Cupra se mi opravdu líbí. Na rozdíl od Seatu se podle mě nebojí trochu víc se vyhranit a předvést víc temperamentu, který od španělských automobilek čekáme. Seat to neměl lehké – pokoušel se skloubit právě trochu jižanské divokosti, ale stále být přístupný i pro masy. Cupra tímto díky své minulosti netrpí a sportovnost od ní tak trochu očekáváme. Jenže jde tohle dohromady se středně velkým SUV, které už je tady s námi nějaký ten pátek je?
Pojďme to zjistit u samotného vozu. Při prvním letmém pohledu by snad laik okamžitě vyřkl jméno Seat, ale stačí koukat se jen o vteřinku déle a něco je jinak. Je to spousta malých a drobných detailů, které hezky doplňují známý celek, ale dělají ho zajímavější než dřív. Maska i její tvar je stejný, ale chybí chrom. To samé se děje třeba na lištách kolem oken. Největší změnou je ale samozřejmě použití „měděné“ barvy na velkých kolech a také na znaku automobilky. Je až s podivem, jak málo detailů umí hezky pozměnit celek. Pro mě je nejdivočejší částí zadní nárazník, který dostal pět obdélníkových otvorů. U základní motorizace ale přišel o koncovky výfuků (nebo spíš jednoho výfuku), což je asi největším poznávacím znamením od ostatních, ostřejších verzí.
Ateca je „divoká“ takovým jemným způsobem. Společně s Leonem jde o pozůstatky po Seatu, o modely, které mají zapůsobit na konzervativnější zákazníky, kteří chtějí o maličko víc stylu, ale stále hledí především na praktičnost. Pro ty, kteří už to mají naopak, je tu připravený třeba veleoblíbený Formentor, po kterém, přiznám se, bych asi sáhnul i já.
Na decentní změny exteriéru navazují i ty v interiéru. Ani uvnitř vozu se toho příliš nemění a prim tu hraje především měděná barva na volantu a dalších detailech po celém autě (výdechy ventilace, nitě na sedadlech a ve dveřích a podobně). Že tu ale není dost změn neznamená, že by to bylo špatně. Právě naopak – interiér této Cupry je především díky skvělým sportovním sedačkám s integrovanou hlavovou opěrkou a logem automobilky velmi příjemným místem k životu. Vyniká přesně stejnými kvalitami, jako ten od Seatu. Je tedy na svou třídu slušně prostorný, kvalitně sestavený, ergonomický, plný praktických detailů a díky drobným úpravám i trochu pohlednější. Přesto je znát, že tu ještě nejsme v luxusní třídě a spousta, byť kvalitního, ale šedého plastu, u někoho může navodit trochu nudnější dojem. Také už je trochu znát věk Atecy, která je tu s námi již od roku 2016 a netrpělivě tak vyhlíží nástupce.
Svůj odstavec si jistě zaslouží i ergonomie vozu, která je zde, možná díky právě zmiňovanému staršímu základu, opravdu příkladná. Řadí se tak, že prostě vezmu za masivní páku, tu posunu a přesně vím jestli jsem zařadil nebo ne. Žádná otočná kolečka nebo joysticky. Teplotu v interiéru ovládám kolečkem s jemným chodem, a ne ťukáním po dotykovém displeji s nejistým výsledkem. Stejně tak jde tlačítky ovládat i zbytek funkcí klimatizace a taky pár dalších nezbytných prvků, jako je vypínání Start&Stop systému, dveří kufru a podobně. Přesto si na své přijdou i milovníci displejů, pro které je tu jeden místo přístrojového štítu a druhý samozřejmě především pro infotainment. Ten za volantem umí mnoho zobrazení, včetně sportovního s hezky výrazným otáčkoměrem uprostřed. Druhý je zas hezky postaru zakomponovaný do přístrojové desky a netrčí někam do prostoru. Společné mají to, že nelze mít připomínek ke kvalitě zobrazení, barevnosti, čitelnosti nebo rychlosti systému. Je to trochu paradoxní, ale přijde mi, že tenhle starší systém ovládání je možná lepší než novější, který teď koncern VW používá.
Ohledně techniky sázela Cupra na to nejlepší, co bylo k dispozici, a tak jste si až do loňského roku mohli vybrat Atecu jen s dvoulitrovým TSI. Pro rozšíření okruhu zájemců ale do nabídky přibyl i menší čtyřválec 1.5 TSI o výkonu 110 kW, který se tak stal základní motorizací. Mít ale v dnešní době jako základ čtyřválec není vůbec špatné. Z ostatních modelů koncernu víme, že tento agregát je velmi povedený a Ateca mi to jen potvrzuje. Hned po nastartování se usadí na prakticky neslyšném volnoběhu, a hlavně běží krásně vyrovnaně, bez jakýchkoli zbytečných vibrací.
Při jízdě je znát skvělé sladění se sedmistupňovým dvouspojkou DSG, což nepřekvapuje – vždyť Volkswagen to ladí již roky. 110 kW je na 1,5 tuny vážící auto tak akorát a pomáhá točivý moment 250 Nm, který je dostupný již od 1500 otáček. To jsou na vstupní motorizaci pěkné hodnoty a zrychlení 9,3 s na sto km/h je pěkným průměrem třídy. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, zda to právě na Cupru stačí. Tady je zkrátka důležité vnímání značky, a to bude silně individuální. Ještě nedávno, když slovo Cupra označovalo to nejlepší, nejvýkonnější a nejrychlejší, co uměl Seat nabídnout, by tu tento motor byl trochu nepatřičný. Jenže po tom, co se Cupra osamostatnila a vydala se svou vlastní cestou, je potřeba mít širší portfolio a uspokojit i zájemce, kterým se líbí sportovní styl, který značka představuje, ale dvoulitr je pro jejich používání zbytečný, anebo také příliš drahý.
Naladění podvozku je bez vážnějších připomínek. Na tento vůz dostanete vždy 19palcová kola. Možná bych začal u o palec méně, aby se lépe schoval kontrast s malými brzdami u základní motorizace, ale funkčně to ničemu nevadí. Cupra je i díky tomu samozřejmě o něco tužší než u výchozího Seatu, který začíná již na 16 palcích, ale právě pro ten sportovnější pocit si přece Atecu kupujeme. Tlumiče nemají s poměrně lehkou (na dnešní dobu) karoserií přehnaně moc práce a díky delším zdvihům umějí především v přímém směru poskytovat příjemně pohodlnou jízdu. Naopak v zatáčkách musí podržet karoserii, která je trochu vyšší než třeba v Leonu, a tak trochu přitvrdí. Rozhodně je ale na podvozek spoleh a díky lehkému předku s malým motorem auto hezky rychle následuje povely volantu. Je opravdu cítit, jak by auto chtělo jet a je na to připravené, ale základní motor je… prostě základní. Přesto se nebojím říct, že trochu té sportovnosti, kterou u Cupry hledáme, tady je (na poměry třídy). Trochu zamrzí jen nemožnost volby pohonu všech kol, který je k dispozici jen u silnějších motorizací.
Co ale rozhodně potěší, je spotřeba paliva, která se zde drží na uzdě. Motor umí při nižší zátěži odpojovat dva válce a šetřit tím drahocenné mililitry zkapalněných dinosaurů. Při jízdě je tato změna naštěstí prakticky nepostřehnutelná, a tak řidiče ani posádku neruší. O jeho funkci vás informuje jen nápis „2-válcový režim“ na displeji před řidičem. Výsledkem je, že jsem necelých tisíc kilometrů vyváženým mixem silnic (dálnice/okresní silnice/město) zakončil se spotřebou 6,7 litru na 100 km, což mi přijde jako slušná hodnota, která jistě potěší peněženku majitele.
Cena je samozřejmě dalším lákadlem, které vstupní motorizace přináší. Cupra Ateca vychází v základu na 875 tisíc korun, což je trochu překvapivě prakticky shodná cena s příbuzným Seatem v podobné výbavě FR. Verze od Cupry ale přináší pár drobností navíc (velká kola, nárazníky, sedadla), díky kterým se může jednat o rozumnou volbu, kdy za stejné peníze dostávám více stylu. To mi přijde jako poměrně zajímavá nabídka.
Závěr
Ateca je s Leonem takový odrazový můstek ke značce Cupra. Jde o jediné dva modely kompletně vycházející ze Seatu. Ale je to špatně? Rozhodně ne. Lety prověřená konstrukce rozhodně nezklame a má stále co nabídnout. Cupra přidává trochu stylu zvenku, trochu zevnitř, ale cenu výrazně nezvedá. Ateca je tak stále prostornější než Formentor, a tak je její využití univerzálnější. Právě u ní mi nově přidaná základní motorizace dává největší smysl. U Formentoru, té pravé Cupry, která 1.5 TSI může mít také, už bych naopak očekával spíš výkonnější dvoulitr. Je ale pěkné, že Cupra nabízí možnosti a výběr už je na zákazníkovi.
Technické údaje
Motor: přeplňovaný zážehový čtyřválec 1498 cm3
Nejvyšší výkon: 110 kW (150 k) v 5000 – 6000 ot.úmin
Nejvyšší točivý moment: 250 Nm v 1500 – 4000 ot./min
Provozní hmotnost: 1449 kg
Převodovka: sedmistupňová dvouspojková DSG
Maximální rychlost: 199 km/h
Zrychlení 0-100km/h: 9,3 s
Spotřeba normovaná / v testu: 6,5-7 l na 100 km / 6,7 l na 100 km
Cena od: 874 900 Kč
