Ceny paliv letí vzůru. Kolik peněz z každé nádrže ve skutečnosti odevzdáte státu?

Jen málokdo z nás si při zastávce u čerpací nebo nabíjecí stanice uvědomuje, že se právě stává přímým účastníkem jednoho z nejsložitějších finančních procesů v národním hospodářství. Cena paliva na totemu totiž není jen odrazem hodnoty komodity, ale výsledkem koktejlu světové geopolitiky, lokální daňové politiky a logistických nákladů. Zatímco u klasického benzínu tvoří daně více než polovinu výsledné sumy, u moderních alternativ, jako je elektřina nebo vodík, se o budoucí podobě zdanění teprve vedou ostré bitvy v parlamentních kuloárech.

Struktura ceny tradičních fosilních paliv, tedy benzínu a nafty, je nejvíce transparentní, ale zároveň nejvíce zatížená historií a daňovým apetitem státu. Základem je samozřejmě cena surové ropy Brent na světových trzích, která se do konečného vyúčtování promítá zhruba z jedné třetiny. Zbytek tvoří náklady na rafinaci, marže prodejců, doprava a povinné přimíchávání biosložek.

Nejvíc peněz spolkne stát

Skutečným „otesánkem“ je však stát. Spotřební daň je v tuzemsku koncipována jako fixní částka z každého litru, což v roce 2026 znamená přibližně třináct korun (12,84 přesně) u benzínu a deset ( 9,95) korun u nafty. K tomu se připočítává 21% daň z přidané hodnoty, která se paradoxně počítá i z již zahrnuté spotřební daně. Jde o klasický případ daně z daně, který právem budí emoce, ale pro státní rozpočet představuje nepostradatelný a stabilní příjem.

Pokud se podíváme do historie, zjistíme, že spotřební daně, dříve nazývané akcízy, mají v českých zemích hluboké kořeny. Původně se týkaly soli, piva nebo cukru a jejich smyslem bylo regulovat spotřebu „přepychového“ nebo škodlivého zboží. Moderní systém spotřebních daní, jak ho známe dnes, byl v České republice zaveden 1. ledna 1993 v rámci velké daňové reformy po vzniku samostatného státu. Od té doby se tato daň stala hlavním nástrojem, kterým stát inkasuje prostředky na údržbu silniční sítě, ačkoli se tyto příjmy v rozpočtu často rozpouštějí dost netransparentně.

Plynné alternativy, jako jsou LPG a CNG, byly dlouhá léta vnímány jako daňové přístavy. Nízká spotřební daň u zkapalněného ropného plynu (LPG) stále drží jeho cenu na polovině oproti benzínu, i když rok 2026 přinesl mírné zdražení kvůli nové metodice výpočtu emisní zátěže, která zohledňuje celý životní cyklus paliva. U stlačeného zemního plynu (CNG) je situace obdobná, ovšem zde cena mnohem více fluktuuje v závislosti na dění na evropských energetických burzách. 

Zcela specifickou kapitolu tvoří vodík. V roce 2026 je jeho cena stále vysoká, pohybuje se kolem čtyř set korun za kilogram. Paradoxem je, že u vodíku netvoří hlavní náklad daň, která je zatím symbolická, ale proces jeho výroby a distribuce. Elektrolýza vyžaduje obrovské množství energie a následné stlačování na extrémní tlaky 700 barů vyžaduje technologie, které se do ceny promítají vskutku citelně. Přestože je vodík některými vnímán jako palivo budoucnosti, jeho ekonomická realita je zatím spíše v rukou dotací než volného trhu.

Elektřina bez spotřební daně?

Největší polemika současnosti se však točí kolem elektřiny. U elektromobilů se struktura ceny zásadně liší podle toho, kde majitel nabíjí. Zatímco doma platí regulovanou cenu zahrnující distribuci a systémové služby, u veřejných rychlonabíječek platí prémiovou cenu za rychlost a dostupnost. Právě zde se však otevírá důležitá otázka: jak dlouho ještě stát nechá řidiče elektromobilů jezdit bez spotřební daně? S rostoucím podílem elektrických aut na silnicích totiž v rozpočtu vzniká miliardová díra po nevybrané dani z benzínu a nafty.

Kritici současného stavu upozorňují na nespravedlnost, kdy těžké elektromobily opotřebovávají vozovky stejně nebo více jako spalovací vozy, ale na jejich opravu přispívají minimálně. Debata se v roce 2026 posouvá k zavedení daně za ujetý kilometr, která by se měřila pomocí GPS nebo hlášením nájezdu při technické kontrole. Odpůrci naopak varují, že dodatečné zdanění zabije motivaci k ekologické dopravě a technicky bude obtížné odlišit elektřinu spálenou v motoru od té, kterou spotřebovala domácí pračka. Jedno je však jisté – éra, kdy stát neviděl do vašich domácích zásuvek, se v kontextu dopravy pomalu ale jistě chýlí ke konci.

Porovnání podílu daní jednotlivých paliv

Palivo                     Typická cena (vč. DPH)  Podíl daní (Spotřební + DPH)
Benzín Natural 95   38,50 Kč/l                     cca 53 %
Motorová nafta       36,90 Kč/l                     cca 47 %
LPG                        18,50 Kč/l                      cca 32 %
Elektřina (AC)          9,00 Kč/kWh                cca 18 %
Vodík                      400 Kč/kg                    cca 17 %