Lesney´s No.36 - Opel Diplomat

Model, který jsem pořídil někdy koncem loňského roku, byl za hodně dobrou cenu. Proč taky ne, sklo rozbité, osy zarezlé, víko motoru nakřivo, karoserie omatlaná modrým čímsi, pod nímž prosvítá původní zlatavě žlutá.

Je čas modelu vrátit zpět zašlou slávu…a to znamená ho v první řadě rozebrat. Tentokrát odvrtat jeden pivot, udělat otvor průměru 1,5, a následně dorobit závit. Vše bez problému. Interiérový plast a plast motoru (ano, tentokrát máme i motor!) jsem omyl, prosklení kabiny nemělo cenu zachraňovat, vzhledem k tomu, že ho podstatná část chyběla, to ani nemělo smysl. Objednal jsem repliku na eBay (vždycky objednávám po balících, abych zredukoval sumy za poštovné, takže tahle věta se tu bude objevovat asi docela často, díly a potisky teď nakupuju víc, než samotná autíčka….).

Zbavit se barvy byl další oříšek – zlatavá na barvožrouta odmítla reagovat. Musel jsem ho nechat působit hodně dlouho, abych následně model ještě dobrušoval. Oblíbená ocelová vlna na závěr, a po třech hodinách čekání, matlání, čekání, škrábání, matlání, čekání a broušení konečně kastle vypadá jakžtakž k světu.

Odstín jsem pochopitelně netrefil – takhle zářivou zlatou Tamiya nedělá, možná by se podařilo s jiným výrobcem, ale nechtěl jsem riskovat….namíchal jsem tak podobnou, jak jsem jen dokázal, barva není tak výrazná, ale přesto je to zlatavá (byť na fotkách vypadá obyčejně žlutě….), a k modelu se, dle mého, docela hodí. Před lakováním samotným jsem si “udělal” masku a zadní čelo – nelakoval jsem je, nechal jsem je leštěné, masku následně lehce začernil, a poté jemným tlakem na ocelovou vlnu obrousil, aby vznikla struktura chladiče. Pro lakování jsem všechno zakryl izolační páskou, mám s ní lepší zkušenost, než s malířskou, je plastová a netáhne tolik barvu, a po pořádném přitlačení ji pod sebe nepustí. Po laku jsem zvýraznil nárazníky (na Netu jsem si vyhledal, co všechno Diplomat může mít chromové, a rozhodl jsem se pro zlatou střední cestu), přední oranžové blinkry (ruka se mi třásla, netrefit se, můžu lakovat celé znova!), zadní lampy, kliky – a to je vše. Zajímavostí tohohle auta je fakt, že tankovací hrdlo se nachází v chormované liště mezi zadními světly, přesně uprostřed. Jakýsi náznak je i na tomto modelu. Nic jsem s ním ale nedělal, nechal jsem ho leštěný, stejně jako zbytek lišty. 

Zbývalo ještě opravit podvozek, oživit kolečka, nalakovat načerno, složit (tentokrát se mi ne a ne podařit rozklepnout osu tak, aby se nezkřivila, ale nakonec se i to podařilo), olakovat model dvěma pořádnými vrstvami čirého laku, a po zaschnutí složit dohromady.

Dobrá věc se podařila, a model teď má svoje čestné místo v polici mezi ostatními. A vy můžete porovnat stav před a po ;-)