Když 2 litry jsou fajn drink, ale ne objem motoru

"Právě se vracím z Hradu….." Těmito slovy začala v roce 1948 éra Komančéros v čele s Klementem Gottwaldem a jeho dneska už legendárním projevem. Ale ne, nebojte se, nezbláznil jsem se, ani se tahle doba nevrací. Tedy alespoň doufám, protože jinak bych nemohl napsat o akci amerických imperialistů, na které jsem o víkendu byl.

Cože? Kdeže jsem to teda byl? V německých Dráždaněch se už po sedmé konal sraz majitelů a příznivců amerických aut, s názvem “US car convention Dresden”. Německo asi každý z nás dneska považuje za relativně poklidnou a spořádanou zemi, kde všichni jezdí ve Volkswagenech, popřípadě zvolí nějakou ze svých vlastních prémiových značek. Přesto se i tam najde dost bláznů do “detroitského železa”, což dokládá nejen tenhle, i hromada dalších srazů Amerik, které se zde každoročně pořádají. A protože Drážďany nejsou od Prahy tak daleko, rozhodli jsme se s kamarádem, že na tuhle akci taky vyrazíme. Je to sraz US aut, takže ani my jsme nemohli přijet v ničem jiném a na tenhle výlet jsme vytáhli kamarádovu Corvette C5.

V Drážďanech je člověk po dálnici za chvíli a při přibližování se místu srazu už začínáme potkávat hromadu Amerik, které přijíždějí ze všech směrů. U brány nás navádí organizátoři na parkování. Vlastně je to systémem, tady odboč vpravo a najdi si svoje místo. Ale protože Němci jsou opravdu spořádaní, tak to není žádný problém a za chvíli už parkujeme a můžeme vyrazit mezi auta a prohlížet místní vozový park. Tady si každý nadšenec do Amerik musí přijít na své. Je libo sporťák? Žádný problém. Jsou tady Mustangy, Camara, Corvetty, Challengery, Vipery… A že Vám nevoní nové auto? Nevadí, jejich předchůdci až do prvních generací z 50. nebo 60. let jsou také hojně zastoupené. Návrat do minulosti je naprosto perfektní. Nebo dáte raději přednost “Návratu do budoucnosti?” Proč ne, tady je:

Ale možná je to na vás pořád málo drsné. Jestli jste potetovaný pořízek s čírem a v koženém křiváku, pak pro vás možná bude lepší nějaký ten hot rod nebo rat rod.

Ne každý se ale chce mačkat ve stísněném sporťáku. Někteří dávají přednost full size velikosti auta. Pro ně tu jsou jak velké sedany a kabriolety, obří MPV od Chevroletu a GMC, tak drsné pickupy s nazvedaným podvozkem a dvojmontáží kol na zadní nápravě. Pořád je to malé? Pak už zbývá jedině školní autobus. Na výběr je tu hned několik z nich. 40 míst k sezení už vám snad stačí. :-) 

Nad tím vším dohlíží organizátoři a strážci pořádku. Ale nebojte se. Nejedná se o policejní brutalitu. Nebo snad ano?

Ať si ale člověk vybere cokoliv, jedno mají tahle auta společné. Drtivá většina z nich má pod kapotou motor s osmi válci o velmi neslušném objemu. Dva litry je tady opravdu jen fajn drink. :-) 

A právě tyhle motory burácí všude kolem, nejen v celém areálu, ale i kolem něj. Na přilehlých silnicích je slyšet řev motorů od cruisujících účastníků a smrad od spálených gum. Co jsem to na začátku psal o těch spořádaných Němcích?  S přibývajícími hodinami se začíná probouzet divá zvěř. :-) 

Neděle je potom vyhrazená nejen na cestu domů, ale i na závěrečnou spanilou jízdu napříč městem. Jsou to auta, a tak nejlíp je jim v pohybu a i já to tak mám nejradši. Je to obrovská podívaná i pro místní, když se ta masa dá do pohybu.

A nejlepší na tom je, když si pak člověk může vychutnávat ten úžasný zvuk motorů. To temné bublání.

Kolik jich bylo, se mně neptejte. Když jsem odjížděl, tak jsem viděl pořadové číslo 1240. Vlastně i my jsme už v sobotu dopoledne měli něco přes 900. Je fajn, že pořád existuje i něco jiného, než elektromobil nebo tříválec. A je jedno, jestli je to moderní auto nebo starý veterán. Tahle auta mají opravdovou duši. Tady byla cítit láska k těmhle strojům a možná i trochu to šílenství. Zaplať pán Bůh. :-) Tak za rok zase naviděnou v Drážďanech.