Auto, které klame tělem. Svezli jsme se Renaultem Rafale, novým vrcholem francouzské značky

V tomto týdnu automobilka Renault představila svou novou vlajkovou loď – model Rafale. To největší a nejluxusnější, co si u jejích dealerů můžete pořídit. I když značka zatím boduje spíš na poli menších a středních vozů, segment D je pro něj lákavým polem. A to i přesto, že zde pevnou rukou vládne německá trojka. Přímou konkurenci Rafalu je však velmi těžké určit, vždycky to budou auta poněkud jiná, ať už velikostí, typem karoserie nebo cenovkou. Jde tedy o krok do neznáma – odvážný, ale s nejistou budoucností. Modely jako Avantime či VelSatis by mohly vyprávět…

První plusové body sbírá Rafale za příběh, který kolem sebe vystavěl. Není náhoda, že se české představení konalo v prostorách Leteckého Muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi a úvodní řeč pronesl jeho ředitel Vladimír Handlík, mistr Evropy i světa ve stavbě a vedení radiem řízených historických letadel. Také volba ambasadora nového modelu je dobře promyšlená – je jím akrobatický pilot Lukáš Pařízek, držitel hromady cen z českých i světových šampionátů. 

Název Rafale odkazuje na historii leteckého průmyslu, konkrétně rok 1933, kdy společnost Renault koupila leteckou firmu Caudron. Rok na to vznikl závodní letoun C 460 Rafale, který s pilotkou Helene Boucher za kniplem vytvořil rychlostní rekord 445 kilometrů v hodině. 

Nové technologie, sportovní charakter, důraz na aerodynamiku, to vše jsou příhodné oslí můstky vedoucí k aktuální vlajkové lodi značky. Brilantní marketing!

Ale pojďme se podívat na auto samotné. Jeho technika vychází z modelů Espace a Austral, celkově sportovnější zaměření však zahrnuje ladění podvozku a samozřejmě specifický design. Gilles Vidal, autor aktuálního designového jazyka, tu se svým týmem odvedl skvělou práci. Celá myšlenka SUV kupé vám nemusí být ani trochu blízká, ale celkový tvar a zejména detaily zaujmou na první pohled. Maska chladiče složená z drobných „diamantů“ vytváří zajímavé optické efekty, odvážné prolisy zvou světlo a stíny k působivým hrátkám… Sakra, já se snad dám na psaní reklamních textů… Každopádně si troufám říct, že se Rafalu dostane velké pozornosti. 

Vnitřek už není tak dechberoucí, i když působí velmi pěkně. Výbava Esprit Alpine, kterou mám možnost si prohlédnout, zahrnuje alcantarové sedačky s podsvíceným logem (při spuštění systému pulsuje v barvách trikolory), digitální přístrojovku propojenou s centrálním displejem a dekor z pravé břidlice. Především je tu ale spousta místa, a to vpředu i vzadu. Sednu-li si sama za sebe, zbyde mi před koleny snad pětadvacet čísel místa. Cestující vzadu mají navíc k dispozici chytrou loketní opěrku, která může sloužit k pouhému hovění, ale i jako minibar s výklopnými držáky na chytrou elektroniku – mobil nebo tablet. Co se povedlo mimořádně, je inteligentní panoramatická střecha Solarbay, kterou je možné tlačítkem či hlasovým pokynem zneprůhlednit – nejenom celou, ale i po jednotlivých segmentech. Velmi působivé! A navíc velmi funkční. 

Infotainment postavený na systému Google zvládne až 50 aplikací, zrcadlení telefonu už tedy není potřeba. Mapa s aktuálními dopravními informacemi funguje dokonce lépe a rychleji než ta mobilní, neboť přijímač v autě je oproti telefonu výrazně silnější. Nechybí tu samozřejmě ani fikané tlačítko pro pohotové vypínání nežádoucích asistentů. 

Co se mi naopak nelíbí? V první řadě lány lesklého plastu, kam oko dohlédne. Proč, táži se! Všichni na něj nadávají, všichni vědí, že se upatlá a poškrábe, přesto se s urputností podobního prodejce objevuje znovu a znovu, snad v každém novém autě. Tady je ho mimořádně mnoho. Nenadchla mě ani přístrojovka, která má několik prudce designových a efektních možností zobrazení, ale žádnou „obyčejnou“, která by netahala za oči. A do třetice – les páček na pravé straně pod volantem (k tradičním stěračům a ovládání audia se přidal ještě volič převodovky) taky nemusí být každému po chuti.

Další mírné rozpaky se dostaví, když se dozvím, že se bude Rafale nabízet jen se dvěma motorizacemi. V tomto roce je to zatím jen hybridní pohon složený z benzinového tříválce o objemu 1.2 litru, elektromotoru a startér-generátoru. Na papíře nevypadá zle – 200 koní, spotřeba 4,7 litru dle WLTP, stovka za 8,9 vteřiny. V nižších rychlostech a při plynulé jízdě funguje příjemně, je tichý, svižný, ani o něm nevíte. Když však začnete šlapat na plyn důrazněji, multimodová převodovka jako by vaše povely nestihla vykonávat. Na podřazení čekáte příliš dlouho, jindy nechá motor zbytečně vytáčet, i když jste dávno ubrali plyn. Ano, hovořím zde o ostřejší jízdě – právě k té ale vnější podoba auta celkem svádí. Zvykat si budete muset i na brzdy, které mají znatelnou rekuperační díru.

Úplně jinou kapitolou je podvozek. Pokud jsem se (právě pro zmíněnou vnější podobu) obávala, že bude příliš sportovní, rozuměj tvrdý, očekávání se nenaplnilo. Testovací trasa vedla i po nejzářnějších ukázkách silničářské ignorance, pocit pohodlí ale nevyprchal ani na nich. Jízda je skutečně komfortní, přitom si tlumiče nechají líbit i rychlé zatáčení. Nutno zmínit, že nejvyšší výbava přináší natáčecí zadní nápravu, která dává velkému SUV v zatáčkách nečekanou mrštnost, skoro jako by se o dvě čísla zmenšilo. Myslím, že tohle se fakt povedlo.

Možnosti podvozku možná lépe využije očekávaný plug-in hybrid s výkonem 300 koní a pohonem všech čtyř kol, který by měl do Česka dorazit na přelomu roku. Aktuální Rafale zatím klame tělem – ve sportovně vyhlížející karoserii nabídne spíš klidnou a plynulou jízdu, v níž metoda brzda-plyn rozhodně nemá místo. BMW se o své zákazníky zatím obávat nemusí, i když se domnívám, že mnoho jiných velký Renault zaujme mimořádnou prostorností, nepřehlédnutelným designem i super výbavou. 

A jak je to s cenami? Startovní cenovka auta s výbavou Tecno činí 999 tisíc, výbava Esprit Alpine vyjde o sto tisíc dráž.