Top 5: Nejzajímavější Fiaty

Pokud chcete naštvat majitele Lamborghini, nejjednodušší způsob je říci mu, že má jen Audi s krávou ve znaku. Na majitele Porschí platí zmínka o vytuněném Brouku, nebo jen čistě o VW, když nemá 911. Pána s Ferrari, kterého jistě najdete jak balí hostesky v boxech okruhů, zase nepotěší přirovnání jeho miláčka k Fiatu. Přitom to ne vždy musí být urážka. Samozřejmě, Fiat je vedle Ferrari exkluzivní asi jako prací prášek vedle kokainu, ale to neznamená, že ve své historii nevyrobil zajímavá či velmi dobrá auta. Pojďme se podívat na pětici z nich.

1.Fiat Dino

Když už hovoříme o těch Ferrari, tak je povinnost začít vozem, který vzhledem slavné vozy z Maranella připomíná, má shodné jméno s "babyFerrari" a jeho motorem je dokonce poháněn. Dvoulitrový šestiválec dává 160 koní ve vesmírných 7200 otáčkách. V roce 1966 to byla úctyhodná hodnota – jen si vzpomeňte na pozdvižení, když před 10 lety přišla Honda s Civicem Type-R, která svůj maximální výkon dává jen o 200 otáček výše. Pohledné Dino používá klasickou koncepci gran turisma s motorem vpředu a pohonem zadních kol, čímž je rovněž pravověrnému Ferrari podobné. Později byl motor zvětšen na 2,4 litru a byl již sestavován přímo u Ferrari v Maranellu, zatímco jeho 180 koní šlo na zadní kola přes pětistupňový manuál ZF původně z Astonu Martin. Brzdy zase pocházely z Lamborghini Miura. Vedle Coupé od Bertoneho se vyráběl i neméně zajímavý a stejnými motory osazený Dino Spyder, jehož design pocházel z pera Pininfariny. Jméno Dino mají všechna tato auto na počest zemřelého syna Enza Ferrariho.

2. Fiat Panda

Panda druhé generace, současné nejlevnější auto na našem trhu, co ta tady dělá? Je to stará známá pohádka, Fiat malá auta prostě umí. Důkazem budiž skutečnost, že za 8 let na trhu se lehce dodávkovité Pandy vyrobilo přes 1500000 kusů a stále nepatří k těm nejhorším ve třídě. Hned na začátku výroby se nejmenší Fiat dočkal rozsáhlé chvály médií. Není se čemu divit, pohání ho vcelku nadšené čtyřválcové motůrky a chytře navržený vnitřek nabízí slušný prostor čtyřem lidem. Nehraje však jen na racionálně uvažující zákazníky, v nabídce se totiž objevily i poměrně funky verze jako oplastované Pandy Cross a Climbing s pohonem všech kol, se kterými jste se mohli vydat i mimo zpevněné cesty, či sportovní Panda 100hp, jež je jedním z nejmenších hothatchů posledních let. Sportovně založení řidiči rozvážkových služeb si zase mohou užívat jednoduchou hravost užitkové Pandy Van. Nahradit tohle malé auto bude pro Fiat oříšek, je totiž opravdu dobré.

3. Fiat 131 Abarth

Když se řekne italská rally legenda, každému se vybaví Lancia Delta Integrale, Stratos či 037. Jen někteří si však vzpomenou i na neméně zajímavý a velmi úspěšný Fiat 131 Abarth. Jeho silniční verze vycházející z obyčejné 131 Mirafiori má 140 koní v 6400 otáčkách z dvoulitrového čtyřválce. Oproti Mirafiori je však Abarth důsledně odlehčený pomocí mnoha dílů karoserie ze sklolaminátu. Závodní verze měla zhruba 215 koní a kralovala světovému šampionátu v rally v letech 1977, 1978 a 1980. Značné zásluhy na tom měli legendární jezdci Walter Rohrl a Markku Alen, kteří bavili diváky svými rozevlátými průjezdy. Vzhled sériové verze do značné míry vycházel ze závodního auta a i dnes má svalnatá karoserie své nezaměnitelné kouzlo, které v mých očích převyšuje i Integrale. Pro starší zadokolkové rally legendy jsem měl vždy slabost, za 131 bych snad prodal rodinu do otroctví.

4.Abarth 595

I poslední dvě auta v našem výčtu budou pocházet z dílen rakušana žijícího v Itálii – Carlo Abartha. Fiat 500 ve své druhé generaci postavil koncem 50. a v průběhu 60. let Itálii na kola, získal si srdce milionů fanoušků a dnes je to ceněný sběratelský kousek, který nechybí v garáži mnoha slavných lidí. Ačkoliv, nebo možná právě proto, že je to jednoduché malinké auto s koncepcí "vše vzadu," se Carlo Abarth pustil do jeho úprav, čímž vznikl model Abarth 595, kde číslovka udává objem motoru. Malinký dvouválec se zmohl na 27 koní, což půl tuny lehkému vozítku, které díky oné hmotnosti můžete řídit již po dosažení věku 16 let, stačilo na děsivou maximální rychlost 120 km/h a na zakroucených silnicích dokázal Abarth poškádlit i daleko silnější auta. Později přišly i zběsilé verze jako 595 SS se 30 koni nebo až 695 SS s brutálními 40 koni. Vozy ze začátku výroby měly ještě sebevražedné dveře s panty vzadu, což se změnilo roku 1965. Poznávacím znamením nejmenšího Abarthu na závodních tratích bylo otevřené víko motoru pro lepší chlazení dvouválce či červený polep na bocích, který přebrala i novodobá rovněž povedená verze 500 Abarth.

5. Fiat Ritmo 130TC Abarth

Fiat Ritmo na našich cestách už bohužel moc neuvidíte. Osobně ho však považuji za jeden z nejzajímavějších hatchbacků 80. let. Má neotřelý vzhled od Bertoneho – mohutné černé oplastování by v dnešních dobách vyspělého marketingu bylo za příplatek pod označením Scout, Outback, XV či Allroad – a italskou vášeň. Při faceliftu v roce 1982 sice Ritmo přišelo o jedinečný vzhled přídě se zapuštěnými světly, ale přibyl nejzajímavější model 130TC Abarth. Tuto nejsilnější verzi poháněl nadšený dvoulitr, jenž v 5900 otáčkách vyhnal na cestu 130 koní, které méně než tunu vážící hatchback katapultovaly na stovku za méně než 8 sekund. Byl to jediný hothatch 80. let, který ještě preferoval karburátory před vstřikováním. Dnes je již zcela zapomenut sžírán korozí někde na vrakovišti, což je škoda a čím dál více začínám toužit po usednutí do jeho Recaro sedaček, chycení volantu se škorpionem ve znaku a vydání se na oblíbené okresky.

Tato Top 5, stejně jako každá jiná, vyžaduje pečlivé vybírání aut a neodvratné vyřazení mnoha zajímavých kousků. Který Fiat je pro vás nejzajímavější, nejlepší, nebo ho jen máte nejvíce v oblibě? Napište nám o něm v diskuzi pod článkem.