Autíčkářův týden: Londýn má nové taxi a Čína našla kladivo na BMW

V pravidelném nedělním souhrnu informací z automobilového světa si představíme krásný Renault, který ctí pravidla funkcionalismu, zavzpomínáme na první kabriolet značky Range Rover a poodhalíme burku nenápadného hatchbacku zachyceného v Turecku. Celý výčet doplní slibované kladivo na BMW, se kterým poněkud překvapivě přišla jedna elegantně vyhlížející Číňanka.

Renault Corbusier concept: Sedmé nebe estétovo

Švýcarského malíře, urbanistu a  především architekta působícího pod pseudonymem Le Corbusier zná u nás jen málokdo. Mimo jeho kratičké návštěvy v Praze jej se střední Evropou skutečně nic nespojuje, avšak mnoho realizovaných projektů najdeme ve Francii a Švýcarsku. Právě v těchto zemích je jeho jméno obecně známo, a protože Švýcarsko vlastní automobilovou produkcí nedisponuje (Rinspeed je pouhý úpravce s kusovou výrobou), zbylo na Francouzích, aby umělci vysekli pokolonu. Za tím účelem designové oddělení Renaultu představilo koncept Coupé Corbusier, který je v současné době k vidění ve slavné Villa Savoye poblíž Paříže.

Futuristicky vyhlížející koncept aplikuje některé z Corbusierových designových postupů na karoserii automobilu. Nízké kupé s ostrými zlomy svým jednoduchým profilem připomíná klasická britská GT. Přední části dominuje rozměrná maska s chromovanými lamelami, evokující styl art deco, populární za Corbusierova života. Nenápadnou, ocelově šedou karoserii protínají lesklé pruhy ohraničující přední i zadní blatníky. Takto odlišené panely, spolu s propadlou kapotou, nechávají koncept vyniknout nad ostatními designovými počiny poslední doby. Je vidět, že návrhem tohoto Renaultu se zabýval skutečně nadaný člověk.

Ačkoliv se jedná o skutečné umělecké dílo, jeho osudem bude dočasné zapomnění a snad i znovuzrození pod rukama restaurátorů o několik desítek let později. Není vůbec jisté, zda se vůz dokáže pohybovat vlastní silou, případně co ukrývá pod rozměrnou přední kapotou. Jakkoliv by cestovnímu kupé slušel alespoň šestilitrový dvanáctiválec, obávám se, že podobná pohonná jednotka se momentálně ve skladu Renaultu nenachází. Konečně otázka pohonu je vcelku irelevantní, vzhledem k tomu, že jde o pouhý umělecký objekt. Francouzská automobilka oficiálně vyloučila jakýkoliv dopad na vzhled budoucích modelů, který by snad z Coupé Corbusier mohl vyplývat. Věčná škoda. Vzhledem k dravým a agresivním tvarům současné produkce Renaultu by trocha důstojné elegance skutečně přišla vhod.

První kabriolet od Range Roveru není Evoque

Vzhledem k blížícímu se uvedení Range Roveru Evoque Convertible a poprasku, který vyvolal, se sluší připomenout, že se ani zdaleka nejedná o první terénní kabriolet. Všechna legendární offroadová jména začínala bez střechy, a pokud namítáte, že jde přeci o SUV, pak bych rád připomněl kontroverzní Murano. Nejenže Evoque nebude první vůz svého druhu, nejde ani o první Range Rover bez střechy. Opusťme tedy přefouklou marketingovou bublinu a podívejme se na skutečně první dekapitovaný Range.

Potřeba vlastnit Range Rover bez střechy provází lidstvo již od prvních dnů, kdy se Land Rover vyškrábal z oceánu zemedělské techniky na pevnou zem aristokratického bohatýrství. Vzhledem k tomu, že výrobce se s požadavky sluncechtivých zákazníků nemínil obtěžovat, zbyl náročný úkol na úpravce. Jedním z nich byl United Kingdom's Special Vehicle Conversions, který stojí za vznikem tohoto konkrétního kousku. Stopa předváděného exempláře se vynořuje v 90. letech, kdy jej jeho předchozí majitel vyhrává v kartách. Nebohý stroj se stěhuje do skladiště, aniž by byl šťastným výhercem používán. Současný vlastník na základě historky o hazardní hře v karty vystopoval netradiční stroj, zakoupil jej a poslal na nákladnou renovaci. O několik měsíců později změnila částka zvíci tři čtvrtě milionu korun svého vlastníka a Range Rover spatřil světlo světa jako znovuzrozený.  

Náročná renovace vozu skutečně prospěla a troufám si tvrdit, že se jedná o Range v nejlepším možném stavu. Dokonce v ještě lepším stavu, než v jakém vyjel z továrny a později dvora garážového úpravce. Ačkoliv to z přiložených fotografií není patrné, nákladový prostor lze zakrýt laminátovou nástavbou. Tedy taková byla praxe u výrobce Merlin, který z původního podniku vznikl v 90. letech. Ve stejném období vznikaly různé konverze. Ať už zde zobrazovaný ‚speedster‘ s odnímatelným hardtopem, nebo pravověrný kabriolet s natahovací plátěnou střechou a směšně miniaturním kufrem. Ačkoliv by si jistě většina autíčkářstva bez váhání pořídila právě verzi Classic, očekávám, že Evoque bude přeci jen populárnější. Zejména proto, že na rozdíl od produktů British Leyland z osmdesátých let skutečně nastartuje pokaždé, když o to bude jeho majitel stát.

Londýnský taxík drží krok s generací TX5

Být londýnským taxíkem není nic jednoduchého, když jen na řidiče jsou kladeny vysoké nároky. Musí si zapamatovat celý Londýn nazpaměť a ptaní se na cestu po rádiu není povoleno. Než se uchazeč o místo naučí spletitou síť londýnských uliček, zabere mu to v průměru 34 měsíců. Ani tak nemá v hlavě všechny nezbytné informace a na jeho klopě se skví žlutý odznak, opravňující pouze k obsluze londýnského předměstí. Až po letech tréninku a prostorové orientace získá odznak zelený, platný pro celou metropoli. Stejně jako na řidiče, i na samotný automobil klade vláda Jejího Veličenstva nemalé nároky.

Aby se jakýkoliv automobil mohl stát londýnským taxíkem, musí mít vede řidiče snadno přístupný oddíl na zavazadla, který nahrazuje místo spolujezdce. Takový požadavek je dán snadným a rychlým přístupem portýrů při odbavení hostů před rušným vchodem do hotelu. Ze sféry ubytování pochází i druhý limitující požadavek na průměr otáčení nejvýše osm metrů. Právě takovou mírou disponuje miniaturní kruhový objezd před hotelem Savoy. K požadavkům se přidává šest míst k sezení a přístup pro vozíčkáře, což z londýnského hackney carriage dělá obdobu supermana mezi taxíky.

Čínská automobilka Geely právě představila model TX5, který byl prezentován v tradiční černé barvě a designem zřetelně odkazuje na své předchůdce z padesátých let. Splnění všech výše uvedených požadavků je vzhledem k účelovému vývoji samozřejmostí a Londýn se tak může tešit na pokračovatele světoznámé tradice. Vůz je nově poháněn hybridním systémem kombinujícím klasický benzínový čtyřválec uložený nad přední poháněnou nápravou s bateriemi živeným elektromotorem na zadní nápravě. Aktuální podoba ikonického ‚black cab‘ je výsledkem čtvrtmiliardy britských liber investovaných do provozu čínské automobilky.

Comeback Fiatu Tipo

Nástupce Fiatu Bravo, který se před více než rokem v tichosti poroučel z nabídky výrobce, se stále častěji vyskytuje na světových silnicích. Prozatím se skrývá pod nesčetnými vrstvami maskovacích folií, avšak jeho vzhled nebude příliš těžké odhalit. Design Chrysleru 200, Dodge Dart a  Fiatu Aegea nezapře příbuznost a neodrodí se od něj ani připravované Tipo. Rodinnou podobu doplní karoserií hatchback s kompaktním půdorysem a finesami lahodícími oku mladého zákazníka. Netřeba zdůrazňovat, o jak důležitý model se jedná. Pokud se znuděný zákazník nedopatřením zatoulá na stránky Fiatu, nalezne jen 100+1 variaci na Fiat 500, přeznačkovaný Dodge a pár lifestylových dodávek. Nakonec jediný argument, proč v mapách hledat dealera, je velice povedená Panda. Doplněním nabídky o sedan Aegea a hatchback Tipo se chce výrobce vrátit do povědomí zákazníků a nabídnout zajímavější alternativu k poněkud unifikované konkurenci.

Nezatoužíš po ženě bližního svého

Záliba čínských zbohatlíků v evropských luxusních vozech je stejně známá jako jejich zhlížení se v západním (i když z jejich pohledu spíš východním) životním stylu. Následující scéna jako by vypadla z 3 658. dílu Beverly Hills. Úspěšný manžel si po několika letech vztahu našel milenku, kvůli které opustil svoji manželku. Rozhořčená žena se rozhodla demonstrovat své emocionální rozpoložení aplikací kladiva na německý sedan svého nevěrného chotě. Ačkoliv jde o skutečnou lidskou tragédii a její zachycení na mobilní telefon je poněkud nedůstojné, musíme bojovat o každého čtenáře. Video obletělo čínský internetový prostor rychleji než záběry z náměstí Nebeského klidu. Na rozdíl od událostí z místa, kde se nikdy nic nestalo, došlo k rozdělení diváků na dva tábory. První polovina, často tvořená bytostmi něžného pohlaví, s projevem vášní souhlasí. Druhá polovina lituje důstojného černého vozu s tím, že potahy kožených sedaček lze od otisku zadku milenky velmi jednoduše umýt.