11-Foot-8 Bridge: Největší otvírák na světě

Na rušné ulici Gregson Street v americkém Durhamu se provozem sune nákladní auto. Řidič si v navigaci hlídá nejkratší trasu, která vede na opačný konec města. Cesta se svažuje pod nenápadný železniční viadukt. Nic nenasvědčuje tomu, že o pár vteřin později se stane dalším z mnoha účinkujících v nekonečném seriálu, kterému znalí neřeknou jinak, než 11 foot 8. 

Možná jste na videa z tohoto místa také narazili. Nenápadný železniční viadukt, na něm svítivě žlutá lišta, dva obří nápisy omezující výšku a nad nimi velká textová tabule a dva semafory. Videa, na nichž pod most vjíždí dodávky, obytné vozy nebo stěhovací náklaďáky, a následuje více či méně efektní oddělení vrchní části nákladového prostoru jsou návyková. Některé vozy se pod mostem protáhnou jen s lehkým škrtnutím, jiné se téměř rozpůlí, náklad letí vzduchem a přihlížejícím kolemjdoucím se na tváři po prvotním úleku objeví nenápadný, provinilý úsměv. Smát se cizímu neštěstí je sice kruté, ale tady je to víceméně folklór.

Most existuje v Durhamu už od roku 1940, kdy byla auta drobnější a nikdo se příliš nezamýšlel nad tím, že by výška podjezdu mohla být někdy problém. V té době šlo o nenápadné místo na trase, která měla větší význam pro železnici než pro automobilisty. První zaznamenané nehody se tu objevily už v 70. letech, kdy se v USA změnily stavební normy a pro nové mosty začala platit minimální podjezdová výška 14 stop. 

Moderní svět přinesl pak dodávky, kamiony s vysokými skříňovými nástavbami a hlavně GPS navigace, které řidiče neomylně posílají nejkratší trasou — bez ohledu na to, jestli se tam opravdu vejdou. A tak se z malého starého mostu stal drtič plechu. Dlouhé roky šlo o lokální kuriozitu, která bavila maximálně pár místních. Až když si jeden zaměstnanec sousední kanceláře, jistý Jürgen Henn, v roce 2008 nainstaloval před okno kameru a začal incidenty zveřejňovat online, změnil se most v celebritu světového formátu.

Záběry nízkého mostu, který každých několik týdnů zničí střechu dalšího auta, se začaly virálně šířit napříč internetem. Silniční průšvihy, na kterých obvykle není nic zábavného, se v podání 11-foot-8 bridge změnily na surrealistickou komedii. Místní si zvykli na hlasité rány a zvuk, kdy se plech aut odírá o traverzu na spodní hraně mostu, a na sociálních sítích se začalo závodit, kdo natočí ten „nejhezčí“ skalp. Podobně jako u Ruffordského brodu se i tady objevila skupina fanoušků, kteří místo sledovali téměř každodenně. Jen místo vody zespoda tu ničí auta železná traverza z vršku.

A protože internet miluje opakující se tragikomedie, vznikla kolem mostu komunita nadšenců, kteří se sdružili kolem webu 11foot8.com. Někteří sledovali statistiky nehod. Jiní tipovali, kolik centimetrů střecha vydrží. Řidiči místních firem se začali předhánět, kdo mostu unikne o milimetry, a vzniklo dokonce pár legend: například jeden konkrétní typ kurýrního nákladního auta prý projel pod mostem jen ráno, kdy byl plný balíků a měl plnou nádrž paliva, a tak seděl o maličko níže, než odpoledne, kdy už mu cesta těsně nevyšla. Vznikl dokonce i krátký dokument, který celý fenomén dopodrobna vysvětluje.

Úřady si brzy uvědomily, že se kolem mostu odehrává cosi, co by se dalo považovat za bezpečnostní problém. Přibyly větší značky, výraznější barvy, blikající světla, textová tabule, dokonce i visící varovné lišty, které mají varovat řidiče ještě před nárazem. Nic z toho ale zcela nepomohlo. Každý rok se našel někdo, kdo si myslel, že značka lže, nebo prostě nekoukal na cestu. Vrcholem snah o nápravu se stalo zvednutí celého mostu v roce 2019 o osm palců. Vypadalo to jako řešení, které udělá za vším tečku. Jenže i tak se občas stane, že se najde auto dostatečně velké, aby o střechu přišlo i tady. Most si tak navzdory úpravě ponechal svou pověst žrouta střech, i když dnes k nehodám dochází už spíše výjimečně. Kamera na protější budově ale stále běží. Jürgen Henn ji ani po letech neodinstaloval. A tak najdeme v archivu záznam i z letošního léta, kdy si pod mostem škrtnul stěhovací náklaďák.

Po letech slávy a stovkách víceméně kuriózních incidentů se tak atmosféra místa změnila. Davové pobavení nahradila opatrnost, most už není tak drsným lovcem kovových trofejí jako kdysi. Ale stejně jako Rufford Ford i 11-Foot-8 Bridge zanechal po svém neobvyklém období stopu v internetové historii. Stal se připomínkou toho, že i nicotná chyba v odhadu, nebo chvíle nepozornosti, může vést k nečekaně hlasitému a poněkud trapnému konci.