Ferrari 365 GT4 2+2

Jestliže mluvíme o exotech a drahých vozech, Ferrari je zcela jistě první, které vytane na mysli, a pokud zmíníme i ošklivost, je zcela přirozené, že debata skončí u modelů 365 a 330 GTC Zagato. Zatímco druhý jmenovaný vůz vznikl pouze v jediném exempláři, který bezpečně hyzdí sbírku soukromého sběratele, model 365 se ve své době těšil značné oblibě. Dnes již slavný vzpínající se hřebec vydělává především na tričkách a předražených kšiltovkách, ale na začátku sedmdesátých let to byly právě cestovní vozy, které v Maranellu udržovaly slavnou rosso corsa mimo účetní knihy. Pod kontroverzním zevnějškem se naštěstí skrývá naprosto perfektní mix ingrediencí. V přední části trubkového prostorového rámu hnízdí stejný motor, který poháněl legendární Daytonu. Dvanáctiválec Colombo o objemu 4,4 litrů poskytoval slušných 340 koní v 6200 otáčkách, a aby jeho řev nevyzněl naprázdno, kontakt s vozovkou zabezpečilo plně nezávislé odpružení s dvojitými lichoběžníky na obou nápravách. Cestovní vůz byl vybaven veškerým komfortem své doby včetně klimatizace a snoubil tak cestovní nirvánu s ovladatelností a výkony super-sportu. Kéž by jen nevypadal jako kubistický zvratek. Klasická tříprostorová karoserie se ke slavné značce hodí stejně dobře jako plastové nárazníky nebo výpočty TCO. Aby nebylo potupy málo, modernizovaná verze 400 dostala vůbec první automatickou převodovku v dějinách značky ztělesněnou letargickým třístupňovým Borg-Warnerem, který nebyl zrovna nejmodernějším zástupcem svého druhu a běžně přebýval pod kapotami Fiatů a Jaguarů. K dovršení potupy přišel facelift v podobě 400i s motorem omezeným emisemi. Ačkoliv by bylo snazší nadávat na všechny svatokrádeže modernizovaných verzí, skutečně nejohavnějším sériové vyráběným Ferrari zůstává původní 365 GT4 2+2 se svými plastovými nárazníky, miniaturními zadními světly a skleníkem na místě, kde se běžně vyskytuje kabina.