Petr „Petrusab“ Slinták

Tonale je určitě jedno ze zajímavých středních SUV na trhu a je škoda, že jich na českých silnicích vídám tak málo. V dnešní době fádních maxi-displejidních interiérů oceňuji klasičtější, funkční a designově stylové řešení této AR. Osobně se mi ovšem facelift Tonale moc nezamlouvá. Líbila se mi víc ta předchozí maska s protáhlejším chladičem a spz umístěnou na straně nárazníku. A změna klasické řadící páky do otočného ovladače je podle mě odklon od funkčnějšího řešení. Páka mi k AR sedí víc. Co však nechápu je fakt, že ve druhé řadě nad sedadly u stropu nad bočnímu okny stále absentuje madlo pro ruce pasažérů - včetně háčku na pověšení bundy, saka atp. Všímám si, že někteří výrobci (i drahých aut) toto zanedbávají a přitom to dříve bývala běžná součást základní výbavy. Asi si v AR myslí, že uživatelé jejich aut jezdí jenom v tričku a obyčejný háček k pověšení saka v autě jim scházet nebude. Mě teda jo a dost by mě to štvalo, když bych háček v autě neměl. Každopádně zlepšení jízdních vlastností Tonale vítám a je škoda, že se v Evropě neprodává ta dvoulitrová verze. Snad značka AR neodejde do věčných automobilových lovišť. Její auta stále mají něco do sebe i přes to, že mají i své mouchy.

Facelift přední masky se podle mne povedl. Ta řadící páka je taktéž plus. Nevkusný maxitablet je ovšem velké mínus. To si mohli odpustit. Proč zrušili to, co bylo chvályhodné? Funkční dobře rozmístěná tlačítka jsou nenahraditelná. Vydají za řadku rádobyužitečných asistentů řízení.

Díky za výborný článek. Až pojedu do Moldavska, Solonceni bych nerad minul. Tento perestrojkový a transformační příběh je hodně poučný a příznačný pro danou dobu. Doporučuji text nabídnout též časopisu NaVychod.org