Jaroslav „slotmancz“ Dvořák

Já předjížděl ve 150 Oktávku v černým a pánovi málem vypadli oči z důlků

No, mám takový pocit, že autor buď v matizu nikdy neseděl, nebo je zvyklý na dvoulitrový krámy. Já svého Matize koupil v roce 2000. Najezdil jsem s ním 190 tisíc kilometrů. Za celou dobu jsem měl jen jednu závadu - vadná cívka, brzdové destičky jsem měnil dvakrát, rozvody při 130 tisících a to spíš pro jistotu. A jak to jezdilo ? No pohodově. Ve městě Matiz neměl konkurenci, všude se vešel, všude zaparkoval. Mimo město to nebylo letadlo, ale škodověnky 1,2 HTP mu byly pro smích jak motorem, tak vnitřním prostorem. Že se s tím nedalo jezdit rychle ? Ale dalo ! Šlo i ručičku tachometru opřít o stavěcí kolík na konci stupnice. Jezdil jsem s matizem v zimě, po nezpevněných cestách i po poli a nikdy mě nikde nenechal. Pěkně se v něm sedělo- jako na lavici (kdo má problémy s páteří, určitě ocenil proti Felicii i dalším podobným, kde se spíš leží), sedělo se relativně vysoko, takže dobrý výhled, kupodivu i dobrý směrem vpřed, kde nevadil čumák auta. Prostě parádní autíčko. A dalo se v něm jezdit ve čtyřech klidně na několika set kilometrové trasy úplně v pohodě.
Mohl jsem srovnávat s malými auty - Felicia, Fabia, Punto,Fiesta, Ka,Corsa a v Matizu se mi jezdilo asi nejlépe.
Po 17 letech šel náš Matýsek do světa a dělá radost dál. A co nám stojí před barákem ? Jedno větší auto na delší trasy a jiný Matýsek na běžné popojíždění.
Na tohle autíčko nedám dopustit.