J „honzaHK“ S

Naprosto s tebou souhlasím. Ja mladým fandím, většina z nich jsou slušní, i ti sígři ze vchodu, zdraví a děkují. Mí mladí kolegové v praci jsou vzdělaní a pokorní. Že se nezajímají o auta je zcela nedůležitý. Se staršíma kolegama kolem 50 60 let jsem se v práci hádávával o věku jako jakési garanci zkušenosti, rozumněj čím starší, tím zkušenější, což ale dost často neplatí a nezřídka to funguje jako prostředek na vymáhání poslušnosti silou "jsi mladý, tak drž hubu". Co se týče těch aut, tak tolik jako se jich snad nikdy nevyrábělo, takové výkony jsme nikdy neměli a určitě to nevyvýjejí a nekupují jen padestáníci a výš. A že chtěj patlací obrazovku, to je toho, a že nechtěj v přeplněných městech vlastnit auto, úplně je chápu...

Podle mně se z toho dělá zbytečné drama. Tak jako poslední dobou ze všeho, na co se dá vztáhnout "už bylo lépe". O auta jsem se zajímal vždy, druhou půlku základky a gympl jsem dělal v devadesátkách a tam se rodila moje láska k autům. To je ta doba, o které se píše v článku. No jo...já si ale za boha nemůžu vzpomenout na kohokoliv z mého okolí, kdo by auta miloval, kdo by měl plakáty na zdech, kdo by hrál need for speed, kdo by se otočil za xedos šestkou nebo alfou, nikdo. Ano, kluci značky aut znali, ale nijak paf z nich nebyli a dá se říct, že jim to bylo šumafuk, měli prostě jiné zájmy. V mé sociální bublině nebyl nikdo, kdo by auta miloval. Je to vidět i na vozovém parku na různých srazech po pěti, deseti, dvaceti letech, prostě je to všechno šedý průměr bez citu, a na srazech se auta vůbec neprobírají. Není to špatně, vůbec ne, ale je nutný si přiznat, že většinu lidí auta nikdy moc nezajímala.