Asi každý z nás to zná. Existují značky, které vám k srdci nepřirostou. Jejich filozofie a způsob, jakým staví své vozy, jsou na hony vzdálené tomu, co naopak za volantem upřednostňujete vy. A pak jsou automobilky, jejichž vozy vašim potřebám vyhovují prakticky ideálně. Přesně se trefují do vkusu a již od prvního nasednutí do auta víte, že tady to bude správně a vy budete spokojeni. V mém případě do té druhé kategorie spadá i Ford. Automobily s modrým oválem na přídi mi obvykle sedí jak dobře padnoucí smoking. Fiestu považuji za nejlepší malé auto na trhu. Nová Puma je velmi příjemné překvapení. Focus patří bezesporu také na špičku své kategorie. A mám rád i Mondeo a S-Max. Fordy prostě kombinují přesně ty vlastnosti, které u aut dokážu ocenit. Jenže, jak už to tak bývá, zákonitě se občas musí objevit výjimka, potvrzující ono pravidlo. Bude tou výjimkou právě třetí generace Kugy?
Ford Kuga je kompaktní SUV, které se v uplynulých 13 letech poměrně zdařile etablovalo ve stálici evropského, potažmo českého trhu. První generace měla poměrně osobitý design a uvnitř zrovna neoplývala místem nazbyt, ale zase docela hezky jezdila. Druhá generace zapracovala na zmíněných nedostatcích, přidala kapku pohodlí a výsledkem bylo velice univerzální auto, které jsem nejednou doporučoval svým známým. Aktuální Kuga je tu s námi již druhým rokem, ale teprve teď se nám dostala do rukou. Dostaneme opět auto podle osvědčeného receptu, nebo se tentokrát posunula Kuga někam jinam? Co o ní vlastně víme? Narostla o nezanedbatelných 8 cm na délku a 5 cm na šířku. Největší devízou Kugy je však nabídka pohonů. Dnes se jede trend elektrifikace a upozaďují se spalovací motory (především ten naftový). Ford to samozřejmě ví, ale přesto (anebo právě proto) vám stále dává na výběr. Pod kapotou Kugy můžete mít slabý i silný diesel, benzínový motor, full hybrid a dokonce i plug-in hybrid. To jsou vskutku velkorysé možnosti, chybí patrně jen čistý elektromobil, ale bez toho se asi klidně obejdu. My jsme k testu dostali full hybrid (HEV) s pohonem předních kol. Bude to ideální kombinace?
Design Kugy bych rozdělil na dvě části. Před B sloupkem a za ním. Přední část navazuje na designovou linii aktuálních Fordů. Je taková lehce ocumlaná, ale vcelku líbivá a zajímavá. Velká maska chladiče spolu s rozměrnými světlomety vytvářejí takový příjemný úsměv. A toho nikdy na silnicích není dost. Zadní část však už tolik nadšení nevzbuzuje. Je hranatější, opticky poměrně těžká a ne zcela vyvážená. Aspoň tedy v mých očích. Přijde mi, že ty dvě poloviny vozu spolu tak nějak docela nesedí. Ale kdoví, patent na vkus nemám a skoro každému, komu jsem Kugu ukázal, tomu se líbila. Takže nejspíš bude chyba ve mně.
Pozitivní slova mám však k interiéru. Ten sice neoplývá přehnanou invencí a blízký příbuzenský vztah s ostatními členy rodiny Ford rychle odhalíte, nicméně to rozhodně není na škodu. Vnitřek vozu je vydařený z ergonomického hlediska. Ford zde nesdružuje tisíc funkcí do jedné ikony na displeji, nýbrž všechny důležité ovládací prvky mají své dedikované fyzické tlačítko. Je to rychlé, intuitivní a Ford za to zaslouží pochvalu, že odolal tomuto módnímu trendu. Dotykový displej tu samozřejmě nechybí. V tomto případě ve formě vystrčeného tabletu, ale jeho pozice je dobrá a určitě nepřekáží výhledu. Druhý displej se nachází pod volantem a k tomu si výtku neodpustím. Vadila mi jeho grafika, která vypadá příliš stroze, ale zároveň není moc přehledná. Nejsem odpůrcem displejů místo budíků, ale řešení od Fordu mne nepotěšilo. Interiéru by také prospělo lehčí oživení, je na pohled trochu temný (a kontrastní prošívání to nezachrání), ale tady záleží na osobním vkusu. Věřím, že to může někomu i vyhovovat. Jinak nemám, co bych vytknul. Prostornost je zcela dostatečná, kufr ideálně přístupný, tady nebude strádat ani čtyřčlenná rodina.
Pohonné ústrojí v našem případě tvořil atmosférický zážehový dvouapůllitr, kterému vypomáhal elektromotor. Na silnici se síla motoru přenášela skrze převodovku eCVT. Přijde vám takové řešení povědomé? Ano, světový lídr na poli hybridů, japonská Toyota, se spoléhá na velmi podobné řešení. Benzínová dvouapůlka, elektromotor, eCVT. Prostě na papíře by se řeklo, že to musí být stejné. Avšak není. Rozdílů je překvapivě dost a hlavně způsob, jakým hybridní systém působí na řidiče je velmi rozdílný a ukazuje, že náskok Toyoty je pořád ještě viditelný. Pomiňme, že systémový výkon Fordu je o něco nižší (necelých 30 koní). Toyota je v nižších rychlostech velmi příjemně svižná a vyvolává pocit, že má snad i vyšší výkon než je psáno, a teprve v těch vyšších trochu zvadne (a člověk by jí tam hádal naopak nižší výkon). Ford je takový letargický a těžkopádný v celém rychlostním spektru. 190 koní není žádný zázračný výkon, ale málo to také není. Kuga je však taková vláčná, rozvážná a chybí ji ráznější podání výkonového potenciálu. Jasně dává najevo, že upřednostňuje klidnou jízdu před nerozumným šlapáním na plynový pedál. Chybí tomu jiskra. Spotřeba se však drží v rozumných mezích, a to je u hybridu asi nejdůležitější zpráva. V takovém tom běžném režimu se dá bez problému jezdit pod šest litrů. Potíž nastane na dálnici, kde apetit rychle stoupá. Můj průměr za celý týden činil zhruba 7 litrů, což považuji za akceptovatelné.
Lehce rozpolcená osobnost Kugy se pak projevuje i při samotné jízdě. Kuga je primárně pohodlné auto, což je správná volba. Podvozek tohoto kompaktního SUV příjemně pohoupe a vyžehlí většinu nerovností. Problém dělají jen vyloženě ostré výmoly, o které maličko zakopává, ale to není záležitost podvozku, nýbrž velkých kol. O palec menší a bude po obtížích. Potud tedy v naprostém pořádku. Kde je tedy problém? Tentokrát v řízení. To je totiž až zbytečně hyperaktivní a ostré a ke komfortnímu ladění celého auta se nehodí. Nevím, co byl účel, jestli navodit pocit agility, či něco jiného, avšak minulo se to účinkem. Výsledkem je akorát fakt, že pokud se rozhodnete držet vyšší tempo na točitých silnicích, pak celé auto znervózní a řidič s ním. Pro facelift tak poprosím lehce otupit řízení a bude to lepší.
Verdikt
Asi jste to poznali z předchozích řádků, ale kdyby ne, tak musím říct, že z Fordu Kuga jsem po týdnu ježdění měl poněkud rozporuplné pocity. Ať už se to týká vnějšího designu, který se mi z jedné části opravdu líbí, zatimco z té druhé jej neumím uchopit. Rozpolcený jsem byl i z pohonného ústrojí, které sice umí být velice efektivní, avšak pouze v jednom režimu jízdy. Když vyjedete mimo komfortní zónu (jak je teď módní říkat) vozu, tak už to taková sláva není. A uměl bych si představit i dramatičtější podání výkonu. A nakonec samotná jízda, která působila lehce nesourodě, když příjemně pohodlný podvozek doplňovalo zbytečně hyperaktivní řízení. Kuga není špatné auto, to vůbec ne. Navíc s cenou 750 tisíc za tento hybrid je to vlastně rozumná koupě. Jen to chtělo dotáhnout některé drobností, aby byl co nejmenší prostor pro kritiku. A kdoví, třeba verze s obyčejným spalovacím motorem bude vyváženější. To se dozvíte na našich stránkách již za pár týdnů.
Technické údaje
Motor: zážehový čtyřválec 2 490 cm3
Systémový výkon: 140 kW (190 koní)
Točivý moment (elektromotor): 200 Nm (230 Nm)
Převodovka: automatická eCVT
Pohotovostní hmotnost: 1 701 kg
Maximální rychlost: 196 km/h
0-100 km/h: 9,1 s
Kombinovaná spotřeba udávaná: 5,4 – 5,8 l/100 km
Spotřeba v testu: 7,0 l/100 km
Cena základní verze (s daným motorem): 759 900 Kč
08. dubna 2021, 10:27
0
Já měl paradoxně největší problém s posedem - sedí se dost vysoko a sedačky nemají moc dobré boční vedení. S pHEVem se dalo jezdit kolem 5 litrů, do nájezdu na dálnici :-D