neonově žluté rámečky výdechů klimatizace a ozdobné švy na černém čalounění. Vypadá to naprosto skvěle a na Mazdu jde i o pořádný odvaz. Limitované edice jsou celkem tři, kromě outdoorově laděného Newgroundu ještě sportovně střižená Homura a luxusní Takumi Plus. Celkem si tak budeme moci vybírat z deseti úrovní výbavy, všechny verze lze navíc kombinovat s FWD i AWD a automatem i manuálem. Jedinou výjimkou je silnější nafta, která se pojí pouze s automatem a pohonem 4x4. 

Když jsme u té nafty… Nečekala bych, že to někdy řeknu, ale příjemně mne překvapilo, že v nabídce nadále zůstane i dieselový motor. Měla jsem možnost se s ním krátce svézt a k autu se zkrátka hodí, navíc skoro nic nežere a je perfektně odhlučněný. Ale kdo ví, jak dlouho ještě vydrží, neboť na prodejích se naftové motory v Česku podílejí asi jen třemi procenty. Podobné je to s manuální převodovkou, kterou si v loňském roce pořídilo už jen 30 % zákazníků. U konzervativních Čechů, vyhlášených milovníků kvedlání, je to zajímavý vývoj. 

Cenové rozpětí nové CX-5 je poměrně široké, ale i to patří k současným trendům. Nejlevněji koupíte slabší benzin ve výbavě Emotion, a to za 667 900 Kč. Silnější diesel s automatem, čtyřkolkou a plnou výbavou šplhá přes 1,1 milionu. Vzhledem ke konkurenci se ale Mazda pořád drží někde na zlatém středu.

Pokud máte pocit, že se u CX-5 zrovna moc nezměnilo, u faceliftované dvojky je toho ještě méně. Mildhybridní motory mají nižší emise a do nabídky se vrací pár motorizací, které v předchozí verzi nebyly k dispozici. A pak je tu nová barva – zlatavě stříbrná metalíza Platinum Quartz. Když jsem se s dvojkou proháněla po klikatých silničkách mezi odpočívajícími vinicemi, pořád se mi do hlavy vracela otázka, proč měnit něco, co je přesně takové, jaké to chceme. Nejmenší Mazda je taková pojízdná radost ze života – nadšeně zrychluje, nadšeně zatáčí, nadšeně řadí, snad i nadšeně brzdí. Pro horské vracečky je jako stvořená, ale úplně stejně boží bude i ve městě, kde se obratnost a dobrá ovladatelnost stávají hlavními konkurenčními výhodami. Netuším proč, ale čím jsem starší, tím víc mě tahle maličká potrhlá auta baví.

O obou novinkách (a o hybridní dvojce samozřejmě taky) vám povíme víc už brzy, po běžném týdenním testování. Až se nad nimi v redakci pořádně pohádáme. Tak je to totiž s Mazdou vždycky – vyslouží si buď lásku, nebo hejt. Indiferentní zůstane málokdo…