BMW jako ušlechtilý kůň a Peugeot jako krásná žena. Jaké názvy mají zavedené značky v Číně?

Čínština je jazyk, který se žádnému západnímu ani náznakem nepodobá. Mimo jiné nepoužívá písmena, ale celé slabiky, přičemž typicky jeden výraz tvoří dva až čtyři znaky – každý z nich představuje jednu slabiku. Není to nic lehkého, význam znaků se mění dle kontextu a podobně znějící slabiky mohou být dle intonace zcela rozdílnými znaky s rozdílným významem.

Z toho vyplývá, že západní značky se musí chtě nechtě přizpůsobit. Číňan, který není bilingvní, by totiž neměl sebemenší šanci název přečíst. A to i tehdy, pokud zná latinku, která se používá pro standardní přepis čínštiny (tzv. pinyin). Pinyin se v moderní době Číňanům hodí například pro práci na počítači nebo s chytrým telefonem, a tak latinku znají. Nakonec doučit se k těm několika tisícům čínských znaků nějakých 30 z naší abecedy je asi to nejmenší.

Jak se tedy která značka v Číně jmenuje a co to znamená? To vám rádi odhalíme, přičemž se budeme držet primárně standardního zápisu (bez intonačních znamének nad samohláskami). K tomu v některých případech připojíme i v českých médiích zaužívaný starší český přepis pro snadnější pochopení výslovnosti, protože takové pinyinové „d“ se ve skutečnosti čte jako „t“. Ale zase české „čch“ nemá s „ch“ nic společného, je to znázornění měkkého č.

A jelikož nejsem sinolog, určitě v některých detailech se dopustím chyb. Jsme tu ale pro zábavu, tak mi to snad prominete. Ale Jeníkovi to přece jen nedalo a požádal o pomoc experta. Ing. Mgr. Ivo Pajorek nám opravil pár detailů a přidal cenné komentáře.

Volkswagen byl první a šel na to přímočaře

První západní značkou, která úspěšně pronikla na čínský trh, je Volkswagen. Německé slovo, které je i pro jiné evropské národy středně náročným jazykolamem (stačí vzpomenout na nepovedený český „focvágn“), v Číně neznají. Říká se mu Dazhong [ta-čung], což znamená lid. Plným jménem je pak Volskwagen Dazhongqiche [ta-čung čchi-čche], neboli auto pro lidi. Tady se na to zkrátka šlo od lesa.

Jeden ze stěžejních modelů se jmenuje Jetta, a u něj se všechno hezky sešlo. Čínská varianta Jieda [ťie-ta] zrovna znamená „rychle dostupný“. Není divu, že tuto značku Volkswagen osamostatnil a učinil z ní řadu cenově přístupnějších modelů.

U ostatních značek VW Group narazíme na druhý typický přístup: fonetický převod bez jakéhokoliv hlubšího významu. Škoda je tudíž Sikeda, Audi zase Aodi, Bentley znají v Číně jako Benli, Lamborghini trošku zajímavěji jako Lanbojini [lan-po-ťi-ni] a Bugatti je prý odjakživa Bujiadi [pu-ťia-ti].

Tak nějak bychom to intuitivně očekávali, ale v mnoha případech se tvůrci přepisu opravdu snažili a jejich výtvor dokáže vyvolat lehký úsměv na tváři Evropana.

Evropské hrátky s čínskými znaky

Mým nejoblíbenějším v tomto směru je mnichovské BMW, v Číně známé jako Baoma – ušlechtilý kůň. Mercedes-Benz má svůj čínský název podobně kouzelný, běžně se mu říká Benchi [pen-čch']. Tento název jasně odkazuje na slovo Benz a má i svůj význam, jet rychle. Alternativním zápisem je Pengchi, což už nic konkrétního neznamená, a plný název zní Meisaidesi Benchi. Ing. Mgr. Pajorek dodává: v počátcích svého působení v Číně se Benz potýkal s tím, že se mu říkalo Ben Si, to znamená smrtelně hloupý.

Image francouzských firem je v Číně bez ohledu na obor velmi silná, i v automobilové sféře jde v očích tamních zákazníků o prémiovou produkci. Proto si také pohrály s významem svého přepisu. Peugeot je Biaozhi [piao-č'], to čínsky znamená „krásná (žena)“. Citroën je složité slovo, výraz Xuetielong [süe-tchie-lung] proto lze považovat za maximum možného. Shodou záměrných náhod příslušné znaky znamenají sníh, železo a drak.

To Renault si říká Leinuo, stejně se přepisuje jméno Reynolds nebo název města Reno v Nevadě. Snad i proto Renault v Číně neprorazil a pomalu se stahuje. Příčinou to určitě není, ale součástí vysvětlení být může.

Britské značky si daly záležet více než Renault. Land Rover je Luhu, což znamená něco jako „tygr na cestách“, Jaguar zase vsadil na téměř doslovný překlad a říká si Jiebao [ťie-pao] – rychlý panter (zvíře jaguár je ale čínsky meizhouhu [mej-čou-chu], krásný ostrovní tygr). Někdejší Rover je pak zcela výjimečným případem. Po čínsku je to Rongwei, působivá síla, ale v angličtině to zní opravdu špatně. Proto čínský majitel značky používá zpětný přepis „Roewe“, a to raději jen doma v Číně. Opravdovou značku Rover totiž společně s Land Roverem vlastní indická Tata, a tak Roewe mimo Čínu nedráždí zákazníky ani Tatu a působí výhradně jako MG.

U ostatních evropských značek hlubší význam nenajdeme, ale můžete si alespoň zkusit tipnout, co se skrývá za Falali, Mashaladi, Feiyate nebo Woerwo.

Poetické asijské souznění

Nejkrásnější japonskou značkou v Číně je Nissan, neboli Richan – zrození slunce. Dnes si říká také Nisang, to už nic poetického bohužel neznačí. Těžko pak rozumět oficiálnímu přepisu dalších dvou značek: Toyota je Fengtian (plodné pole) a Honda Bentian (kořen a pole). Zřejmě se Japonci snaží čínským zákazníkům sdělit či naznačit něco zcela mimo naše evropské uvažování.

Ing. Mgr. Pajorek přidává skutečné vysvětlení: Fengtian je čínské čtení stejných znaků jako používají v Číně, které se japonsky čtou Tojota a je to dnes název města, kde se ty auta vyrábějí. Z wiki: Název města byl změněn z původního Koromo (挙母市, Koromo-ši) na Tojota v roce 1959, a to podle firmy Toyota Motor Corporation. Firma Toyota má ve městě Tojota svůj hlavní podnik. Japonci používají čínské znaky + dvě speciální “abecedy”. Podobně také Honda: Bentian je čínské čtení znaků, které se v japonštině čtou Honden nebo Honda.

Podobně obtížné je proniknout do logiky dalších značek. Mazda si říká Wanshide, tedy získat deset tisíc věcí. Snadněji pochopitelný je alternativní název Mazida (dostupný kůň), snad v duchu jinba ittai. Suzuki je v Číně Lingmu (dřevěný zvon) a Mitsubishi zase Sanling (tři ořechy). Diamant by měl být čínsky zuan, proč v čínském názvu značky nefiguruje, těžko říct.

A zde nás odborník vyvádí ze zažitého omylu: Mitsubishi v japonštině znamená ne tři diamanty, ale tři kotvice, což je nějaká rostlina, co ale má tvar diamantu. Diamant se z toho stal až později, proto v původních znacích ani v čínštině nefiguruje

Subaru pak sází na nicneříkající přepis Sibalu.

A Korejci? Ti na to jdou jinak. Hyundai, tedy Xiandai [sien-taj] znamená současná doba, to je v dobrém souladu s korejským významem značky (modernost). Kia v podobě Qiya by se pak s trochou představivosti mohla číst… Kia.

Ford v podobě Futu je synonymem pro zvláštní štěstí, zatímco ostatní americké značky v tomto hledání nových významů nejedou. Populární Buick je Bieke, Cadillac je Kadilake a Jeep zase Jipu. Nic z toho hlubší význam nemá, nebo mi to aspoň není známo.

A co místní? To se možná pobavíte

Místní hvězda Geely, mimo jiné majitel Volva a Lotusu, je v čínském originále Jili – šťastný. Dongfeng znamená východní vítr, dříve se přitom tato automobilky jmenovala Second Automobile Works (ač byla založena jako několikátá čínská automobilka v roce 1969). Haval spadající pod koncern Great Wall neznamená zhola nic. A BAIC, SAIC, GAC nebo JAC jsou pro změnu zkratky anglických názvů s místopisnými pojmy.

Existuje ale i údernější přístup. Zotye, v originále Zhongtai Qiche [čung-tchaj čchi-čche], by šlo volně přeložit jako „automobilka mír a pokoj všemu lidu“. A můj oblíbený Hongqi [chung-čchi], původně výrobce vládních limuzín, znamená doslova rudá vlajka. Nakonec dodnes je tento symbol v logu značky spadající pod koncern FAW (First Automobile Works založený roku 1953).

Výrobce off-roadů Leopaard (zpravidla s technickým základem Mitsubishi) se v originále jmenuje Liebao, což je čínsky leopard. A i u nás působící značka elektromobilů Zhidou, čte se [č'-tou], nikoliv [židou], znamená moudrá fazole.