Kafe&Káry Brno vol. 14: Oslava půlky prázdnin

Když jsem plánoval srpnové Kafe&Káry, tak mě ani v nejmenším nenapadlo, že půjde o tak vydařenou akci. Předpokládal jsem, že půjde o takové velice komorní setkání, na kterém bude pár lidí a nebude vadit, když nestihnu připravit moc kávy, ani že třeba nebude co k zakousnutí. Tento měsíc jsem totiž vše musel připravit bez své lepší polovičky, která umí dát pozor, jestli náhodou nedělám špatnou kávu a taky narozdíl ode mě umí péct. Ale pár dní dopředu bylo poznat, že tentokrát to s účastí nebude tak špatné a proto jsem přípravu nemohl nechat jen tak. Na nedělní dopoledne jsem měl nachystánou nejenom ledovou kávu, ale i recept na sušenky, které bych měl zvládnout i já. Plán byl tedy jasný, vstát, napéct a vyrazit.

A až na menší problém se spánkovým deficitem se mi jej podařilo dodržet. Dokonce jsem snad poprvé měl vše nachystáno tak brzy, že zbylo dost času na rychlou návštěvu ruční myčky. U té jsem potkal PepuSFI s jeho černou Pandou, se kterou se pravidelně stává prvním účastníkem Kafe&Kár. Ale dnes ne. Když už jsem všechno tak krásně stíhal, tak jsem přece musel dorazit dřív! A povedlo se! Po cestě jsem za mohutného jásotu (mého) Pepu předjel a ke stadionu dojel dřív. Sice jsem nebyl první, na místě už vyčkával Trinom s vypůjčeným naftovým Golfem a skútrista Pepa, ale přijel jsem dřív než černá Panda. A to se počítá.

Během následujících chvil se pak začali sjíždět i ostatní účastníci a opět bylo na co koukat. JDM koutek kromě Nissanů S13 a homosmečky, ve které se tentokrát objevilo vážně hezky udělané přeplňované NBfl, doplnila i postarší Supra a fancy Lexus LS430. Krásným kouskem byl světle modrý Fiat 600, který se velice vyjímal vedle jeho mladšího brášky a ukázal nám, že nová auta rostou spíše do výšky. Mě osobně tento měsíc braly za srdce Mercedesy. Na šedého Mamuta byla doslova radost se podívat. A W124 Coupé? Ach, jaká krása! Své si tu našli i milovníci amerik a snad každý kdo přijel.

S postupujícím časem se pak někteří vydali domů, nebo za dalším dobrodružstvím a zbylí účastníci začali tvořit skupinku, která se vydržela bavit až skoro do osmé hodiny večer. Takže tyto Kafe&Káry byly zatím bezkonkurenčně nejdéle trvající a jedny z nejpříjemnějších, které jsme zatím zažili. Dokonce jsem slyšel chválu na kávu a i sušenky nakonec zmizely do posledního kousku. Takže s tím mým pečením to snad nebude tak marné. Tak díky za účast a naviděnou zase za měsíc!

Za fotky tento měsíc děkujeme Martinovi a Miroslavovi!