Poklesky automobilového průmyslu a jiné průpovídky

Po druhé světové válce se americký automobilový konstruktér a podnikatel Preston Tucker rozhodl uvést na trh koncepčně zajímavý a pokrokový Tucker 48 . Bohužel jeho snaha neměla dlouhého trvání. Vize samotá byla působivá, obchodní taktika poněkud méně. Pan Tucker se totiž pokusil prodat práva na prodej vozu ještě před jeho vznikem a Komise pro cenné papíry ho začala vyšetřovat kvůli podvodu. Tucker dával velkou část viny za své problémy automobilovému průmyslu, který se ho (podle něj) snažil dostat. "Moji společníci, já i Tucker Corporation jsme byli vyšetřováni znovu a znovu," napsal v otevřeném dopise z 15. června 1948. "Miliony dolarů z peněz daňových poplatníků byly promrhány ve snaze zničit Tuckera, zamezit nám přístup k potřebným surovinám, zaměstnat nás obranou sebe natolik, aby se motoristická veřejnost unavila čekáním na zcela nový vůz s motorem vzadu."

Přestože byl nakonec v roce 1950 zproštěn obvinění z podvodu, firma/Tucker už neexistoval. Vyrobeno bylo pouze 51 vozů, z nichž dva vlastní režisér Francis Ford Coppola, jehož otec byl jedním z investorů, kteří si Tucker objednali a koupili i jeho akcie. Vzpomíná: "Vzal mě, abych se na vůz podíval, když byl vystaven, a byl jsem nadšený. Velmi dobře si pamatuji detaily a celé měsíce jsem se ptal: 'Kdy přijde Tucker? Nakonec mi řekl, že nikdy nepřijde a že velké společnosti nechtějí, aby existoval, a nedovolí panu Tuckerovi koupit ocel nebo potřebné zásoby".

Dojemné, trochu to připomíná moravskou ságu o bateriích, které svět (ani Číňan) neviděl…

Audi 5000 byl technický vyspělý automobil pro US trh. Možná až moc, jak doložil rozhovor s majiteli, kteří uvedli, že jejich vozy náhle a samovolně zrychlily. V reportáži „60 Minutes“ se objevily záběry vozu, který se zjevně sám řítil vpřed – což, jak se později ukázalo, televizní štáb tak trochu zmanipuloval. Spotřebitelé přesto prchali a množily se žaloby (protože když se v US můžete “svézt s davem”, je potřeba se také soudit). Úřad NHTSA po třech letech zkoumání v roce 1989 Audi očistil, ačkoli 60 Minutes svůj příspěvek neodvolal a místo toho označil reportáž za "názor". Prodej vozů Audi se propadl ze 74 000 kusů v roce 1984 na 12 000 v roce 1991.

Víte jak… jeden může být objektivně debil, ale je to jen váš názor.

Ford Pinto

V roce 1977 zveřejnil časopis „Mother Jones“ článek kde stálo, že společnost Ford Motor Company sedm let prodávala auta, "o kterých věděla, že v nich zbytečně uhoří stovky lidí". Podle zprávy inženýři Fordu při předvýrobních crash testech zjistili, že při nárazu zezadu může snadno dojít k protržení palivové nádrže vozu a vzniku požáru. Místo aby automobilka problém odstranila, rozhodla se pokračovat ve výrobě. Mother Jones také objevil pět let staré memorandum o smrtelných nehodách vozu Pinto způsobených požárem, v němž byl popsán scénář nákladů a přínosů. Taková firemní rozvahovka. V poznámce se odhaduje, že každé úmrtí v souvislosti s vozem Pinto přišlo na 200 000 dolarů, což znamená, že opravy problému činí 49,5 milionu dolarů a náklady na re-design 137 milionů dolarů. Ford zahájil svolávání vozu Pinto v roce 1978 kvůli úpravám palivové nádrže.

Myslíte, že našel svědomí nebo jen klesly náklady pod úroveň opravy? Your choice…

Začátkem roku 1995 se začaly objevovat problémy bezpečnostních pásů od japonského výrobce dílů Takata. O několik měsíců později NHTSA oznámila stažení bezpečnostních pásů u milionů automobilů prodaných v letech 1986 až 1991. Podnětem k tomuto manévru byly obavy, že se přezky pásů nezapínají a neodepínají. Že by fail u bezpečnostího pásu? Opatření se týkalo více než 8 milionů vozidel, což v té době představovalo druhé největší stažení automobilů z trhu za posledních 30 let. Bylo přijato více než 700 stížností na zasekávání pásů, které se týkaly nejméně 60 zranění, ale žádného úmrtí. Svolávací akce se týkala přibližně desítky výrobců automobilů ve Spojených státech a Japonsku. Deník Detroit News odhadl, že náklady na svolání vozidel mohou dosáhnout až 1 miliardy dolarů.

Spínač zapalování GM 

V roce 2001 si technici společnosti General Motors všimli problémů se spínači zapalování u modelu Saturn Ion. Podle tehdejší interní zprávy byl problém vyřešen a spínač byl přepracován. Když však v letech 2004 a 2005 začala společnost GM dostávat hlášení o tom, že její vozy Chevrolet Cobalts ztrácejí při zapnutém klíčku výkon, což způsobuje, že přestávají fungovat posilovače brzd, řízení a airbagy, rozhodla se automobilka vyhnout přepracování mimo jiné… wait for it… kvůli nákladům. Tento problém nakonec stál společnost miliardy dolarů a způsobil řadu nehod a 124 úmrtí. Ale víte co, každý si to koupil dobrovolně…

V roce 2014 zahájila společnost GM rozsáhlou svolávací akci, která se týkala milionů vozů vyrobených od roku 2004. Skandál vymazal ze zisku více než 5 miliard dolarů, jak odhaduje agentura Reuters, a ministerstvo spravedlnosti GM nařídilo, aby kvůli této záležitosti zaplatil pokutu 900 milionů dolarů.

Ve Spojených státech bylo svoláno více než 30 milionů vozidel vyrobených 10 různými výrobci automobilů kvůli výměně čelních airbagů od výrobce Takata. Deník The New York Times v roce 2014 zveřejnil zprávu, podle níž si společnost Takata a Honda dali na čas s upozorněním veřejnosti na nebezpečné závady. Zpráva spojovala dvě úmrtí a více než 30 zranění s prasklými airbagy ve vozidlech Honda.

V lednu 2015 udělil úřad NHTSA společnosti Honda pokutu ve výši 70 milionů dolarů v rámci občanskoprávních sankcí za neoznámení úmrtí, zranění a záručních nároků. V únoru agentura oznámila, že uloží společnosti Takata pokutu 14 000 USD denně za to, že plně nespolupracovala při vyšetřování. "Bezpečnost je společná odpovědnost a to, že společnost Takata plně nespolupracovala při našem vyšetřování, je nepřijatelné a nebude to tolerováno. Za každý den, kdy společnost Takata nebude plně spolupracovat s našimi požadavky, jí uložíme další pokutu," uvedl v prohlášení americký ministr dopravy Anthony Foxx.

V ČR by se Takata hodila do insolvence, přejmenovala a fungovala vesele dál…

Společnost Daimler se v roce 2010 dohodla s Komisí pro cenné papíry na vyrovnání za korupci a úplatkářství, které probíhaly po více než deset let. Renomovaná automobilka souhlasila se zaplacením 185 milionů dolarů v důsledku obvinění, že prostřednictvím přes 200 transakcí ve 22 zemích uskutečnila neoprávněné platby ve výši 56 milionů dolarů.

Komise pro cenné papíry a burzy zjistila, že společnost Daimler získala díky těmto transakcím příjmy ve výši 1,9 miliardy dolarů a 90 milionů dolarů v podobě nezákonných zisků a vyplatila úplatky iráckým ministerstvům v souvislosti s programem UN Oil for Food. "Korupci a úplatky ve společnosti Daimler lze bez nadsázky označit za běžnou obchodní praxi," uvedl ve svém prohlášení Robert Khuzami, ředitel odboru vymáhání práva SEC. "Konečné náklady a reputační důsledky, které Daimler utrpěl, jsou poučením, které by měly pozorně studovat všechny společnosti." Tak jistě… ledaže by…

Kdo maže, ten jede…?

BMW v roce 2020 zaplatilo 18 milionů dolarů za vykazování nadhodnocených prodejů v období 2015 až 2019; Fiat Chrysler ve 2019 za stejný trestný čin zaplatil dokonce 40 milionů dolarů. Manipulace s údaji o prodejích vede spotřebitele k domněnce, že si kupují "nejprodávanější" vozidlo. Vykazování starých prodejů jako nových, zaznamenávání prodeje v poslední den měsíce a jeho stahování v první den následujícího měsíce nebo sahání do "banky" (BMW) nebo "prasátka na drobné" (v případě Fiatu), aby se prodejní čísla zvýšila, je nefér vůči poctivým konkurentům a připomíná létání taháním se za tkaničky od bot.

Tak čísla donutíme k čemukoliv, mučíme-li je dost dlouho…

Pro pobavení – nové technologie mohou mít někdy zavádějící výklad. "AutoPilot" od Tesly není autopilot,

"CAT Folder – kočičí schránka" od Hyundai,

sice neukládá kočky, ale alespoň není nebezpečná (ve skutečnosti jde o součást audio systému).

Vím, že to zdaleka nejsou všechny aférky (DeLorean, DieselGate, Duel o ovládnutí VW/Porsche), ale vybral jsem ty, které mé poetické duši přijdou zajímavé a dostatečně zvrácené (viz třeba nacenění života vaší mámy nebo syna pro firemní kalkulaci opravit fail nebo odškodnit pozůstalé)…

Jak to vidíte vy?