Markéta „Rozárka“ Fukasová

Beastar: Přesně jak říkáš, je to jeden z důvodů proč už je bývalý, se současným přítelem už je to v pohodě.

Habakukk: S auty to má společného dost, protože tohle byl jediný koníček, který mu vadil, ostatní typu hra na kytaru nebo malování neřešil. Vím, že nejsem jediná komu se něco takového stalo, znám to i z opačného konce, kdy ženské zakazují svým mužům mít auta jako koníček. Jenom jsem tím chtěla poukázat na jeden z důvodů, proč některé ženy nemají auta jako zálibu, protože než aby se nechaly pořád shazovat, tak se na to radši vykašlou.

Kéž by to byla pravda, můj bývalý mě v tom omezoval dost. Na autě jsem nesměla na nic šáhnout, jinak bych to určitě pokazila, na závody se mnou jezdit nechtěl a když jsem náhodou jela sama, tak pak následovala příšerná žárlivá scéna.

Podle komentářů koukám, že stačí se narodit jako Markéta a úspěch je zaručen :)

Jmenuji se Markéta a mám ráda auta! A nestydím se za to.
Doteď jsem tu byla jenom jako voyer, ale když Zlokoč Ka zavelí vystoupit ze stínu, tak do toho jdu :)

Uznávám, že taky nevím o každém šroubku, který v autě je a mám se v této oblasti ještě co učit, ale základní údržbu zvládám, a kolo si taky vyměním sama. Když přítel opravuje něco na mém nebo svém autě, tak mu koukám pod ruky a pomáhám jak to jen jde. Snad se jednou zadaří a jednou si postavíme závodní auto a budem jezdit rally, ale to je zatím ve hvězdách. Kdybych mohla jednou řídit třeba původního Mini Coopera S, tak bych byla šťastná jako blecha. Ale spokojím se i s něčím jiným, závodit se dá evidetně i s Dacií Logan :)

Nicméně tento ideální stav zážívám teprve poslední dva roky. Už od malička jsem si hrála s auatíčkama místo panenek, a měla spíš klučičí záliby, ale od ostatních jsem dost často slýchala, že bych se měla spíš věnovat holčičím věcem, že s takovou mě nikdo nebude chtít a podobně. Těch pár holek, které znám a zajímají se o auta, má bohužel podobnou zkušenost. Takže za mě je ta výchova a okolí, ve kterém se člověk pohybuje, podstanější než to, s čím se člověk narodí. Pokud člověk nemá žádnou podporu a ještě ho ostatní spíš shazují, tak se hodně, opravdu hodně těžko prosazuje (tohle platí bohužel i obráceně, když se chlapi snaží prorazit v ženských oborech). Já měla to štěstí, že můj přítel s kolem aut motá od mala, a přibral mě do party lidí, která jezdí pořádat rally, a tam se cítím jako ryba ve vodě.

Bohužel pořád existuje spousta lidí (muži i ženy), kteří si myslí, že to dělám jenom kvůli pozornosti, nebo mají názor typu "Ty jsi ženská, ty tomu nemůžeš rozumět", "holky který se zajímají o auta jsou hnusný a tlustý"...zejména starší generace s tím má pořád problém. Někteří si musí za každou cenu dokázat, že oni jsou přece chlapi a já jenom hloupá ženská, která má být u plotny. Ty předsudky jen tak nezmizí, ale já jsem s tím naštěstí srovnaná a tolik to neřeším, i když to zamrzí.

Ale aby to nebylo jen na negativní notu, párkrát jsem narazila na opravdu fajn chlapy,, kteří se se mnou bavili jako s člověkem, při trénincích na rally mi někteří jezdci vozili třeba kafe, a byli rádi, že tam vidí i nějakou holku a ne jenom kluky. Takže záleží, na koho člověk natrefí :)