Markéta „Bublinka“ Blinková

MLRK42: díky, že jsem to nemusela říct já :D

Knightrider: Máš pravdu, můj život je takový, jaký si ho udělám. Život každé ženy je takový, jaký si ho udělá. Jen tvrdím, a stojím si za tím, že když bude žena vychovávána bez stereotypů, bude pro ni mnohem jednodušší si ten život podle sebe prosadit, a když tak bude vychováván i muž, nebude toho vůbec potřeba.

Takže, jmenuju se Markéta, po letech soužití s Greenym mě auta baví, i když jim prd rozumím, jezdím Pianem, i když pomalu, jinak raději naviguju, protože to Greenymu nejde. Na okruhu se vyskytuji jako spolujezdec, protože se bojím, že bych jako řidič zdržovala, zavazela, nešlo by mi to a muži kolem by se mi smáli nebo byli naštvaní. Nevím, jestli je to iracionální strach nebo zkušenosti z jiných situací, kdy mě posílali zpátky k plotně, ať už to bylo v autoškole nebo na pohovoru v práci. Nebo je to strach už z dávné minulosti, protože holky si přece nemůžou hrát s bagrem, kladívkem by se zranily a šroubovák drží jako prase kost?

Podle mě tento problém začíná v dětství, přesně tím rozdělením holčičích a klučičích hraček, holky pomáhají v kuchyni a kluci v garáži, holky mají hodiny pěstování kytek a kluci dílny, holkám jdou jazyky a fyzice stejně nikdy rozumět nebudou... A tím se všichni jenom utvrdí v rolích, v tom, že muž se nemůže starat o domácnost a ženě nesluší, když má ruce od šmíru. A když už by i udělali něco neodpovídajícího jejich pohlaví, mají strach, jak na to okolí zareaguje...