Ford Ranger MS-RT: Styl, rallye, šířka. A k tomu korba.

Asi nemá smysl tu nějak brečet po dobách, kdy pickup byl jen pracovní nástroj pro američany v montérkách. To už je dávno, z vozu s korbou se stalo auto, které na žebříčku stylovosti dotahuje kabriolety. Je prostě cool. Takže máme v nabídce hlavně pick-upy, co mají víc leštěných ploch než zrcadlový sál a v interiéru tolik kůže, že by se za to nemusel stydět ani solidní britský klub. A právě na tomhle novém hřišti si chce zahrát i Ford Ranger MS-RT.

Když se řekne MS-RT, znalejší z vás v označení možná poznají divizi M-Sport, zkratka znamená „M-Sport road technology. Pozor, není to to „emko“ od BMW, ale parta nadšenců, co ladí závodní Fiesty a Pumy tak, aby mohly jezdit rallye. MS-RT je jejich civilní odnož, která připravuje stylovky pro běžné zákazníky jezdící převážně po normálních silnicích. A ano, uznávám, že na první pohled vypadá zrovna Ranger jako nejméně vhodné náčiní na takovou přestavbu. Ale i kdyby to bylo jen krásně nesmyslné, sympatie si Ranger MS-RT zaslouží jen za odvahu být jiný. Ale ono to navíc celé ještě docela dobře funguje. I když úplně jinak, než jsem původně čekal.

Ale začneme popořadě tím, co vás na MS-RT zaujme ze všeho nejvíc. Upravený vzhled s rozšířenými blatníky, spoilery a závodnickými koly. A také nádherný modrý lak SVO Blue, který stojí za každou z osmnácti tisícovek, které se za něj připlácí. Přední část dostala specifickou MS-RT masku chladiče se šetiúhelníkovým vzorem. Masivní nárazník má v sobě integrované sportovní průduchy a „aero“ prvky, jejichž reálný aerodynamický přínos je samozřejmě poněkud diskutabilní, ale rozhodně vypadají stylově. Nechybí samozřejmě ani full led světla a příslušná plaketka.

Největší „pecka“ jsou ale myslím právě ony široké blatníky. Auto díky nim působí mnohem širším a rozkročenějším dojmem, přidávají autu 82 milimetrů do šířky, každé kolo je „vysunutější“ o 4 cm oproti originálu. Pod nimi najdete dvoubarevné 21palcové ráfky obuté do Continentalů SportContact s na pickup poměrně nízkým profilem (275/45). Zadní část zdobí hned dva spoilery, jeden na hraně střechy a druhý na víku korby. Překvapivě tu ale nejsou žádné velké blýskavé výfuky. 

Důvodem je pohonné ústrojí vozu. Oproti očekávání, které může přiostřený vzhled budit tu není skvělý benzínový šestiválec z Raptora, ale „jen“ třílitrový turbodiesel V6 s 240 koňmi a 600 Nm, který znáte třeba z vyšších verzí standardního Rangeru nebo z varianty Wildtrak. Výkon přichází už v poměrně nízkých otáčkách, takže když šlápnete na plyn, MS-RT se s příjemným bručením rozkutálí neslušnou rychlostí, aniž by u toho dělal zbytečné divadlo. Nečekejte výbuch jako u benzínového Raptora, síla vozu ale rozhodně nechybí – zvlášť v nižších a středních otáčkách.

Trochu mě ale zamrzelo, že Ranger MS-RT nedostal nějaké specifické jízdní režimy. Zůstaly tu jen ty z Wildtraku, které si sice poradí s blátem, kameny a pískem, ale to je tu trochu zbytečné – myslím, že do takového prostředí se pickup na silničních gumách se sníženou světlou výškou a předním lízátkem stejně moc často nepodívá. Mnohem užitečnější by tu byl nějaký ten „Sport“, který trochu upraví mapu plynu, nebo software převodovky. 

Pro Ford už typická 10stupňová automatická převodovka tu ale při běžné jízdě funguje velice dobře. Řazení je hladké, rychlé a hlavně – nenápadné. Což u ní není zdaleka standardem, třeba u Mustangu nebo Bronca je občas z množství převodů trochu zmatená a míchá kvalty trochu nelogicky a velice často. U naftového motoru ale pracuje jinak – umí se přizpůsobit, udržet motor v ideálním pásmu, a když je potřeba, nedělá ji problém podřadit klidně o pět stupňů. Deset rychlostí je zkrátka hodně, ale tady to Ford zvládl elegantně. V běžném provozu se převodovka zbytečně necuká, v dálničním tempu udržuje otáčky nízko a pomáhá snižovat spotřebu – i když samozřejmě s dvoutunovým pick-upem s aerodynamikou cihly a obřími koly nebudete jezdit za pět, ale spíš kolem deseti. Já si užíval života a jezdil za dvanáct.

Ladiči z M Sportu se zaměřili i na podvozek. Bohužel ani tady ale nemohli sáhnout do zásob dílů z Raptora a tak je tu odpružení vycházející z klasického Wildtraku. Vpředu má Ranger MS-RT klasické nezávislé zavěšení s dvojitými lichoběžníky, vzadu je tuhá náprava na listových perech, sice prý s přepracovaným uložením, ale stále dost rurálního charakteru. Oproti serii je pickup snížený o 40 milimetrů a má tvrdší tlumiče, v kombinaci s většími koly a nižší bočnicí pneumatiky je nasnadě, že nelze očekávat jízdu jak na obláčku. MS-RT je tvrdý. Hodně tvrdý. Na děravých cestách se natřásá opravdu dost a příliš mu nesvědčí ani městský provoz. Zatímco s klasickými pickupy jde v pohodě přeskakovat příčné prahy, s tímhle je potřeba zásadně zpomalit, rázy do kabiny totiž přenáší opravdu nepříjemně. Tím se mimochodem dostáváme k té dřevěné bedně s logem Fordu na korbě. V ní je totiž zásoba betonových dlaždic, která alespoň trochu mírní neklidnou charakteristiku zadní nápravy. 

To nezní moc dobře, že? Ale jak se to vezme. Stačí totiž, když narazíte na hladkou okresku a najedniou to všechno začne dávat smysl. Tvrdý podvozek, širší rozchod a široké gumy se silničním vzorkem dodávají Rangeru neuvěřitelnou stabilitu a agilitu. To auto zatáčí líp než drtivá většina osobáků, přitom to je pořád 2,7 tuny těžký náklaďák. A s vypnutým protiprokluzem se chová, snad kvůli té koncepci podvozku, trochu jako starý americký sporťák. Taky mě překvapilo, jak moc přesné je řízení a jak hodně je toho cítit ve volantu – reakce na volant nejsou sportovní, ale čitelné. Možná je to oním dělnickým základem, který nemá tolik tlumících hmot, ale Ranger si s vámi při ostřejší jízdě docela hezky „povídá“. To už dneska není moc běžné a u pickupu bych to opravdu nečekal. V zatáčkách se auto lehce nakloní – ano, pořád je to pick-up a těžiště neokecáte – ale rozhodně nečekejte kolébání nebo gumové reakce. Na dálnici se MS-RT uklidní, jede jistě a překvapivě tiše.

Verdikt

Vlastně to celé vůbec nedává smysl. Vzhled okruhového speciálu, ale naftový motor naladěný spíše na tahání těžkých přívěsů, než na sportovní výkony. Sofistikovaná čtyřkolka a terénní režimy, ale snížená světlá výška, lízátko a hladké silniční gumy. Přesné řízení a tvrdý jistý podvozek, ale zároveň tuhá zadní náprava a listová pera. Jenže tohle je ten typ nesmyslu, co nevzbuzuje frustraci, ale spíše úsměv. Alespoň já jsem se během testovacího týdne usmíval velice často. Ranger MS-RT je krásné auto, jezdí zábavně, ale zároveň pořád uveze tunu na korbě a další tři a půl na tažném. Množina zákazníků nebude příliš velká, ale naprosto chápu každého, kdo si ho pořídí. 

Technické údaje

Motor: přeplňovaný vznětový šestiválec 2 956 ccm
Výkon: 176 kW (240 koní) ve 3 250 ot./min.
Točivý moment: 600 Nm v 1750 ot./min.
Převodovka: automatická desetistupňová 
Maximální rychlost: 190 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 8,7 s 
Nosnost: 980 kg
Maximální hmotnost bržděného přívěsu: 3500 kg
Průměrná spotřeba dle výrobce: 10,1 l/100 km kombinovaná 
Průměrná spotřeba v testu: 12,0 l/100 km kombinovaná 
Cena verze MS-RT: 1 966 250 Kč